GARBAGE: jo, np.

FIDO_LETI_DOMU: Jeden ve smyslu sebe-vědomí a druhý ve smyslu jak se obvykle chápe... "Ten je ale sebevědomý." Rozumíš?

GARBAGE: dovoluji si tvrdit, že nemám pravdu, o které mluvíš ^^

Ale jestli rozeznáváš dva druhy sebevědomí, tak pověz prosím.

FIDO_LETI_DOMU: Máš pravdu, že jsou takové dva typy sebevědomí. Z čehož ten běžnější je spíš záležitost ega.

LUCKYMARY: a dál je pak na snadě, že pozorování sebe sama a získávání znalostí se dělá nejlépe v klidu. Chaos a těžkosti jsou zkouškou a nikoliv prostředím, kde se dá "cvičit".

Což teda tvoje rada, obklopit se milými lidmi, naučit se žít sama se sebou atp. co píšeš zní dost smysluplně a dobře.

MOODYCAT: až opravdu najdeš toho, kdo v tobě bude vzbuzovat pocit bezpečí a jistoty, tak toto samo odpadne a budeš nosit a dělat, co chceš ty, ikdyž to úplně nebude jeho styl, protože jen tak se budeš cítit dobře a budeš sama sebou

PABA: Jojo už jsem si toho hodně poznala / zažila. Podnikám více méně asi 2 roky a konečně mám pocit, že jsem tomu všemu jakštakš porozumněla.

VERONIKA22: Tak to si teď rozumíme, z první odpovědi jsem měl za to, že Ti to nevychází. A na 100% se poznat? To je podle mě trošičku bláhové tohohle dosáhnout, natož se trápit tím, že se pořád překvapuješ, byť záporně. Je to trochu honba za neznámým.
A co se týče povolání, s tím moc zkušenosti nemám, naštěstí když mi bylo 15let vybral jsem si to pravé ořechové. :-) Tobě držím palce, ať se cítíš dokonale ve všech směrech. :-)

PABA: Vím a vše moc dobře znám. Tuto techniku jsem objevila už před 7mi lety a funguje báječně. Dostala jsem se hodně daleko ale teď bojuju s povoláním. Potřebuju si najít něco co mi bude vyhovovat a co budu milovat. A trochu v tom teď plavu. Je to opravdu o tom jestli sebe znám dokonale a to 100% prostě ještě není.
No nic nevzdávám to :o) a hledám to dokonalé :o)

VERONIKA22: Není to o tom vydržet 21 dní a je to hotovo, ale je to doba, kdy se v mozku vytvoří nový zvyk, který tě bude doprovázet v dalších věcech o kterých mluvíš (charisma, sebevědomí, průraznost). Za měsíc si budeš věřit, za dva měsíce budeš vyzařovat lepší energii a za tři se třeba dostaneš tam, kde sis přála být.
Ale samozřejmě pokud si vytvoříš zvyk, že si to jen namlouváš, nečekej úspěch. Opravdu to chce uvěřit své originalitě a bezvadnosti. :-)

INUSHKA: jojo já to nemyslím moc vážně. Odmítám kvůli mému přání studovat práva atd. Je to jen nápad co mě napad :o). Neb by vyřešil to co jsem zažila a taky to co vídám v okolí. Kde rodiče serou na jakkoukoliv rovnoprávnost a respektování originálu každého jedince.
No nic dál to určitě rozvádět nemusíme.

VERONIKA22: Uf, tak tohohle se doufám nedožiju. Aby děti byly defacto majetkem státu, který bude předepisovat, jak je vychovávat, sociálka kontrolovala šmahem všechny rodiče a kdo by nesplňoval představy úřednice o správné výchově, ten se se zlou potáže, případně o děti rovnou přijme.. tak to je moje noční můra. Jak bys chtěla definovat ta společenská pravidla a slušné jednání?
A to namočení rodičů do průšvihů dospělých dětí, to je podle mě taky mimo. Jako rodič můžeš na výchovu mít výlučný vliv tak do tří let věku dítěte. Pak na něj nevyhnutelmě začne působit spousta jiných lidí a situací, které nemáš a nemůžeš mít pod kontrolou. Sami psychologové se navíc stále nejspu schopní shodnout, nakolik jsou třeba právě takové věci jako agresivita důsledkem výchovy a nakolik jsou vrozené. To pak těžko můžeš někoho trestat za to, že se mu nevyvedlo dítě.
Chápu, že máš špatnou zkušenost z vlastního dětství, ale nikdo neni dokonalý. Nelze přece pozavírat všechny, kdo dělají chyby.

PABA: Z 3/4 souhlasim. Jojo chce to rodiče co tě ochrání a podpoří za každé situace a chce to tu odhodlanost vyhrát v každé situaci.
Já zatím jen pozoruju jeden malý problém. Že tihle "méně obdarovaní" když se odhodlají tak po neskutečném boji dokážou vyhrát boj sami nad sebou. Jo a souhlasím stačí 21dnů odpírání a dřiny. Skoro víc nic.

Ale jakmile jde o vnější cíle, tak alespoň já jsem úplně v prd. I kdybych se rozkrájela tak neovlivním to co potřebuju dostat od ostatních. No a pak k tomu rozkrájení je potřeba přidat charisma, sebevědomí, průraznost a nevím co ještě. Toto mi může nadělit až čas a životní zkušenosti a splněné cíle, a tak prozatím v mých začátcích furt jen nadávám, že už nemůžu.

No ale už taky chápu, že život snadný není a tak si zoufám a pluju dál :o/