• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PROMETHEACROSSING BORDERS - dvojjazyčné partnerství, aneb jak spolu mluvíte?
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    1 odpověď
    NICKIE: hele a co dělá? nejezdí náhodou jako bike tour guide? ten muj se tam ucházel o místo a byl tam s nějakým brazilcem :)


    PROMETHEA: dávej průběžné zprávy :) je super že tě tam berou rovnoprávně, v Británii a ve Francii to takový neni. Díky za výživnou a žhavou urbanisticko-architektonicko-geografickou diskusi v poště .)) kdyby někoho zajímalo jak je to s tim torontem tak taky pošta, ale pochybuju ))) (btw, nejkrásnější je město když se v něm zamilujete, ale jakmile vás tam nekdo nutí žít, vše se začne měnit .)
    PROMETHEA
    PROMETHEA --- ---
    1 odpověď
    uvidime, co vam povim za mesic az z toho vystrizlivym :)
    PROMETHEA
    PROMETHEA --- ---
    2 odpovědi+2
    no tak teda z ty druhy strany :)
    uz zhruba pul roku predtim, nez jsem mela odjet do nemecka jsem zacinala bejt frustrovana, jak miluju prahu, ze nemuzu opustit nic, co jsem tam doted budovala, mela jsem fakt mozna az panickej strach, ze tu budu sama, zavrena v domku na vesnici, bez kamaradu, bez prace, bez znalosti nemciny...proste nejcernejsi myslenky :)

    ted uz jsem v Nemecku 3.tyden, ackoliv plan byl stehovat se az v zari :)
    nechtela jsem do zari sedet doma s rukama v kline, uzirat se cernejma myslenkama (viz vyse), a chodit s kamosema smutne zapijet muj odjezd :)
    tak jsem v nedeli napsala do jednoho hostelu (vzdycky jsem chtela pracovat v hostelu), v pondeli bylo dojednano, ani jsem se nerozloucila s nasima, a odjela.
    v tech trech tejdnech se stalo strasne moc - jednak ta prace v hostelu, clovek se musi naucit spoustu novejch veci, jak se co dela, kdo ma co na starosti, vsechno v nemcine, a zezacatku extremne narocny, ale zase jsem s mezinarodni komunitou, muzu mluvit vsemi svymi jazyky :) a vzdycky se najde nekdo, kdo zrovna prijel nebo jede do prahy :)
    moje kolegyne (slecny meho veku) jsou vsechny strasne mily, nerikam, ze to budou kamosky na celej zivot, ale uz mam aspon nekoho s kym muzu jit na koncert nebo usporadat veceri :) a nejsou to kamaradi myho pritele :)
    taky uz jsem byla na interview na internship - sympaticka firma, a sympaticka prace, zacinam pomalu od zari, a uz se na to moc tesim....

    navic se ukazalo jak malej rybnik frankfurt je, a zvlast mezi architektama se zna kazdej s kazdym, v patek se sejdu s dalsi slecnou ceskou architektkou, ktera sem prisla s pritelem, takze budu vedet vic :)

    pardon za dlouhy eseje (ale saraj me vybidla, tak to muselo vsechno ven :)

