Když mi jde naproti k vlaku, vždycky se tak krásně usmívá. Vlastně kdykoliv, když se máme někde střetnout, tak vím, že bude mít ten koutek trošku nahoru, nahodí chůzi - koukejte, jdu si pro ní. A já, já jsem nejspokojenější.

Jak mě umí rozesmát v každé situaci - včera jsem se vzbudila s bolestí hlavy, zablokovaným krkem, navíc jsme vyráželi na rodinnou oslavu se zpožděním.. no prostě jsem nebyla dobře naladěná.
V metru jsme seděli naproti sobě, já se mračila a koukala jinam.. a on na mě začal dělat "nenápadné" obličeje.
Třeba trhl obočím nahoru a když jsem se na něj podívala, dělal jako že nic. Nebo zvedl jenom koutky a pak zase nasadil neutrální výraz.
Během dvou minut už jsem musela dusit smích a nakonec se na mě usmál naplno, se zamilovanými jiskřičkami v očích a svět byl zase v pořádku :)

NIGHTFURY: Chápu, mám to stejné - po třech letech ta chemie stále funguje. A abych ho také pochválila:) Nosí mi kytičky z venčení a aniž by mě vzbudil vždycky vstane první a chodí venčit:) A dalších tisíc a jedna věc :)

neuvěřitelně mi voní a když přijde v noci (jako třeba včera), když už spím, jen ta vůně a jeho blízkost mi dodá pocit bezpečí :)

Mně se na ní líbí jak je fyzicky nezničitelná;
já sebou švihnu na lyžích a ještě po dvou dnech jsem rád že se trefím lžící do pusy,
a ona spadne z koně přes překážku a spadne na ní částečně kůň a částečně překážka, a o par chvil mi píše "jo, pár modřin, nějaké odřeniny, už zase stojím".
Pak že ženský nepřežijou všechno :)

včera jsem dávala prát ručníky a zapomněla jsem nachystat čisté. večer jsem se šla koupat až po mužovi a na věšáku krom jeho visel už i můj - nejenže nebrblal, že musel před půl koupelny mokrý, ale ještě se postaral, aby mě nečekalo totéž!
maličkost, ale potěšilo fakt hodně.

každé ráno po zazvonění mého budíku mě pevně obejme, dá mi pusu do vlasů a zamumlá něco hezkého, takže se mi vůbec nechce vstávat :)

že mi nechává vzkazy na dcerky abecedním koberci :)

v sobotu do nebes vychválil moje lívanečky a v neděli sám od sebe vstal a šel pro rohlíky k snídani :)

že přijede klidně uprostřed noci z oslavy, aby se ke mně mohl přitulit a abychom mohli společně vstávat
že jeho první reakce po probuzení je spokojený úsměv
že už jen to, že jsme spolu, způsobuje, že celá zářím (říká okolí)
a že se líbil i babičce :))

že mi včera, když mi bylo špatně, přivezl léky a držel mě za ruku a hladil po vlasech :)

MAJKLA: Mně se podlamujou ty kolena ještě po víc jak čtyřech letech a mám pocit, že jen tak nepřestanou :-)

Přesto že sme spolu už přes dva roky téměř denně, pořád si máme co povídat a čemu se smát. I po tý době se mi podlamujou kolena, když se mi zadívá do očí. Dokáže na sobě pracovat, aby nám spolu bylo čím dál tim líp, umí uznat chybu a hlavně zatnout zuby a rozdejchat to, když chybuju já. Získala sem díky němu stovky báječnejch zážitků a když sem se dneska v noci probudila z noční můry, podívala sem se na něj a všechna tíseň i strach zmizely. Už snad ani nemá smysl zmiňovat jeho "úspěchy v posteli", v práci atd atd :) dělá mě šťastnou a sem na něj pyšná... strašně moc doufám, že je to vzájemný,...
(a ačkoliv sem proti tý jeho posilce zezačátku lamentovala, už je to jasný, že mi z něj roste čim dál tim větší fešák :)))

PETKAF: taky jsme ted absolvovali tyden spolu v porodnici a bylo to moc pekny, krasne se o toho naseho fesaka stara a me uklidnuje

Každý den a v každém okamžiku překonává všechna očekávání, která jsem si kdy dovolil mít, i ta o kterých jsem si jen tiše snil.