Zajímalo by mne, zda někdo z přítomných žijete kvůli partnerovi či partnerce v zemi, kde působíte exoticky a jak se s tím vyrovnáváte.
Já jsem - nejenom kvůli příteli - v Keni a upřímně mi občas z té věčné pozornosti, kterou přitahuju, hrabe. Žijeme v Nairobi, kde je obecně bělochů docela dost, ovšem jsou soustředěný povětšinou v boháčskejch čtvrtích. Tam se nad nimi téměř nikdo nepozastavuje. U mě je situace jiná. Žijeme na předměstí Nairobi, téměř na konci, naše oblast má zčásti rurální charakter. Ze začátku to bylo fakt vyčerpávající, někteří ze sousedů a jejich dětí zřejmě nikdy pořádně nevidělo bělocha a pokud ano, tak nikoli bělošku, která žije v jedné z nejlevněvnějších částí Nairobi. Sledovat takovou bělošku při praní, mytí nádobí a nejrůznějších domácích pracech, to je teprve zábava (řadu těchto činnosti dělám - vzhledem k dispozici bydlení - jako většina sousedů venku před vchodem do našeho 1 pokojového přýbytku). Zkrátka máte věčně za zadkem hromadu čumilů, což se dá přežít na dovolené, ale nikoli v běžném životě a občas si vyžádá reakce typu: "Prosím Vás, paní, mohla byste mi říci, proč mě u toho praní tak pozorujete? mě je to nepříjemné." Zároveň nemohu projít žádnou z cest, aby na mne hloučky dětí nepořvávali: "How r u?", základní komunikační frázi, kterou opakují i přesto, že odpovíte (swahilsky), až do té doby, než zmizíte z dohledu. Mnohé z nich nemají v jejich batolecím věku ovšem ani ponětí, co ta věta znamená. Jen vědí, že se tak mluví na bělochy.
K tomu dost šílená situace s předsudečností k bělochům - všichni běloši mají prachy a proto musejí platit více, než afričani. Tomu se s přítelem bráníme tak, že řadu věcí zařizuje či kupuje beze mne. Ale některým situacím se prostě nebvyhnete - mého muže i přátel se lidi stále ptají na peníze a to je kvůli tomu, že je vidí se mnou. Každý, kdo se baví s vbělochem, musí mít od bělocha automaticky balík peněz, jasný jako facka, ne :) Mimo to si velká spousta lidí myslí, že bělošky neumějí vařit, neuklízejí, neperou a doma v Evropě mají na všechno služky. Snažím se bourat stereotypy seč mohu, nicméně občas je to fakt vyčerpávající. Není jednoduchý žít v zemi, kde vás někdo nepřímo x-krát denně upozorní na to, že jste BÍLÁ, popřípadě na Vás rovnou zařve: "Běloško!". Ze začátku mi to nevadilo, ale čím déle tu jsem, tím více vnímám ten tlak, který na mne okolí vytváří.
Jo, vlastně abych nezapomněla, přes to přeze vše to tu mám ráda ;) Jen lidi jsou občas na šišku. máte někdo podohbné zkušenosti? Je mi jasné, že jakákoli žena/muž žijícív Africe, musí čelit tomu samému, co já... Mno ovšem myslím, že přesuneme-li se na chvíli do ČR, má se pro změnu "na co těšit" přítel ;)