BBC NEWS | Health | Self-help 'makes you feel worse'
http://news.bbc.co.uk/2/hi/8132857.stm

LUCKYMARY: Jo, tohle znam dost dobře.. :-( Důvěřovat je někdy strašně těžký.

Zvyšování sebevědomí...- aspoň pro mě- musim víc dělat to, co opravdu chci a meditovat. (i když se cejtim nějak nepříjemně- psychicky nebo fyzicky a kdy je to pro mě nejtěžší) :-) Hlavně nebrat si nic osobně.

ufff...a je to tady zas, přichází teplo, období sukní....a já začínám mít depku ze svých hubených ,,pavoučích" nohou...párkrát jsem se v minulosti přemohla k sukni,ale povětšinu jsem slyšela jen nemístné moznámky o dachau a podobně... mám nesymetrickou postavu, velká prsa ( E) , a nohy jak špejle, kotník mi splývá s lýtkem až ke kolenu a nad kotníkem v nejužším bodu si nohu obejmu mezi palcem a ukazovákem.. měřím 175 cm.. tak nějaké rady jak získat sebevědomí a jaké oblečení zvolit abych se necítila jako debil? :)

Kdyz je hodne spatne,tak neni spatne umet sam sobe lhat. aspon docasne. :)

A dalsi z reseni je delat (pouze) veci,ve kterych clovek vi,ze je dobrej...ac se tim mozna pripravi o ostatni veci...
...aspon na to odrazeni ode dna...

LODBROG: Jen je to věc, kterou říkám od začátku :))

Dobrý, teď už jsme na stejné vlně :)

LODBROG: Teď ti nerozumým stou pastí :)) ale podle mě má sebevědomý svůj limit jak dole tak nahoře a možná se pletu ikdyž jsem o tom dost přesvědčen :))

Problem se sebevědmým jsem měl strach z oslovení lidí, být někde s větší skupinou největší trable jsem měl s ženami pokud se mi nějaká líbil a chtěl jsem si sní třeba jen popovídat tak jsem měl problem ze sebe dostat něco kloudného. Pak vojna a trable na vojně a prušvih byl hotov. Potom jsem začal uvažovat co je špatně a proč a začal hledat odpovědi a svou cestu jak se vyrovnat sám sebou jak se začít mít rád jak si uědomovat sám sebe jako člověka, který je roven ostatním v některých aspketch přkonává ostatní v jíných je hluboce pod průměrem naučit se znát svoje silné a slabé stránky a když máš mlaé sebevědomí tak těch silných stránek fakt moc nenajdeš, ale stačí jedna a je to hned lepší v mém případě jsem absolutně netušil co je moje silná stránka tak jsem se učil vařit nejdřív čaj kavu pak vajíčka na ruzný způsoby a postupoval jsem dál ve složitosti receptů navíc bylo fajn slyšet od rodiny známych, že je to dobré a že jim chutná spolu s tlemením se na sebe v zracadle jsem se dostal vyšev rámci sebevědomý a začal hledat další jednoduché věci, v čem se zlepšovat a nejlepší na tom, že tahle fáze dostat se ze "srač*k" trvala fakt chvilku cca 2 měsíce :)) pak už to jde jen a jen líp. Samozřejmě, že jsou sitauce, který na sebevědomý moc nepřidavjí, ale když porovnám podobné sitauce před tím a teď tak se z nich rychleji oklepu a o to jde :))

A pokud jsi někdy četl nějakou knihu o rozvoji osobnosti tak v každé dobré (lepší) je část věnovaná tomu jak sebevědomí získat a udržet si ho k mému překvapení tam jsou velmi podobné posutpy, který jsem dělal já prostě po malých úspěších (kručcích) stále kupředu a je to jako když chceš nabrat fyzičku to, že jednou začas udělaš 10 kliků/dřepů ti určitě pomůže, ale rozhodně méně než když to budeš dělat pravidelně ideálně deně teprve potom se dají očekavát zlepšení a úspěchy :))

No snad je to sruzumitelný :)))

SVORO: Já už Tě dlouho neviděl.
(Ale myslím že dokonale chápu, proč Ti to tak funguje - ale to kdyžtak pošta).
Ty jsi IMHO nikdy pořádně problémy se sebevědomím neměl a ani je mít nebudeš ;)

Já jen nechci, aby se někdo dostal do pasti. Vysvětlit sám sobě že "nemáš důvod mít problém se sebevědomím" opracvdu zabírá jen silným chlapům, co vlastně problém fakt nemají, a mají jen slabou chvilku.

Na nás ostatní, které bych nazval spíš "slabými melancholickými ženami", to fakt má efekt spíš bludného kruhu, nekonečného sebeobviňování a cekově spolehlivé cesty dolů.

Sesypanému člověku musí dát nejen popis jak je na tom vlastně dobře - potřebuje dodat sílu. A potom potřebujue rozběhnout motor a rozjet se žádoucím směrem.

LODBROG: Zvlaštní jak je možné teoriteticky vyvrátit to co mě v praxi fungovalo a funguje :))

Někomu pomůže to co píšeš ty, někomu to co píšu já :) nebo ti přijdu jako nesebevědomý člověk? :))

SVORO: No to právěže ne.
Když neodlišíš rozum (ve smyslu "přesvědčit sám sebe že vlastně žádnej problém není")
a rozumný nástroj (ve smyslu "vymyslet, jakými postupnými kroky sebevědomí (zase) získat),
tak je to pro praxi dost smrtelné ;D

Zatímco Tvou cestou člověk (dřív nebo později) zase znovu prohraje sám se sebou a je ještě víc na dně než byl,
tak moje cesta (kdy člověk sám sobě nic nenalhává ale tvrdě a vědomě pracuje an zlepšení) má šanci uspět, pokud člověk nepoleví v práci, a nepoleví ani v upřímnosti sám xobě ;DDD

V druhém případě je "rozum" pouze k tomu, najít nástroeja a cestu. V Tvém případě je to o snahu "utlouct" svoje pocity zmaru a beznaděje "rozumnými" argumenty.
To pomůže maximálně na hodinu, a pak člověk stejně podlehne depresivné chemii, kterou má v těle.

LODBROG: V něčem možná a nečem zase ne :)) Ty jsi uvedl teori já praxi :PPPP

SVORO: Já vím - přesněji ;PPP

První i druhou větou si odporuješ - nebo spíš to říkáš nepřesně ;)
Není to rozum, co je tahoun (rozum je nástroj a je na každém, jak ho použije) - ale právě to přesvědčení, motivace.
Rozumné řízení, dalo by se říct. To jsou ty Tvé "trenkové" lekce ;)
Každodenní boj. Každodenní tréning, a postupné "rozšíření"síly osobnosti.

Kdyby to bylo (jenom) rozumem, tak sám sobě jednou vysvětlíš že nemáš proč se cítit méněcenně, a máš klid.
Což nemáš - pokud sebevědomí nemáš, tak sám sobě nalhat že ho máš nepomůže - v první kritické situaci se rozsype(š).

Takže ještě jednou: rozumem neukecáš nic, kdežto rozumným počínáním mnoho.
Malý detail, ale důležitý.
Klíč je v usilovné trvalé práci - ne velká slova, ale malé činy.

Rozumem emoce neukecáš, Robine :)
A jestli Ty jo, tak někteří z nás ne :)

CRUEL_LAYDEE: Pokud jsi ho měla tak ho jen obnov je to jednoduší než ho budovat znovu :))


LUCKYMARY: Pokud je partner stebou tak proč nejistota? :)) Mělo by ti to zvednou tspíš sebevědomý protože, máš něco co jiní nemají :))