• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    Poslední dobou se stále častěji setkáváme mezi řádky se zprávami o žalostném nedostatku pitné vody v některých částech naší planety. Nedostatek pitné vody, vysychání řek, na druhé straně vytváření monstozních vodních objektů. Jaké mají tyto zásahy vliv na vodní ekologii? Jak již ovlivňují život člověka v zemích třetího světa a je možné, že se žízeň dotkne i naší kultivované společnosti? Lze to ještě napravit, anebo nám opravdu hrozí války o vodu?
    rozbalit záhlaví
    YGGDRASSIL
    YGGDRASSIL --- ---
    XCHAOS: papirove pytle? uf, kolik kvuli tomu zmizi rocne lesu? kolik orne pudy bude misto jidla produkovat drevo na papir navic? problem nejsou igelitky, problem jsou igelitky na jedno pouziti - aneb idioti, co odnesou nakup domu a tasku hodi do kose.. pritom igelitky jsou genialni a moznosti jejich nasledneho vyuziti siroke. nepamatuju, ze bych kdy vyhodil igelitak, kterej by nebyl uz uplne rozedranej...
    HONZAF
    HONZAF --- ---
    XCHAOS: skonci .. co ty vis jak se hne zemska kura za treba par desitek tisic let a pokud jsou jen nekde pohrbeny ...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DAJDALOS: no ale já doufám, že moje igelitky s odpadky hozené do popelnic v moři právě neskončí....

    je fakt, že třeba papírové pytle by asi mohly být řešením.
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    DAJDALOS: njn. chtelo by to konecne vic rozsirit skrobovy materialy a tak... jinak je to des. tendence o cim dal vetsi hygienicnost vedou do pekel :/
    DAJDALOS
    DAJDALOS --- ---
    VODOMERKA: Jj. je to hrůza. Třeba dneska jsem si šel do pekárny koupit tři kousky pečiva (každý jiný) a ta ženská mi to dala každé do zvláštního pytlíku. No hrůza. Jednou jsem jí říkal at to dá do jednoho a ona na to pohoršeně - sladké a slané, no to ani náhodou.. No chápete to?
    My ani nemusíme kupovat igelitáky. Ty od běžného pečiva se dají používat celkem dlouho znovu a znovu. Ale i tak jednoho dne končí v odpadu :/
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    DAJDALOS: kdyby jenom s vodou. chudaci zvirata... a v Africe s lidma (PET fet)
    DAJDALOS
    DAJDALOS --- ---
    XCHAOS: Já bych řekl, že souvisí. Přece se tu psalo o tom co dělají plasty s vodou v moři :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    MORPHLER: a abych se vrátil k tématu - alternativou by bylo jedině používat spoustu vody a detergentů na umývání toho odpadkokýble, takže tohle mi přijde jako poměrně rozumný kompromis...
    MORPHLER
    MORPHLER --- ---
    XCHAOS: mam presne stejne zuzutkovani igelitek. proste nekupuju do jednoho kose zadne jine sacky. takze naopak diky igelitovym taskam nepouzivam dalsi igelit..
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    třeba tohle nevím, jak s vodou souvisí... řekl bych že jen volně.

    nicméně když se to nakouslo: já igelitové tašky (bezplatné i placené) používám jako alternativu tomu, abych si kupoval takové ty plastové pytle na odpadky, co se dávají do koše: prostě mám v koši igelitovou tašku, a tak pak putuje do popelnice (resp. do kontejneru s plasty, když jde o tašku na plasty).

    fakt se mám bát, že takto využitá igelitka neskončí někde zneškodněná na skládce tuhého odpadu ? vy tedy používáte všichni koše nadále tak, že opadky hnijí přímo v tom kýblu (jako za časů mého mládí) ?
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    PSILOCYBER: tak to už aby to u nás zakázaly, mě ty tašky točej už dlouho...fakt hrozny plejtvání.
    PSILOCYBER
    PSILOCYBER --- ---
    NONOBODY: S igelitkama se to možná začíná trochu lepšit. Třeba Čína je zrovna ten masivnější producent. přidávam zprávu konkrétně k tomu tématu:

    Čína od neděle ruší bezplatné igelitové tašky, některé zakázala

    30. května 2008 14:06

    PEKING (ČTK) - V Číně v neděli vstoupí v platnost zákon, který ruší bezplatnou distribuci igelitových tašek a zakazuje výrobu a distribuci ultra tenkých igelitových tašek. Zemi k tomuto kroku přiměly ekologické důvody a snaha omezit spotřebu surovin.

