V obýváku jsme měli staré bimbající hodiny...V půl bily jednou, v celou tolikrát, kolik bylo hodin...Večer, než jsem šla spát mi máma říkala: " V hodinách bydlí hodinový skřítek a ten má rád dobrůtky, dej mu na mističce křupčičku:)" Já měla od panenek pidi talířek, na který jsem večer co večer dávala rozlomenou křupku a ráno jsem šplhala na židli a šla zjistit, že to snědl:) Vždy to snědl, bylo to k nevíře, skoro doteď si díky tomu myslím, že tam fakt existuje :)) Bylo to nádherný, naši fakt nezapomněli to po mém zahučení do postýlky vyndat a nechat pár mini drobků, které zbyly po trpaslíčkovi :) To byla příjemná epizoda z mého dětství :)