    tim vsim jsem chtela vlastne rict, ze to vsechno zalezi na cloveku, jak moc je podnikavej, jaky ma priority, a sedet doma na zadku a uzirat se fakt neni cesta ven (ale na to si taky kazdej musi prijit sam)
    na druhou stranu nemci jsou strasne mily pri jednani, vstricni k cizincum, je to tu extremne multikulturni, takze clovek nema ten pocit "ja jsem tady jedinej cizinec". to muze bejt v cechach problem, zvlast kvuli jazykovy bariere...
    PROMETHEA
    PROMETHEA --- ---
    MIKATCHOU: ojojoj, trochu OT, ale proc se Ti zda Toronto jako nocni mura? ja jsem architektka-urbanistka, taky se zabyvam mestskym-verejnym prostorem, a Toronto mi prislo docela sympaticky, proste to mesto ma amosferu :)
    kdyztak posta :)
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    NICKIE: a jak dlouho to tady uz pytlikujete?
    NICKIE
    NICKIE --- ---
    2 odpovědi
    MIKATCHOU: za sebe musimř íct, že než se přizpůsobil a zvyknul si, trvalo to tak půl roku...nejdůležitější bylo když si našel práci, i když neodpovídá jeho vzdělání a jsou tam všichni okolo dvaceti let starý, ale zase ho to nakoplo do života, předtim se akorát válel doma a řikal že na češtinu už nejde, že se to stejně nenaučí a že na pohovory nejde, že mu práci stejně nedaj, atd.. musim říct, že teď už se to hodně uklidnilo...našel si svý známý a doma se tak střídáme, že spolu nejsme nonstop...
    každopádně já mu to nikdy moc neulehčovala:-) rozhodnul se taky sám a zase chápe že musí nést následky, v brazílii stejně žít nechtěl a chápe že tady máme aspoň podporu rodiny, než kdybysme odešli někam jinam..
    co se týče komunity..tak s nima je tak akorát na netu, ale ty co potkal tak s nima nic společnýho mít nechce... a obecně se brazilcům vyhejbá... ale to může bejt v tý kultuře..
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    MIKATCHOU: tak styska se ji po kamaradech,rodine, to je jasny, zvlast,kdyz je tam s malym sama..jeji muz chodi do prace,ale snazi se a rikala, ze pocitem samoty rozhodne netrpi...to by spis mela rict vic ona,ale hodne si pochvaluje peci doktoru a sester a planuji tam zustat dele nez se ceklao


    a mimochodem, sehnala praci v 6.!!!mesici tehotenstvi a jeste v oboru..
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    jinak zkus pockat co ti napise treba promethea bo baarka, ty maji zkusenost zase z druhe strany a treba poradi neco jineho..

    ja to beru za sebe . cesku co si dotahla domu amika:))))
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    1 odpověď
    SARAJ: no a je na zélandu šťastná?
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    1 odpověď
    MIKATCHOU: :)a kdyby studoval on a ty mela hotovo tak co? to je presne to co jsem ti psala
    bylo to jeho/jeji svobodne rozhodnuti sem prijet a zit tady,takze nemuzes prebrat zodpovednost za vse co se mu /ji nezadari

    a to plati o vsem, nemuzes prece byt zodpovedna a citit si provinile za jeho pocity a napln casu, musi taky trosku zabrat sam:)))neni malej a jednou se vam to obrati

    kamoska se za pritele vdala, dostudovala psychologii, zabalili kufry a bydli ted na zelandu a maji miminko:)

    a odletala ve 3.mesici s 3 kuframa:)

    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    1 odpověď
    SARAJ: mezi kámoše ho vodim furt, hodně z nich se mu líbí a on zas jim, myslim že je docela nadšenej z lidí se kerýma se stýkam, ale prej si chce najít i nějaký kámoše, kteří nebudou jen moji kámoši. Na kurzy češtiny chodil celej únor březen a celkem se tam seznámil, ale ted je léto, tak ty kurzy asi ani nejsou a my sme dost mimo prahu, což ho částečně frustruje... já v létě Prahu nesnášim, zvlášt když se učim na doktroskou státnici, jde mi to líp někde na zahradě nebo terase... než doma v bytě. Má v plánu se seznámit i přes komunitu couchsurfing, jejíž jsme oba členi. Ale zatim neměl čas )))

    a co ta kámoška s přítelem? Jsou furt spolu? Blbý je že sem to nastavila tim stylem, že ted prostě musí ustupovat on. Ale realita je taková, že on už vzdělání a praxi má a časem by se tu možná i upíchnul, kdežto já mam sice VŠ, ale mam dojem že jedině s PhD mam šanci že mě budou trošku vážně brát i v Kanadě (nechci skončit jako servírka)... nebo kdekoliv jinde. MOžná se pletu. Ale chci to dodělat, takže ted se vše podřizuje tomu. Hmm... až mam výčitky svědomí, dnes sem se toho naučila pěkně málo )))
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    1 odpověď
    MIKATCHOU: tak to je tezka situace,ale neni nezvladatelna..par paru takto znam,kamaradka se tady v cechach seznamila se svym budoucim muzem, prijel sem na 3 tydny na intezivni kurz a zustal tady skoro 3 roky.kvuli ni, neznal jazyk, praci mel nastavenou na uplne jiny podminky - instruktor pro preziti bo tak neco a taky to zvladli,ono fakt zalezi... vzdycky jeden zacina prakticky od 0 a ustupuje tomu druhemu.my meli vztah na dalku pres 2 roky - dodelavala jsem skolu,pak jsem jela do statu ja a ted je tady drahy - a to uz pres 2 roky a nektery veci proste resime porad, nejvic samo jeho praci..a papiry