    Zákaz oznámila vláda již v lednu. V únoru kvůli tomu ukončil provoz největší čínský výrobce igelitových tašek a následovalo ho i několik dalších menších firem. Zákon zakazuje výrobu a distribuci sáčků a tašek tenčích než 0,025 mm a nařizuje zpoplatnění distribuce ostatních sáčků a tašek. V praxi to znamená, že obchody již nesmí rozdávat tašky a sáčky zdarma. Výjimkou budou sáčky na čerstvé a vařené potraviny. Při porušení zákona může hrozit nejen pokuta, ale také zabavení zboží.

    Číňané denně použijí tři miliardy plastových tašek. Při výrobě igelitu pro obaly se v zemi ročně zpracuje pět milionů tun (tedy 37 milionů barelů) ropy. Podle ochránců životního prostředí jsou igelitové tašky nebezpečné pro přírodu, protože jejich rozklad může trvat až 1000 let.

    Nejlidnatější země světa se tak připojí k dalším zemím od Irska po Bangladéš, které se také snaží změnit zvyklosti kupujících. První velkou zemí, která zakázala igelitové tašky již v roce 2002, byla Bangladéš. Podle země odhozené igelitové sáčky přispěly k masivním záplavám v roce 1998, protože ucpaly odtoky vody.

    V Evropě zakázal rozdávání igelitových tašek ve velkých obchodech jako první v roce 1999 francouzský ostrov Korsika. Prvním městem bez igelitek se stalo v květnu 2007 anglické městečko Modbury. Irsko uvalilo v roce 2002 daň na tašky, která snížila jejich používání o 90 procent. Další země plánují různá opatření, která mají omezit distribuci tašek, v příštích letech.

    V Česku se zatím igelitové tašky zdarma smějí rozdávat, některé obchodní řetězce je ale již zpoplatňují či nabízejí jako alternativu ekologické tašky. Ministr životního prostředí Martin Bursík chce obchodní řetězce donutit, aby skončily s rozdáváním igelitových tašek k nákupu zdarma, protože zbytečně zatěžují životní prostředí, dává však přednost dohodě s řetězci. Obchodníci v Česku ročně rozdají či prodají stovky milionů igelitových tašek.
    [ http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2097075 ]
    HONZAF
    HONZAF --- ---
    XCHAOS: ale ano vodni zdroje jsou. kdyz jdes v lese v horach vidis potucky studanky .. ale rekl bych ze nejsou diky sve velikosti "prumyslove" vyuzitelne pro dodavku vody lidem ve vetsich obcich a mestech
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Plasty v mořích zabíjejí zvířata. Ohrožují ale i lidi

    Plymouth - Plastový odpad v mořích je podle vědců dlouhodobou hrozbou pro potravní řetězce mořských živočichů. Píše o tom internetový server BBC News.
    Studie uvádí, že miliardy mikroskopických kousků plastu, unášené podvodními proudy, k sobě přitahují v moři rozptýlené jedovaté látky jako například DDT.

    Doktor Richard Thompson z univerzity v Plymouthu zjišťoval, jak dlouho se plast ve vodě rozkládá, než se vytvoří drobné plovoucí částice, a jak na tyto částice reagují malí mořští živočichové, jako jsou například vilejši.

    Plasty na sebe váží toxiny

    "Víme, že pokud se plasty v mořském prostředí budou hromadit, a přitahovat tak k sobě jedovaté chemikálie z okolní mořské vody, může na povrchu plastu vzniknout koncentrace škodlivin i několika tisíckrát vyšší než v okolní vodě," řekl BBC Thompson.

