Koukám, že tuhle diskusi budu muset odlehčit několika, třeba i kreslenými vtípky :-)))

Přeci jen je to závažné téma :-)))

Tak přestože ještě nemám tchýni, jen přítelovu maminku, tak jsem z těch šťastnějších. Náš vztah je vyloženě kamarádský, ráda s ní pokecám, občas spolu jdeme bruslit, prostě skvělé.

Přítel s mojí mamkou se moc neznají, viděli se asi jen třikrát, čtyřikrát, ale mamka se zásadně nehodlá míchat do našeho vztahu a přítele zbožňovala (podle mého vyprávění) ještě dříve, než ho viděla :) On je z ní trošku nervózní, ale to je asi přirozené - dokonce odmítl její nabídku na tykání, prostě se na to ještě necítí.

Doufám, že nám to vyjde, protože minimálně po stránce rodinných vztahů bychom to měli skutečně bez problémů...

Já bydlím s rodinou u týchně v RD a je to peklo... Né kvůli tchýni, s tou víceméně žádné konflikty nemám, ale manželka je věčně "u maminky" (kam já pochopitelně ani nepáchnu a děti jakbysmet).

TRISSIE: jo, extchán mě taky neoslovoval, extchýně mi zase tvořila z křesního jména otřesný zdrobněliny :-(, fakt nevím, jestli schválně, nebo jí to nedocházelo. já jsem je fakt nemusela, měla jsem nejen tchýni, ale i dvě pratchýně (exovy babičky) a když přijeli na návštěvu tchánovci a ještě obě expratchýně, tak to stálo za to, všechny 3 tchýně byly chytrý jak rádio a dělaly si v exově bytě vyloženě, co chtěly a on jim na to nic neřekl (částečně mu to bylo jedno a částečně - ne, on přece nemůže nic říct své matce a babičkám, protože prostě proto) a mně to bylo blbý, když to nebyl můj byt... tyjo, já jsem tak ráda, že už to nemusím řešit :-) ... jo a tchýně se furt chtěla líbat, tzn. při vítání a loučení se na mě vrhala a dávala mi pusu na tváře, bylo mi to protivný, nechápala jsem, co najednou takový závan důvěrnosti, ale držela jsem :-D

TRISSIE: tak to znám s tim se na něco zeptat po pár letech. to se mi stává furt a všude - nezeptám se první den a pak už je pozdě a když se odhodlám k otázce tak na mě všichni čumí jak na jelena že se ptám až teď. občas to znamená úlevu občas studenou sprchu.

já si to navíc zavařila v tom že jsem tchýni od prvního dne začla řikat maminko - slovo mámo mi nesedí a křestní jména jsme v rodině nikdy nepoužívali a vadí mi a teď už mě to osolovení ser... protože už jí za tak svatou nepovažuju ale není cesty zpět :o(....

jo, a suprovej byl ex-tchán, ačkoli u nich jsme byli daleko častěji, tak za těch 5 let, co jsem s jeho synem byla, mě ani jednou neoslovil křestním jménem... dodnes nevím, jestli ho vůbec znal :-)

ale vzhledem k tomu, že prakticky nekomunikoval ani se svými vlastními dětmi (jednou jsem se ptala švagrové a ani ona, i když v té době s nimi bydlela, si nemohla vzpomenout, kdy jí naposledy řekl křestním jménem), to nebylo nic neobvyklého :-)

DRAGON: no, já tam jezdím tak jednou za dva-tři-čtyři měsíce na oběd, takže těch příležitostí se zeptat moc není... a čím dýl to je, tím trapnější by taková otázka byla...

možná až přijdou děti :-)

TRISSIE: dva roky po svatbe nemas jasno? tak se zeptej na rovinu, neni nic lehciho :) nez se snazit to obchazet oslovovanim najednou a tak, to mi prijde zbytecny ;)

VERONIKA22: já ani dva roky po svatbě nevím, jestli si tykáme nebo vykáme... oni mi to nikdy nenabídli, a já se snažím radši je oslovat oba najednou...

ne, rikam ji Dobry den Danusko :)

Vero: mne tata rekl rovnou prvni den ze si budem tykat, mamince vykam..

mě třeba ser... že si říkáme ahoj .. jak se máš....papa... ale musim jim vykat. jednou jsem jim sama od sebe ( po 5letech) začla tykat a to byl pak mazec. tak se musim držet vykání :o(

Ja sem na tom podobne, jak budouci tchyne, tak tchan jsou fajn. Maji sve chyby, obcas se nazorove neshodneme, jsou trochu vic pedanti, nez ja apod. Ale jsou to vice mene drobnosti. Po 6-ti letech co se zname porad dobry :-)

Veronika: mne prave vubec, tchyne je uplne super, v tomhle to mam fakt uplne super, jak mama tak tata, oba jsou super :)

DRAGON: trošku nápodobně. tchýně je v dosti věcech lepší než moje máma. ale vychovaná jsem mámou a tak sem tam povaha tchýně mě vytáčela.

Ja mam tchýni lepsi nez matku :)

Možná by se na nástěnku hodilo info, že existuje kniha Když vám příbuzní otravují život od Suzan Forwardové a Donny Frazierové, ukázka viz zde. Docela mě pobavilo to označení "jedovatí příbuzní" a "jedovatá tchýně" :-))

Ne, že by mi tchyně nějak zvlášť vadila, dá se spíše řící, že s ní vycházím velice dobře. Mohu se ale vzteknout, kdy jako člověk vyučený ve stavebním oboro, s následnou stavební průmyslovkou provádím jakékoliv opravy na chalupě / ta je samozřejmě tchýně / a ona mo do toho začne kecat a udělal by všechno jinak a jistě lépe!!