PRAASHEK: pro mě za mě, když to vysvětlíš tomuhle soyboyovi:

QWWERTY:

GODY: a kdo chce plíseň šířit, sám musí hnít

GODY:
PRAASHEK:

Čímž se dostáváme se zpět ke školnikovi v sanatoriu a Drabiczově zástupkyně ředitele.

HNILOB: tak většinou když člověk vyhoří, tak má vymalováno.

HNILOB: 10 z 10 hasičů potvrzuje, že co shoří, to neshnije!

PRAASHEK: Nakonec mu pomohlo vstoupit k dobrovolným hasičům, aby ten syndrom uhasil, což se nelíbilo malířům protože ti tvrdí, že je lepší vyhořet než malovat.

PRAASHEK: úplně ne, ale stal se tváří stranického plakátu

ERRTU: v mentálním sanatoriu, jehož veškerý odborný personál odjel na konferenci o syndromu vyhoření, takže jedinou společnost školníkovi dělali ožralý údržbář a sjetý topič. Jejich zkažený, hnilobný dech a oplzlý, šílený ryk znějí školníkovi v uších i dlouhé dlouhé roky po jeho propuštění

PRAASHEK: nikdo neví a on sám o tom odmítá mluvit.ale od té doby již nebyl jako dřív

ERRTU: a kam ho odvezla?

PRAASHEK: horší byl ten týden co chodil bez bikin, školníka odvezla rychlá

PRAASHEK: školníkovi se to viditelně líbilo :)

DRABICZ: ale uznej že ten týden cos chodil do školy v bikinách byl už trochu moc