    Největší nebezpečí plasty přestavují pro mořské ptáky a další živočichy, kteří mohou při hledání potravy drobné částečky spolknout a s nimi i na jejich povrchu koncentrované škodliviny.

    Pokud se plasty dostanou do organismu živočichů, existuje vysoké riziko, že se zvíře škodlivými chemikáliemi otráví.
    Podle Thompsona plastové částečky "fungují jako magnet na škodliviny v moři".
    Výzkumy na různých úsecích mořského pobřeží ukázaly, že v typickém vzorku písku je až jedna třetina celkové váhy tvořena plastovými částečkami. Takové plastové stopy byly objeveny na všech sedmi kontinentech.

    Plasty jsou houževnaté a trvanlivé. Bohužel

    Matt Brown z americké organizace pro ochranu mořských živočichů Fish and Wildlife Servise opakuje varování před dlouhodobou hrozbou plastových odpadů.
    "Na plastech je nejvíce znepokojující jejich houževnatost, jejich trvanlivost. Neodbourají se ani během mého života, ani během života mých dětí," řekl.
    "Dnes jsou pláže omývány mořem plastů pokud s tím lidé něco neudělají, ty plasty tu stále budou v době, kdy se po stejných plážích budou procházet naše vnoučata," varuje Matt Brown.
    Na "ostrovy" odpadků, které se blíží k plážím, upozorňoval v článku deníku The Independent oceánograf Curtis Ebbesmeyer, přední odborník na problematiku znečištění oceánů plasty. "Odpadky doslova zaplaví pobřeží s plážemi," varoval před "ostrovem" v okolí Havaje.
    Plasty představují 90 procent z celkového množství odpadků v oceánech. Podle odhadu OSN z roku 2006 obsahuje každá čtvereční míle oceánské plochy asi 46 tisíc kusů plujících plastů.
    Přibližně jedna pětina celkového množství odpadků pochází z lodí či ropných plošin. Zbytek připlul na moře z pevniny.

    Některé dopadky plují už padesát let

    Z historického hlediska není znečišťování moří a oceánů vlivem lidské činnosti ničím novým, děje se tak již po staletí. Moderní plastové výrobky ale nejsou biologicky odbouratelné. V moři tak výzkumníci nacházejí odpadky například padesát let staré.

    Charles Moore, oceánograf a zakladatel Nadace pro námořní výzkum Alkalita, upozorňuje, že skvrny, které odpadky na moři vytvářejí, nejsou zachytitelné satelitními snímky. Vrstva odpadků totiž pluje jen malý kousek pod hladinou moře a je do značné míry průsvitná. Proto je možné ji spatřit pouze z lodi.

    Podle statistik Programu OSN pro životní prostředí způsobuje znečištění plasty ročně úhyn více než milionu mořských ptáků a více než 100 000 mořských savců.
    Řada mořských ptáků uhyne důsledkem toho, že si plastové odpadky splete s potravou - důkazem jsou zapalovače, stříkačky či zubní kartáčky nalezené v jejich trávicím traktu.

    Eriksen z Nadace pro námořní výzkum Algalita upozorňuje, že znečištění oceánů plasty představuje pro člověka přímé a závažné nebezpečí, protože se z nich mohou uvolňovat sloučeniny, jako jsou uhlovodíky či pesticid DDT.

    Tyto látky se pak dostávají do těla mořských živočichů a skrze jejich konzumaci do organismů lidí.

