VINKI: ja poznam niekolko lekarov, ktori robia paliativnu starostlivost a ziaden z nich by si nedovolil otravit pacienta. ono je to s opioidmi tak, ze kym ma pacient bolesti, tak smrtelna davka je nedosiahnutelna. az po prekroceni davky, ktora bolesti odstrani celkom, je mozne pacienta predavkovat (bolest je nespecificky ale ucinny stimulus dychania).
cize je to mytos. alebo potom to mozno brat ako eutanaziu v povodnom zmysle ("dobra smrt", bez bolesti a utrpenia, ale nie otravou liekom).

LIBRIUM: Asi predsa len existuje nejaká dávka, ktorá je už smrteľná. Minimálne to tvrdil lekár, ktorý k tej paliatívnej starostlivosti až tak ďaleko nemá. Zaujímavé je aj to, že podľa neho o podobnú pomoc nepožiada takmer nikto. Je to podľa neho mimoriadne zriedkavé, teda aspoň u onkologických pacientov. Kým veľké množstvo zdravých ľudí tvrdí, že by to v prípade neliečiteľného nádorového ochorenia radšej skončili sami, kým by ešte mali veci pod kontrolou, chorí vraj v drvivej väčšine prípadov tvrdo bojujú až do konca.

VINKI: to je celkom casty omyl medzi laickou verejnostou (a obcas aj medzi zdravotnou verejnostou, ktora ma k paliativnej starostlivosti dalej).
vazne choremu clovekovi, pokial ma krute bolesti, mozes podavat megadavky morfinu (decigramy - gramy denne), pokial je ta davka postupne vytitrovana proti zavaznosti bolesti. nedochadza k skrateniu zivota a uz vobec ten clovek nezomiera na otravu opioidom.

ahoj .. :-)

v ankete mi chybi moznost:

snahu státní moci legitimovat možnost "vypnutí" jakékoliv nepotřebné žárovky (člověka) bez jeho souhlasu


.. v jednom filmu (filmu dokonce) vedlejsí postava nadává doktorovy ... že se svejma hadičkama, přístrojema a umělim udržovaní při životě kradou/ničej jeden z nejhlubších zážitků, kterej dotváří smysl celku našeho života ..
což (v dnešní době) může bejt současně klidně i jedinej mystickej zážitek v životě člověka vůbec ;-)

Každý má právo umřít když si to bude přát a než aby někde skákal z mostu, tak radši moderní cestou si nechat vpíchnout "lék", usnout a neprobudit se.
Za sebe musím říct, že bych nechtěl někde trpět v nemocnici s plénkama, nemoct nic a čekat na smrt, stejnětak narodit se jako psychycky postižený. Žít ale ne přežívat, proto jsem v anketě zvolil první možnost.
Tohle není ani tak filosofická anebo teologická otázka, spíše čistě osobní.

VINKI: souhlasim. Kvalitativni vyzkum je ale dost rychta a velmi narocny. A lide jsou lini a nejsou penize.

MOLLY: Jak jinak se chces bavit o legalizaci ci kriminalizaci eutanazie bez toho, aby subjektivni fakta nabraly formy konkretni/objektivni?
Ano, pokud se bavime o nabozenskych a filosofickych otazkach, nelze nijak pausalizovat a vse je subjektivni. Ale pokud zde prezentujes, ze "je dukazo o kluzkem svahu" tak dukaz musi byt podlozen nejakou kvalitni studii. Zatim zadna takova, ktera by splnovala vsechny podminky udelana nebyla.
Je tezke eutanazii zkoumat, uz kvuli tomu, ze se deje i skryte (nebrat jen pejorativne) a casto o ni lide nechteji mluvit a uz vubec ne ji nekam hlasit. Tudiz kvuli tomuto nelze uspokojive tvrdit, ze kluzky svah existuje ci ne.

já jsem jen dost skeptická vůči objektivnímu výzkumu (nejen) subjektivních věcí...

EWOKK: No hej, kvalitatívny výskum, ďalší moderný oxymoron povýšený na odborný termín. Lebo komu sa chce babrať s veľkými reprezentatívnymi vzorkami a štatistickou analýzou, keď stačí trochu pomudrovať a úplne to stačí.

VINKI: tak tak

MOLLY: Myslím, že sa to dá urobiť aj veľmi vecne, len to stojí viac námahy.

EWOKK: a myslíš, že jde bez interpretace a filosofování popsat změnu uvažování společnosti? i kdyby třeba za dvacet let...

