HUZBA: Hahá.. pobavilo :)))

dobry auditko :) takze zaprve ja sem kdyz byla revoluce a volil se prezident (byly mi 4 roky, pamatuju si OF a na bunde sem nosila placku s havlem) no tak pro me bylo pak hrozny zjisteni ze ten náš cerstve zvolenej prezident jak o nem furt rodice mluvili neni jako JENOM NÁŠ (jako nasi rodiny)

no apak si pamatuju jak sem resila /dle tenkrat dodanych informaci/ jasnou detskou logikou, pri pohledu na cizi lidi na ulici, ktery z nich se teda narodili mamince a vyrostli z deti a ktery sou teda vyvinuty ztech opic :)))

KEEP_SMILE: fajn, ... kvuli tý poslední větě jsem taky málem nechal vyprsknutý bebečka přez fullscreen... ale to jen tak na okraj :)

noo na skritky jsem verila taky...kdyz jsem byla mensi jezdili jsme s nasima a se znamyma na hory vzdycky v zime a kdyz jsme chodily nakoupit s mamkou a segrou tak jsme se vzdycky zastavily na jednom miste...byl to trosku kopec se stromama...no a mamka nam vzdycky rikala ze tam bydli skritkove tak jsme jim postavily domecek z mechu a vzdycky jsme jim tam nechavaly bebecka...:o)

Ale vlastně na skřítky věřím pořád... nejvíc na ty, co schovávají propisky, gumičky do vlasů a podobné drobnosti a přendavají mi věci na místa, kam jsem je ale určitě nedávala... :)

Tak to mě strašila prababička sama.. vzpomínám si na ni jako na typickou uhlazenou babičku v šátku, takovou tu pohádkovou.. Byla švadlenou a vyšívačkou a tak měla dům plný všelijakých zajímavostí, na které byla dost háklivá. A já byla zase zvědavá, takže na mě používala různé zlé hlídací skřítky, strašidla v komoře a na půdě. Nesměla jsem k potoku, protože tam bydlí jeden zlý skřet a jeden vodník a oba moc rádi stahují malé děti do ledové vody.. byly mi asi 3 roky. Prababička už dávno nežije, ale když jsem ten potok.. co potok, strouhu viděla po letech, musema jsem se opravdu smát, protože je v ní vody po kotníky.

Myslela sem že z babčiný skříně lezou strašidla.....něco jako brána do pekla....nejhorší bylo že sem ji měla naproti posteli když sem u babči spala a nešla dovřít....takže byla permanentně pootevřená....což v noci dávalo prostor neuvěřitelnejm představám....

EX___BO: no ze by to nemelo prskat vubec tvrdim ja...:oD

KEEP_SMILE: No tak prska to o hodne min nez bez poklepani. A to ze to neprska vubec jsem nerekl:D

EX___BO: ne praveze to nema prskat vubec...:o)

Vlastne jsem si ty kresby i pojmenovaval:) ale to si uz moc nepamatuju...

PETJULE: Tohle mi připomíná, taky takový výjevy kdež jsem byl hodně malej, pamatuju si že jsem mel nejakou desnou nemoc (s horečkama asi tochu vetsima), no a byl jsem uloženej u rodicu (resp u mamky, protože otec byl s divadlem v nemecku), meli tam hnedy zavesy a kdyz skrs dvere svitilo svetlo tak osvdcovalo ty bilý kresby na zavesech... já je pozoroval a když sem mel horecku zado se mi ze se priblizujou, fakt jsem tomu veril:)

klika u dveří je obličej čarodějnice, co se pořád dívá :) (šrouby nahoře=oči, klika=nos, klíčová dírka=pusa)

JIRI_CZEK: To zkus...zakarbuj dve plechovky a jednu otevri normalne a druhou poklepanim:-) 20kč zato stoji:D

EX___BO: no myslim si, že to je docela dobrej námět pro mythbusters... já jsem se tohle dozvěděl od kámoše teprv asi před rokem, pak mi zase někdo tvrdil, že to je blbost, a teď zas nevim...

KEEP_SMILE: Tak ono to tak ale funguje ze..poklepanim uvolnis bublinky vsude po stranach..ty se nahromadi a vytvori na hore bublinu ktera jen vyprskne neco male a ne celej obsah:-)

SUURJA, EDJA: Děkuji, je mi ctí.

hm tak ja jsem jeste donedavna verila ze kdyz piju neco splechovky tak ze kdyz se na to vicko nahore poklepe nez se otevre tak nehrozi ze by vypenila...:o)
ale je fakt ze na plechovky klepu stejne dal..:oD

já jsem taky pořádně nevěděla, co je křížala, ale nikdy jsem si to moc nepřestavovala. Věděla jsem, že je k jídlu, ale první, co mě při vyslovení toho slova napadlo, byla taky žížala nebo ještěrka. asi že obě slova dost podbně znějí. Nikdy jsem však nekřížovala žížalky!

SUURJA: já taky, fakt výborný