HONZAF: nevim, ale řiká se tomu jindy vyhoření, až na to, že já nejsem člověk, kterej by nemohl dělat svojí práci, ale spíš svoje koníčky, pracovat na sobě, provozovat osobní hygienu....a to je o sebevědomí a vůli....ale pokud víš o jiný diskuzi, kde by mi poradili, sem s tím...

a relax to už taky neni....v tomhle počasí zůstávat doma a hnít....

JOHY: nejak se relaxovat musi. ale todle zrovna imho neni o sebevedomi? :)

poslední dobou se mi vyhrotila situace, která trvá tak poslední rok...živim se všelijak na volné noze - většinou produkce - divadlo, film, reklamy, pak třeba výstavy apod, samá vesměs kreativní práce. do práce nasazuji všechno, ale problém nastává, jakmile mám volnej den. skoro se nedá říct, že ani vstanu, protože ho většinou proležim v posteli u kompu a televize a nic, NIC nedělám. přitom ale vim, že tim zabíjim nápady, který mám a který by stálo za to realizovat, ale nějak se nedokážu zvednout a nějak začít. večer pak pravidelně trávím někde v baru....jde to takhle posledních pět dní v kuse.....

máte někdo nějakej tip???

TRISSIE: a opravdu hodne tez imho pomaha, kdyz doopravdy VIDIS praci ktera za tebou zustane.

O tom třeba filosofie existence: Existence předchází esenci.Existence nepotřebuje omluv.Zkrátka člověk-individualita má právo i povinnost (což je možná ještě těžší) dělat si co chce a jak to cítí, že se to má.To je ovšem ideální stav, kterej se fakt těžko dá udržet pořád.Osobně myslím, že je proto potřeba uvědomit si, že to celé funguje a bude fungovat i s kompromisama (protože to funguje jakkoli) a tohle vědomí pojmout za své.

SHEALA: no, ono je něco jiného odložit nějakou věc, protože se mi do ní nechce nebo na ni nemám čas, ale vím, že ji zvládnu, a odložit ji, protože se bojím, že ji nezvládnu... to první je o nezbláznění se z přemíry povinností, to druhé je ubíjející, protože člověk nakonec nemyslí na nic jiného :-(

TRISSIE: no ja uz ted trenuju druhou uroven . neco malinko odlozit a pak to vyresit :-))) Resp bnedelat si hlavu ze to clovek odkladal, nedelat si hlavu z toho ze si clovek delal hlavu. Mozna to neni uplne tak dalsi krok, jako spis prechodny krok k tomu aby mer nedokazalo rozhodit fakt uz nic co za to nestoji (tj veci typu erinie na studijnim, fakt neprijemny kandidat, etc) Nechci se dopracovat do stavu ze me uplne nic nesere a nestresi.

Co se týká sebevědomí, myslím, že jedním z jeho velkých žroutů je odkládání věcí, které je nutné udělat, ale na které se člověk necítí... takové to "to bude složité, já na to nemám, to se mi nepovede" - a naopak nic nepovzbudí sebevědomí tolik, jako když se do nich člověk pustí a dotáhne je do konce...

Vůbec vědět, co všechno jsem schopná udělat a zvládnout, když půjde do tuhého, je moc povzbuzující věc - před nějakými pěti sedmi lety jsem měla sebevědomí pěkně nízko, ale kvůli tomu, co mám za sebou, tak vím, že se protluču, a jsem sebevědomá až moc :-)

Nejlepší je, že každý člověk myslí, ale úplně, úplně jinak.Velká většina lidí se nikdy nedozví, co si myslíte, pokud to sami neřeknete a ta menšina je natolik rozumná, že vás vždy bude tolerovat.A pokud náhodou ne, tak to mají pomotaný oni a ne vy a tím vám může a musí sebevědomí jen stoupnout.Zdravé sebevědomí je přirozenost - chce to jen se chovat a jednat tak, jak vy VÍTE, že je to fair.

KOKES: Hmno, rekla jsem mu, ze jsem se bala, ze me zajede, ale obsah neni dulezity ne? :D a ja se fakt bala, kdyz na me couval s tim velkym osklivym nakladakem :DDD

FANAE: cos mu řekla? táhni do háje?:-P

Tak jsem udelala pokrok v tom treninku! :) Promluvila jsem na ciziho cloveka! sama! chlapa! a rekla jsem celou vetu! :DDD

XCHAOS: ehm .. ja :)

M1C4A1: to se tam při zadání musí nastavit .)

