v mladsim skolnim veku jsem presvedcila sama sebe, ze kniha Maly Bobes je neuveritelne sprosta zalezitost

ja si vzdycky myslela, ze PIJAN v Malym Princovi se tak jmenoval proto, ze hral na piano (byl u toho obrazek typka jak hraje na piano a na nem ma sklenicku). Kdyz jsem pak zjistila pravdu, predstirala jsem, ze "to prece vim ne"

HYPNOTICA: :D

Já jsem jako škvrně nechtěla číst knížku Vlčák Kazan, protože jsem byla přesvědčená, že ten pejsek všechno zkazí....

IRA_PALMOVKA: Heh, to je dobrý.

přidám ještě jeden kamarádčin ... jako malá si myslela, že "Goro, bílý pes" je pes, kterej má "gorobílou" barvu

Ted sem si tak vzpomnela, ze mi jako maly, tak nekdy na ZS, prislo samozrejmy, ze zdravotni pojisteni, ze kteryho se plati vsecky operace a tak, maji i zvirata. Pak me hrozne prekvapilo, kdyz znama rikala, jaky hrozny castky uz vydala za ruzny operace jejich psa. Tak kdyz sme pak na gymlu v ramci spolecenek meli vymyslet, s cim bychom podnikali, tak sem navrhla zvireci pojistovnu a vsichni se smali... a pred par dny se doslechu, ze takovou lukrativni sluzbu poskytuje VZP nebo kdo... sakra, proc sem to jen nedotahla, nemusela bych ted byt chudy vyskoskolak :D

IRA_PALMOVKA: Tak mamince to trvalo dva dny, než pochopila že mi to musí znovu vysvětlit. :)))

jako malý mi máma vysvětlovala, že je slušnost pozdravit... nechápala jsem ale, jak to, že zdraví jenom někoho a jelikož jsem se nechtěla za mámu stydět (jako že neumí slušně pozdravit), tak jsem na ulici zdravila pro jistotu všechny lidi, který ona ne.. vydrželo mi to asi týden než mi to máma vysvětlila znovu

QASHQAI: Vážně roztomilý :))

QASHQAI: Krásný :) Taky máme doma takové hodiny, až budu příště doma, zkusim to.

QASHQAI: To je hezkej příběh

MRAVENECEK: viď? Já pořád říkám, že až budu mít svoje prcky, tak tuto tradici musím také udržet, pokud nezapomenu:)

QASHQAI: to je mily... :)

V obýváku jsme měli staré bimbající hodiny...V půl bily jednou, v celou tolikrát, kolik bylo hodin...Večer, než jsem šla spát mi máma říkala: " V hodinách bydlí hodinový skřítek a ten má rád dobrůtky, dej mu na mističce křupčičku:)" Já měla od panenek pidi talířek, na který jsem večer co večer dávala rozlomenou křupku a ráno jsem šplhala na židli a šla zjistit, že to snědl:) Vždy to snědl, bylo to k nevíře, skoro doteď si díky tomu myslím, že tam fakt existuje :)) Bylo to nádherný, naši fakt nezapomněli to po mém zahučení do postýlky vyndat a nechat pár mini drobků, které zbyly po trpaslíčkovi :) To byla příjemná epizoda z mého dětství :)

...věřila jsem, že se můžu úplně normálně prokopat do austrálie, kdyžs e budu hodně snažit...školní výklady o zemském jádru a gravitaci pro mě znamenaly velké zklamání...

Realita je taková, že je nahoře šedej a uvnitř jakoby růžovej, fuj :-)

ATTILAH: NENI ?!?!

TOMASEQ: Přesně. Že mozek je žlutej

TOMASEQ: Nejsou barevný? Nejsou plíce růžový a játra tmavorudý? Nebo jsme měli moc realistickej model? I když v učebnicích možná byla nějaká ta modrá a zelená...