MOLLY: Diskutovať sa dá o čomkoľvek. Pokiaľ sa zachová princíp, že musí ísť o osobu, ktorá je dospelá, svojprávna a rozhoduje sa slobodne, ja osobne tú šikmú plochu nikde nevidím. Eutanázia mi príde právne a morálne čistejšia, ako interrupcia, ktorá je u nás síce regulovaná zákonom, ale úplne legálna.

MOLLY: takova, ktera jednoznacne potvrdi nebo vyvrati existenci kluzkeho svahu. Takhle to je proste jenom interpretace a filosofovani + nekdy i spekulace.
Tot muj nazor.

EWOKK: a co si představuješ pod pojmem uspokojivá?

MOLLY: debata jeste neznamena dukaz existence kluzskeho svahu.
Snizovani hranice je imho trend, ktery se aplikuje na mnoho zalezitosti.
Ja jsem zastance toho, ze uspokojiva studie jeste nebyla provedena.

EWOKK: myslíš, že debata o postižených a snaha snižovat hranici věku by nebyla toho důkazem?

MOLLY: existence slippery slope efektu nebyla dotatecne prokazana. Evaluace cetnosti vyuziti eutanazie se provadi jednou za 5 let v Nizozemi a srovnani dvou studii (z r. 2006 a 2001) neukazuje zadny prokazatelny efekt sikme plochy.
Akorat je faktem, ze mnoho vedcu a autoru zabyvajici se eutanazii vyzkumy ruzne interpretuji po svem. Mnoho autoru se priklani k tomu, ze v Holandsku zadny efekt sikme plochy neni pozorovatelny.

MOLLY: V tomto mám, aspoň sám za seba, celkom jasno. Musí to byť svojprávna osoba, ktorá sa rozhodne sama a dobrovoľne. A potom skutočne nemusí ísť o chorobu, ktorá bezprostredne zabíja.

Pokiaľ ide o tie depresie. Raz mi istý psychiater stručne a veľmi zjednodušene zhrnul typy "samovrahov". On sám zdôraznil, že ide o hrubé zjednodušenie, ale tvrdil, že vystihuje podstatu problému. Podľa neho išlo o tri základné typy. Reaktívne stavy, kde stačí odstrániť problém, ktorý pacient považoval za neriešiteľný, a dôvod samovraždy zanikne. Potom rôzne depresie, ktoré sa dajú normálne liečiť, liekmi a psychoterapiou. No a potom spomenul tretiu skupinu samovrahov, ktorí podľa neho netrpia depresiami, nemajú nijaké vážne životné problémy, len sa jednoducho po zrelej úvahe slobodne rozhodli, že už nechcú žiť. A tí sa vraj nakoniec vždy zabijú. Nie som psychiater, ale on (prof. Kafka) bol a údajne to bol uznávaný odborník.

Pokiaľ takáto skupina ľudí existuje, tak stojí za úvahu, či im má právo niekto v samovražde brániť, prípadne aký má zmysel brániť tretím osobám, aby im pri nej poskytli asistenciu. (Zomrú dôstojne, neostane po nich bordel, odpadá kopa administratívnych a praktických problémov.)

tím jsem se dotkla velkého rizika euthanasie - pokud se jednou překročí její hranice, tak se začne zkoumat, kde jsou. V holandsku už euthanasii dostali i lidé trpící depresemi, lidé, kteří byli nevyléčitelně nemocní, ale neumírali, ale jejich stav byl takový, že bylo jasné, že se k lepšímu nezlepší. Mnozí odborníci trvdí, že to je šikmá plocha... fakt tvrdě řečeno způsob, jak čistit společnost od těch, kteří jsou zoufalí a "kvalita jejich" života se už nemá lepšit....

VINKI: rozdíl mezi prostým zabitím a tzv. nedobrovolnou euthanasii je v tom, že ta druhá je dělaná a vedená jako euthanasie, tj. je třeba rozhodovat mezi tím, jestli někoho jen tak zabiješ a tím, pokud ho chceš (třebas neoprávněně) zbavit utrpení a vidíš jediné východisko - smrt. Nedobrovolná euthanásie je také ta euthanasie, která je prováděna na nesvéprávných osobách. Což je téma v Holandsku velmi žhavé - jestli právo na euthanásii mají i děti, jak malé, kdo za ně rozhoduje, jestli na euthanasii mají právo i postižení, kteří o sobě nerozhodují... otázka je však, kdo rozhoduje u postižených o jejich "kvalitě života"...