    http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://img.aktualne.centrum.cz/58/22/582221-znecitena-pla.jpg&imgrefurl=http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml%3Fid%3D600861&h=150&w=201&sz=49&hl=cs&start=99&um=1&tbnid=qSFwx-3Fu-qOyM:&tbnh=78&tbnw=104&prev=/images%3Fq%3Dzne%25C4%258Di%25C5%25A1t%25C4%259Bn%25C3%25AD%2Boce%25C3%25A1n%25C5%25AF%26start%3D80%26ndsp%3D20%26um%3D1%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3Dz1j%26sa%3DN
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    ECLECTICA: čtu, že tam hodně těžej, i z řek, a to znečišťuje poměrně solidně, a tam se asi na nějáký normy moc nehraje...
    budu po tom ještě pátrat, teď už nestíhám:)
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    NONOBODY: jenze kdyz se podivas na JAR ktera Lesotho obklopuje, vidis, ze tam zadny problem s vodou nemaji. na vine tedy zrejme nebudou jen prirodni podminky.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    já teda v tom odsolování žádnou velkou záchranu nevidím:

    Znečištění oceánů

    Podle některých odhadů by světová populace mohla do roku 2050 dosáhnout počtu 12 miliard lidí. Z toho bude pravděpodobně 60 procent lidí žít v oblastech vzdálených méně než 60 km od mořského pobřeží. Zemědělské a průmyslové aktivity nutné k zabezpečení této populace zvýší již dnes významný tlak na úrodná pobřežní pásma.

    Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda
    Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích ropných tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.

    Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty.

    Mrtvé zóny
    Dopady znečištění jsou různé. Znečištění živinami pocházejícími z odpadních vod čí zemědělství mohou způsobit nejen nevzhledné, ale i nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Odumírání a rozklad těchto řas spotřebovává kyslík, který je v těchto vodách obsažen. V některých oblastech tento proces vytvořil „pomalu se šířící mrtvé zóny“ (anglicky „Creeping Dead Zones“), ve kterých se obsah kyslíku snížil na úroveň, která je pro většinu života nedostačující. Průmyslové znečištění navíc přispívá k tvorbě těchto pásem smrti zaváděním látek, které dále spotřebovávají rozpuštěný kyslík.

    Jaderný odkaz
    Radioaktivní zamoření moře má mnoho příčin. V minulosti k němu například přispívaly zkušební výbuchy jaderných zbraní. Moře dále znečišťuje běžný provoz jaderných elektráren, ale zdaleka největšími zdroji člověkem uvolněných radioaktivních prvků v moři jsou závody na přepracovávání jaderného paliva, které se nacházejí v La Hague ve Francii a v Sellafieldu v Británii. Vypouštění radioaktivních látek způsobilo rozsáhlou kontaminaci živých mořských zdrojů; radioaktivní prvky prokazatelně pocházející ze Sellafieldu byly například zjištěny v mořských řasách u západního pobřeží Grónska a podél břehů Norska.

    Toxické látky
    Do oceánů vstupuje velice široká škála různých chemikálií, které vznikají v důsledku lidské činnosti. Celosvětově se dnes podle dostupných údajů v chemickém průmyslu používá zhruba 63 000 různých chemikálií. 3000 nejrozšířenějších látek pokrývá z hlediska objemu 90 procent celkové výroby. Až 1000 nových syntetických chemikálií se každoročně dostává na trh.

    Ze všech těchto chemikálií, 4500 patří do nejnebezpečnější kategorie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jedná se o takzvané perzistentní organické znečišťující látky (Persistent Organic Pollutants - POPs), které jsou odolné vůči rozkladu, setrvávají v prostředí a mohou se hromadit v tkáních živých organismů (například veškerého mořského života). Mohou narušit hormonální pochody živých organismů a být spolu-příčinou problémů s reprodukcí, odstartovat rakovinotvorné procesy, potlačit imunitu a způsobit vývojové vady.

    Látky POP jsou přenášeny na dlouhé vzdálenosti (např. atmosférou) a často se ukládají ve chladných regionech. Tento jev například způsobuje, že Inuité (Eskymáci), kteří žijí v Arktidě daleko od zdrojů znečištění patří mezi nejvíce kontaminované lidi na Zemi. Jsou totiž závislí na tučných mořských zdrojích jako jsou ryby a tuleni, které obsahují vysoké koncentrace látek POP. Do kategorie látek POP patří například vysoce toxické dioxiny a PCB (polychlorované bifenyly) a dále různé pesticidy, například DDT a dieldrin. Existují také indicie, že tyto chemikálie narušují reprodukci u některých populací polárních medvědů.