    a jen 30 neni meritko:))) krize stredniho veku muze uderit i tak:)


    zkuste najit kurzy cestiny pro cizince - ad a se aspon neco nauci ad b se seznami s lidma - dalsima cizincema

    vod ho mezi svoje kamarady


    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    3 odpovědi
    SARAJ: no, nevím jesi to jde nazvat vyloženě krizí středního věku )) je mu jen 30 let :) ale naskočil do rozjetého vlaku brzo - už v 23 ho vzali do TV firmy, o jaké se většině jeho vrstevníků ani nesnilo a pět let si tam budoval solidní kariéru a získal mnoho zkušeností. Myslim, že kdyby ho tu nějaká filmová company zaměstnala, gratulovali by si, ale zatím ještě nikdo neměl možnost si jeho schopnosti ověřit.
    Asi největší problém je v tom, že neumí česky, že tu nemá práci, a taky vědomí, že jedinej způsob jak dělat to co skutečně chce znamená nebýt se mnou a furt odjíždět někam do zámoří, kde se údajně podle jeho slov "film industry" zas zvedá na nohy... Nemá to srdce mě odvádět od doktorátu a tak mi nezbývá doufat, že než to PhD dodělam se mu tu nějak zalíbí, protože já do Kanady tak hrozně nechci... max tak do Vancouveru, ale ani tam bych nechtěla skejsnout navždy. A Toronto? Urbanistická noční můra - pro mě jako pro sociální geografku zabývající se vnímáním městského prostoru naprosto nepředstavitelná hrůza že bych tam kdy měla žít... jediný co je na tom městě dobrého je vzkvétající pracovní možnosti pro mého muže a přehršel mezinárodní kuchyně... .)
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    a taky mne napada jedna celkem dulezita vec - bylo to jeho/jeji svobodne rozhodnuti sem prijet a zit tady,takze nemuzes prebrat zodpovednost za vse co se mu /ji nezadari
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    1 odpověď
    MIKATCHOU: vitej

    chovej se k nemu normalne, podporuj ho a nenech se uplne vykolejit,ja mam pocit,ze tvuj muz ma trosku krizi stredniho veku a smutky by mel tady, v kanade bo i na severnim polu. on si to musi prochroupat - co chce delat dal a hledat moznosti
    imho komunita kanadanu a amiku je v praze celkem silna a urco brzo navaze nejaky kontakty,najde chlapky co s nim zajdou na pivo..to by mu mohlo pomoci zvladnout ten kulturni sok a castecnou izolaci
    priprav se spis na napor urednicky masinerie a momentu,kdy si budes rikat a mam tohle za potrebi:))))
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    1 odpověď
    ah tak sem to tu konečně našla... hurá :)
    prosím, můžete mi říct jak jste kdo kdy řešili přívoz svého partnera cizince sem do Česka? resp. jak se váš parner/ka asimilova/a a jak to všechno prožíval/a?
    já tu ted mam jednoho z Kanady a občas prožíváme určité těžkosti...
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    LAURA: ty jo,tak to dej vedet, kamaradka to nedavno resila na zelandu..taky z toho mela celkem psycho...vcetne takovych detailu jako prostredni jmeno co nejde zapsat do ceskych dokladu atd....

    BAARKA
    BAARKA --- ---
    SARAJ: snad to dajte, drzim moc pesti..Filipiny je muj nejvetsi sen..7 104 ostrovu:))
    SARAJ
    SARAJ --- ---
    1 odpověď
    BAARKA: filipinci..nam taky, delame max a zkousime dal,ale tezko to projde
    BAARKA
    BAARKA --- ---
    1 odpověď
    SARAJ: a jaky jsou narodnosti, je mi jich lito..!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam