já teda v tom odsolování žádnou velkou záchranu nevidím:
Znečištění oceánů
Podle některých odhadů by světová populace mohla do roku 2050 dosáhnout počtu 12 miliard lidí. Z toho bude pravděpodobně 60 procent lidí žít v oblastech vzdálených méně než 60 km od mořského pobřeží. Zemědělské a průmyslové aktivity nutné k zabezpečení této populace zvýší již dnes významný tlak na úrodná pobřežní pásma.
Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda
Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích ropných tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.
Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty.
Mrtvé zóny
Dopady znečištění jsou různé. Znečištění živinami pocházejícími z odpadních vod čí zemědělství mohou způsobit nejen nevzhledné, ale i nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Odumírání a rozklad těchto řas spotřebovává kyslík, který je v těchto vodách obsažen. V některých oblastech tento proces vytvořil „pomalu se šířící mrtvé zóny“ (anglicky „Creeping Dead Zones“), ve kterých se obsah kyslíku snížil na úroveň, která je pro většinu života nedostačující. Průmyslové znečištění navíc přispívá k tvorbě těchto pásem smrti zaváděním látek, které dále spotřebovávají rozpuštěný kyslík.
Jaderný odkaz
Radioaktivní zamoření moře má mnoho příčin. V minulosti k němu například přispívaly zkušební výbuchy jaderných zbraní. Moře dále znečišťuje běžný provoz jaderných elektráren, ale zdaleka největšími zdroji člověkem uvolněných radioaktivních prvků v moři jsou závody na přepracovávání jaderného paliva, které se nacházejí v La Hague ve Francii a v Sellafieldu v Británii. Vypouštění radioaktivních látek způsobilo rozsáhlou kontaminaci živých mořských zdrojů; radioaktivní prvky prokazatelně pocházející ze Sellafieldu byly například zjištěny v mořských řasách u západního pobřeží Grónska a podél břehů Norska.
Toxické látky
Do oceánů vstupuje velice široká škála různých chemikálií, které vznikají v důsledku lidské činnosti. Celosvětově se dnes podle dostupných údajů v chemickém průmyslu používá zhruba 63 000 různých chemikálií. 3000 nejrozšířenějších látek pokrývá z hlediska objemu 90 procent celkové výroby. Až 1000 nových syntetických chemikálií se každoročně dostává na trh.
Ze všech těchto chemikálií, 4500 patří do nejnebezpečnější kategorie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jedná se o takzvané perzistentní organické znečišťující látky (Persistent Organic Pollutants - POPs), které jsou odolné vůči rozkladu, setrvávají v prostředí a mohou se hromadit v tkáních živých organismů (například veškerého mořského života). Mohou narušit hormonální pochody živých organismů a být spolu-příčinou problémů s reprodukcí, odstartovat rakovinotvorné procesy, potlačit imunitu a způsobit vývojové vady.
Látky POP jsou přenášeny na dlouhé vzdálenosti (např. atmosférou) a často se ukládají ve chladných regionech. Tento jev například způsobuje, že Inuité (Eskymáci), kteří žijí v Arktidě daleko od zdrojů znečištění patří mezi nejvíce kontaminované lidi na Zemi. Jsou totiž závislí na tučných mořských zdrojích jako jsou ryby a tuleni, které obsahují vysoké koncentrace látek POP. Do kategorie látek POP patří například vysoce toxické dioxiny a PCB (polychlorované bifenyly) a dále různé pesticidy, například DDT a dieldrin. Existují také indicie, že tyto chemikálie narušují reprodukci u některých populací polárních medvědů.
Co takhle dát si POP?
Je to děsivé, ale i mořské produkty, které konzumují lidé v mírných pásmech obsahují látky POP. Tyto látky se hromadí v tkáních tučných ryb a následně se dostávají do těl lidských spotřebitelů. Existují i další, složitější, cesty, kterými látky POP pronikají do lidské populace. Z tkání tučných ryb se například vyrábí krmiva a oleje, kterými se vykrmují jiná zvířata, která následně pojídá člověk. V některých zemích se rybími krmivy vykrmují nejen ryby a měkkýši v umělých chovech, ale také skot, drůbež a vepři, takže maso a mléčné výrobky, stejně jako chovné i divoké ryby, mohou být dalšími zdroji těchto chemikálií.
Těžba nerostných surovin
Znečištění, které vzniká při těžbě, výrobě a zpracovávání kovů může mít záporný vliv na mořskou faunu a floru a znehodnotit mořské zdroje pro lidskou spotřebu. Podíl lidské činnosti může být velice významný: množství rtuti, která se do životního prostředí dostává kvůli průmyslovým aktivitám je zhruba čtyřikrát vyšší než množství, které se do prostředí dostává přírodními procesy, jako jsou zvětrávání a eroze.
Ropa
Nejviditelnější a neznámější formu znečištění představuje zamoření ropou, které je způsobeno například haváriemi ropnými tankerů a běžným vymýváním jejich nádrží na moři. Kromě drastických krátkodobých dopadů, může toto znečištění způsobit i závažné dlouhodobé problémy. Dopady ropné skvrny, kterou způsobila havárie tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989 na živé organismy jsou stále ještě znatelné 15 let po této události. Havárie lodi Prestige, která se v roce 2002 potopila u španělského pobřeží, způsobila obrovské ekonomické ztráty, vyplývající ze znečištění více než 100 pláží ve Francii a Španělsku. Zároveň téměř zničila místní rybolov.
http://oceans.greenpeace.org/cs/our-oceans/pollution