    Co takhle dát si POP?
    Je to děsivé, ale i mořské produkty, které konzumují lidé v mírných pásmech obsahují látky POP. Tyto látky se hromadí v tkáních tučných ryb a následně se dostávají do těl lidských spotřebitelů. Existují i další, složitější, cesty, kterými látky POP pronikají do lidské populace. Z tkání tučných ryb se například vyrábí krmiva a oleje, kterými se vykrmují jiná zvířata, která následně pojídá člověk. V některých zemích se rybími krmivy vykrmují nejen ryby a měkkýši v umělých chovech, ale také skot, drůbež a vepři, takže maso a mléčné výrobky, stejně jako chovné i divoké ryby, mohou být dalšími zdroji těchto chemikálií.

    Těžba nerostných surovin
    Znečištění, které vzniká při těžbě, výrobě a zpracovávání kovů může mít záporný vliv na mořskou faunu a floru a znehodnotit mořské zdroje pro lidskou spotřebu. Podíl lidské činnosti může být velice významný: množství rtuti, která se do životního prostředí dostává kvůli průmyslovým aktivitám je zhruba čtyřikrát vyšší než množství, které se do prostředí dostává přírodními procesy, jako jsou zvětrávání a eroze.

    Ropa
    Nejviditelnější a neznámější formu znečištění představuje zamoření ropou, které je způsobeno například haváriemi ropnými tankerů a běžným vymýváním jejich nádrží na moři. Kromě drastických krátkodobých dopadů, může toto znečištění způsobit i závažné dlouhodobé problémy. Dopady ropné skvrny, kterou způsobila havárie tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989 na živé organismy jsou stále ještě znatelné 15 let po této události. Havárie lodi Prestige, která se v roce 2002 potopila u španělského pobřeží, způsobila obrovské ekonomické ztráty, vyplývající ze znečištění více než 100 pláží ve Francii a Španělsku. Zároveň téměř zničila místní rybolov.

    http://oceans.greenpeace.org/cs/our-oceans/pollution
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Lesotho je jedním z nejchudších států světa. Udržuje hospodářské styky se svým velkým vyspělým sousedem – Jihoafrickou republikou. Lesotho je důležitou zásobárnou pitné vody pro JAR, která zde vybudovala mnoho velkých přehrad. Mnoho Lesothanů nachází práci v jihoafrických dolech. K obdělávání se hodí jen malá část půdy. I přes tento nedostatek zemědělských ploch se více než polovina obyvatel země živí zemědělstvím. Pěstuje se hlavně kukuřice, čirok, pšenice a fazole. Chovají se ovce, skot a pro mohér angorské kozy.

    asi krapet neaktualizovany... http://cs.wikipedia.org/wiki/Lesotho
    ať žije těžba nerostnejch bohatství, kor v těhle oblastech.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    ECLECTICA: Lesotho
    Přírodní prostředí: prodlužující se období sucha

    Problémy související s životním prostředím: kvůli nedostatku zdrojů pitné vody (řeky a jezera) jsou nutná kontrolní opatření a konzervace pitné vody; nárůstem spotřeby vody hrozí zvýšení poptávky po ní ; znečištění řek zemědělskými odpady a městskými kanalizacemi; znečištěné ovzduší způsobující kyselé deště; solná eroze; desertifikace

    http://mujweb.atlas.cz/www/factbook97/jar.htm

    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    NONOBODY: koukam na to Lesotho, tam bude asi jiny problem nez v prirodnich podminkach, vid?
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Jinak s těma Čechama, i v naší domovině, existuje dost míst, kde je k mání jen nepitná voda, akorát spousta lidí vůpec neřeší, co pije.
    Naštěstí u nás nehrozej žádný epidemie zatím, spíš si ty lidi časem odrovnaj ledviny, játra atd. (vysokej obsah minerálů a hnojiv), ale prostě se po tom nepíděj, co pijou.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam