Tak ja pridam up-date od nas z Danska. :) Po mesicnim pokusu uchytit se v Norsku, kde se nam po pracovni strance moc nedarilo, jsme zakotvili v Dansku a tady to slo vsechno jak po masle. Az neuveritelne. Ja se dostala na praxi v oboru spojenou s intenzivnim kurzem danstiny, pritel sehnat praci raz dva ( je Dan ;))), ja po trech mesicich kurzu danstinu jakz takz zvladam a dostala jsem i praci v oboru(!). Lidi nam vychazeli hrozne vstrict a byli od zacatku mili, vstricni. Jeste musim dodat, ze ja jsem puvodne do Danska hrozne hrozne nechtela, protoze se mi tu proste nelibilo a trpela jsem ruznymi predsudky a predstavami, jake by to to asi bylo strasne tady zit atd. ... Po zkusenosti z Norska se mi ale zmenil nahled i nektere hodnoty a ted si toho tady naopak vazim a snazim se najit vsechna pozitiva, ktera nam zivot tady prinasi. :) Nerikam, ze bych tu chtela zustat na porad, to asi ne, ale clovek nikdy nevi, co zivot prinese. Jenom jsem chtela rict, ze casto si clovek z nejakych nevysvetlitelnych popudu ( strachu ) sam vytvari cerne predstavy, jake to bude, ale ono to vlastne ve skutecnosti tak hrozne neni. ;) Je to o pristupu.

A k tematu kamaradu - pro cizince je vzdycky tezke najit si vlastni kamarady a ne se jen vazat na socialni sit partnera, ktery je "mistni". Ja jsem tu ctyri a pul mesice a musim priznat, ze mam kolem spoustu super lidi v praci, ale o nejakem vetsim kamaradstvi se zatim neda mluvit. Bohuzel momentalne nemam cas na nejake extra aktivity, volejbalovy klub nebo neco takoveho, protoze toho mam dost i bez toho... to je urcite dobra moznost, jak se seznamit s lidma stejneho razeni.

Tak se vsichni drzte a zvladejte zivot s nadhledem, at jste kdekoliv!:)

RADUZZKA: hehe, ja to mam stejny, moje polovina rodiny jsou francouzi . teta si vzala francouze a ve francii jsem byla celkem 40 - 50x - prostopovanou ji mam fakt moc a tu zemi miluju..mozna proto je pro me ted tezky byt v uk :)))


PROMETHEA: moc gratuluju:)to je uplne super, ze zatim vse vychazi!!

no tak teda z ty druhy strany :)
uz zhruba pul roku predtim, nez jsem mela odjet do nemecka jsem zacinala bejt frustrovana, jak miluju prahu, ze nemuzu opustit nic, co jsem tam doted budovala, mela jsem fakt mozna az panickej strach, ze tu budu sama, zavrena v domku na vesnici, bez kamaradu, bez prace, bez znalosti nemciny...proste nejcernejsi myslenky :)

ted uz jsem v Nemecku 3.tyden, ackoliv plan byl stehovat se az v zari :)
nechtela jsem do zari sedet doma s rukama v kline, uzirat se cernejma myslenkama (viz vyse), a chodit s kamosema smutne zapijet muj odjezd :)
tak jsem v nedeli napsala do jednoho hostelu (vzdycky jsem chtela pracovat v hostelu), v pondeli bylo dojednano, ani jsem se nerozloucila s nasima, a odjela.
v tech trech tejdnech se stalo strasne moc - jednak ta prace v hostelu, clovek se musi naucit spoustu novejch veci, jak se co dela, kdo ma co na starosti, vsechno v nemcine, a zezacatku extremne narocny, ale zase jsem s mezinarodni komunitou, muzu mluvit vsemi svymi jazyky :) a vzdycky se najde nekdo, kdo zrovna prijel nebo jede do prahy :)
moje kolegyne (slecny meho veku) jsou vsechny strasne mily, nerikam, ze to budou kamosky na celej zivot, ale uz mam aspon nekoho s kym muzu jit na koncert nebo usporadat veceri :) a nejsou to kamaradi myho pritele :)
taky uz jsem byla na interview na internship - sympaticka firma, a sympaticka prace, zacinam pomalu od zari, a uz se na to moc tesim....

navic se ukazalo jak malej rybnik frankfurt je, a zvlast mezi architektama se zna kazdej s kazdym, v patek se sejdu s dalsi slecnou ceskou architektkou, ktera sem prisla s pritelem, takze budu vedet vic :)

pardon za dlouhy eseje (ale saraj me vybidla, tak to muselo vsechno ven :)

tim vsim jsem chtela vlastne rict, ze to vsechno zalezi na cloveku, jak moc je podnikavej, jaky ma priority, a sedet doma na zadku a uzirat se fakt neni cesta ven (ale na to si taky kazdej musi prijit sam)
na druhou stranu nemci jsou strasne mily pri jednani, vstricni k cizincum, je to tu extremne multikulturni, takze clovek nema ten pocit "ja jsem tady jedinej cizinec". to muze bejt v cechach problem, zvlast kvuli jazykovy bariere...