To nejde nějak vyčíst z té ankety? Jsem kdesi u nějaké ankety viděl, že po najetí na ten sloupeček se zobrazily i nicky, který na to klikly. Moje první anketa (a diskuze), tak se nedivte, že mi to nejde. :-)

kdo taky hlasoval, že neví, jestli je sebevědomý ? :-)

FANAE: tak to se uvidíme :) akdyž na tebe náhodou budu koukat.. tak jen v dobrým jo.. To víš já bez brýlí toho moc nevidím :(

GAF: No, lidi koukaji, vsimnu si ze koukaji a najednou zapomenu, jak se vubec chodi :DDD

Tak vetsinou chodim do hospod s lidma z guildy ve wow a dneska planuju teda na ten sraz tady co je v seznamce naplanovany :)

FANAE: hele FANAE, já jsem počítačovými hrami prolezlý člověk, moje práce spočívá v dohledu počítačových sítí a společnost mi dělají kamarádi, kteří jsou na počítačích velmi... podobně jako já. Takovouhle slečnu bych do ehm...této společnosti velice rádi uvítal. Náš svět není jenom počítačích.

A správných modelů, kam bys teď teoreticky a nejspíš i doopravdy přímo patřila bude asi i víc - třeba nějakej vymysli a napiš mi ho :)

Lidi koukaj, protože maj oči a je hrozný se citít diskriminovaná jenom protože máš pěknou ženskou figuru. A to že si lidi něco myslí, není vůbec jistý, můžou mít i představy :)

A do jaký skupiny lidí chodíš ?

GAF: Nojo, ale zase jsem strasne spolecenksy clovek, takze 24/7 u pocitace taky neni vrchol meho stesti :) Ale kdyz uz se teda dostanu do spolecnosti, tak je tam prave to, ze nikoho stejne nezajimam a ze jsem tam navic :/ To je ten pocit, ktereho se chci strasne moc zbavit (i kdyz, pokud je to , a ze asi pravdepodobne pravda, tak se pak bude blbe zbavovat pocitu :DD) a pak dalsi problem mam v tom prochazeni kolem lidi , ten pocit, ze na me koukaji a mysli si o me kdo vi co :) A v tomhle jsem na tom samozrejme byla nejhur v dobe, kdy jsem byla na pocitaci opravdu zavisla a travila u nej naprosto kazdou chvilku.

FANAE: tak to nemáš pravdu. Jestliže tě baví maximálně vysedávání u počítače tak je to podle mě nejspíš právě to, co ti jako poslední a kdysi první zůstalo z toho co bys ráda. Tam bych ti doporučoval se najít. A jestli budeš argumentovat, že to ale není zdravé - tak to já ti taky netvrdim :) Ale šťastný člověk nemusí být vždycky ten co má tělo jako atlet, víš co... A navíc se štěstím se ke sportu přistupuje už líp atd... Psychika nad fyzičnem asi...

PS: teďka jsme s kamarádem povídali, jak jsem to měl nejspíš já, když jsem byl psychicky nemocný. Takže:

Tak mám takovou teorii, že jakoby každá smysluplná, rozvíjitelná vlastnost a schopnost stála určitou zásobu ...serotoninu a pak ho i zpátky dobíjela tím dobrým pocitem z ní a tím se cvičlo být š'tastnější. Tak. A řekněme, že každá minimální činnost by stála třeba 8 bodů z té celkové zásoby. Jenže já měl konstantně serotoninu tak 5-6 bodů a tudíž se nikdy nedostal ani k tomu, abych něco mohl *dělat*. Vždycky to bylo něco jako "už už se to podaří" a --- smůla, nevyšlo to.

Jakmile jsem si nějak asi rok odpočinul úplně od všeho a bral nějaký prášky taky tak řekněme, že se mi uměle zvýšila (těma práškama) hladina tak na 10 bodů. A sem tam jsem teda už mohl něco udělat. A jak jsem takhle sem tam něco dělal, tak ono se to cvičilo - to používání a doplňování. A když jsem po roce vysadil a přestal "kašlat na všechno kromě nenáročné zábavy" tak už jsem měl pěkných řekněme 16 bodů. A to už se docela dá používat, rozvíjet a hlavně samovolně se to používání zlepšuje a to je to ...ehm... přirozený...