No, Aisho, ani já si nemyslím, že je možné 20 let varit jednu polívku pokaždé jinak. Taky nevím, že by se tu "vdané paničky" (tím patrně myslíš i mě, neboť jsem skutečně vdaná panička) tak vehementně praly o to, že pořád stejná poívka je špatná věc. Mně to spíš vyznělo, jakože tím, že si někdo dojde na jinou polívku, opovrhuješ, i když podle toho, co tu teď padlo o Tvém milenci, to asi tak není. Možná jen informační šum. Já to považuju za něco, co se prostě může stát a sama za sebe bych to nechápala jako důvod k rozchodu. Já jsem jednoduše alergická na hysterické výlevy ohledně nevěry a to z jakéhokoli úhlu pohledu, toť vše.

Nicméně, vést tu spor vkůli nepřesné metafoře mi přijde trochu zbytečné :)

IVETA: To už je tak složitá metafora, že ji asi fakt nechápu. Mohla bys to podat polopaticky a bez polívky?

AISHA: Vůbec nic, jen mě docela pobavilo to jedovaté prskání na vdané paničky a tak mě napadlo, odkud to asi pramení :-)
Zajisté máš v sobě na deset tisíc způsobů, jak udělat jednu polívku, chápu...určitě si to aspoň myslíš :-)

AISHA: Nevidím v tomto kontextu rozdíl mezi "jinak" a "trochu jiná", dvacet let je holt dvacet let (a co teprve čtyřicet let, že) a pokud bychom mluvili o frekvenci polívky třikrát týdně, dává to suma sumárum něco přes 3100 polívek při dvaapadesáti týdnech v roce. A to ani nemluvím o tom, že člověk je tvor ke stereotypům více než náchylný, takže neučí-li se polívku po svém, dříve nebo později už ji bude dělat jedním způsobem a na změny se zmůže tak možná o vánocích.

Jen tak na okraj bych už pak dodala, že o žrádlo jde mnohem více, než si spousta lidí je ochotna přiznat. Koneckonců se nejedna válka vedla kvůli tomuhle. Takže se můžeme tady lakovat, jak chceme, ale každý zdravý člověk to potřebuje a každý je někdy zblbnutelný nabídkou jiné/lepší/cizí/nové polívky.

AISHA: ono taky záleží na tom, jak často se taková polívka vaří, že ano.. ono s malou frekvencí je opravdu určitá šance, že se polívka jednou osolí víc a jednou míň, nudle jsou jinak tvrdé, vajíčka jinak bio a tak dál.. :-)))
Ale když se vaří často - což je dobrý na hlad, mimochodem - taky na tu variabilitu moc nevěřím; já myslím, že když je člověk zmlsanej, tak ho prostě stejná polívka na sto způsobů po dobu dvaceti let neuspokojí.

AISHA: Nevěřím, že by na světě existoval někdo, kdo by dokázal dvacet let vařit stejnou polívku pokaždé jinak.

hm, jen instatní polívky jsou stejný, dobrá domácí je pokaždý trochu jiná :-)