SIMCITKO: Jéé, tak to já taky :))

Já jsem si asi do svých dvanácti let myslela, že 7up je ve skutečnosti Zup a vždycky jsem si ho tak i objednávala :D

KATRINN: smarja! to je strasny! Kostra ktera bere holcickam hlavy :D se divim zes potom kdy usnula jako mala :D

Kdyz jsem byla mala, tak mi ve skolce nakecali ze po nocich chodi kostra a bere malejm hocickam vlavy a nasazuje si je misto ty svy. nejhorsi na tom bylo, že proti vsem byla nejaka obrana, proti ty kostre ne:)

A pak jsem taky věřil, že když pošlete něco faxem, tak ten papír fakt putuje tím kabelem, a pak jsem se divil, že proč ten papír vlastně neshoří když putuje skrz elektrický kabel.

Věřil jsem, že takový ty autíčka na pouti co jedou po té koleji jsou opravdu ovládaný těma volantama, a že když se to neřídí správně, tak vykolejí a bude z toho neštěstí, a vždy jsem se proto hrnul k těm volantům, aby se tam nedostal někdo nezodpovědný :)
Pak jsem si myslel, že když si dám před sebe rukuu a rozostřím, že jako vidím skrz tu ruku, a že to jsou takový prvopočátky schopnosti vidět skrz věci :)

hahaha... mě se do dnešska zdaj sny, že lítám. nebo jiný zajmavý věci... nejhorší je vždycky to sklamání, když si uvědomim, že to neni pravda... proto tak strašně rád chrápu hodně přez obecně uznávaný standart, a kolikrát to opravdu stojí z to!!!

ZABKA: Hele já to zkoušel tak že jsem vylejzal na operadlo křesla a převažoval jsem se a když se už už převrhnout tak jsem se odrazil... a zdalo se mi za lítam čim dál víc... když jsem při jednom treningu naboural hlavou do "sekretáře" (nikdy sem nechapal proč tomu babička tak říká) tak tomu otec učinil docela přítrž... a bylo po lítání:)

péroviky mě fakt pobavilo:)

Ale když sem mamě tvrdil že se přestěhovalo do hrníčku musela začít vysvětlovat:)

To asi každej:)

Veril jsem ze v muslich opravdu slysim more

Taky jsem věřil že když budu mít na krku na řetizku žraločí zub tak mě neseřere žralok v moři... (vymyslela to mama) a nosim ho doted, jen řetizek už nemam, ted je na kůži a už je děsně starej.

FREELA: Hh, mně říká maminka Barbucho dodnes :) Když se jí něco nelíbí. Jinak Baruško. Nějak se nesmířila se jménem, který vybral táta :)

JIRI_CZEK: nojo, ja mam z Barbuchy strach jeste dneska...

teď jsem si vzpoměl, že jsem nikdy neměl jasno kolik bylo hlavních postav v tý knížce Kubula a Kuba Kubikula :) stejně jsem tu pohádku neměl rád, ani ten večerníček...

Dobrácký šerpa by jistě rád na Čumulangmu vynesl i lodní kufr :)

TOY_BOX: Hezky, zvlást predstava jak si tam vyslapuje a za nim týpek ze vsema báglema naloženejma na hřbetu:)

nasi byli zase horolezci a turisti a mama mi vzdycky na vyletech rikala, ze lidsky organismus jsou takovy kaminka, a kdyz si da clovek tatranku, tak v nich zatopi a neni mu pak zima (hroznejm hovadinam jsou deti schopny verit, zvlast kdyz maj jednoho z rodicu doktora). a kdyz jsme se sestrou protestovaly, ze nechcem chodit do kopce vzdycky nas uzemnila pribehem hillaryho, kterej vylez na mount everest, nejvetsi kopec na svete a este bez kysliku. a co teprv jeho serpa, kterej mu musel nyst celou bagaz! toho mi vzdycky bylo nejvic lito.

JIRI_CZEK: tssss...nahodou pekna vzpominka...:o) jinak jasny ze jsme jim nenechavali celej balicek...o)

Moje rodiče mi na dovolený, když sem s bráchou zlobila, řikali že když toho nenecháme přijde si pro nás hejkal skočí nám na záda a bude nás nutit běhat po lese dokuď nevběhneme do bažiny a neutopíme se.....docela děsivý....představovala sem si ho jako takovej upgrade rákosníčka.....akorád prostě hnusnej a hnědej . Takže po takovýhle historce sme s bráchou seděli na zadku a koukali z okna který bylo namířený přímo do lesa(chatka stála od toho lesa asi tak dva metry:-) a ani sme se nehnuli. Chodit do lesa byla v tý době opravdu radost