MISERY: Taky jsem viděla i hrála na harmoniku, jen mi bylo sedm či osm :) Ale na předchozí díl jsem nevěřila. Zato jsem věřila v to, že je ten film NUTNÉ vidět, protože to říkal můj tatínek. Myslela jsem, že je to povinnost, že je to kultovní film pro trampy, něco jako mše pro křesťany. Měla jsem pocit, že se na film naši strašně připravují, táta přestavěl křesla v obýváku tak, aby "ho nic nerušilo, neboť má skvělé periferní vidění a vidí i to, jak se za ním to dítě drbe na nose", no a pak jsme se všichni MUSELI dívat. Amen.

TAPINA: zkoušej dál, vyplatí se ;)

Já sem kdysi jako malej viděl nějakej kreslenej film kde byl horzně ukecanej panáček, byl to v podstaatě obrys postavičky vyplněnej písmenkama a jak mluvil, tak z něj ty písmenka utíkaly a ve chvíli kdy z něj vylítlo to poslední, tak se skácel k zemi. Nějak sem pak nějakej čas mluvil o dost míň aby ze mě nevyprchali všechny písmenka :)

jako malá holčička jsem si myslela že v 25ti budu mít dvě děti, psa a kočku, dům a samozřejmě milujícího manžela.

nebo že ve mě vyroste strom, když spolknu pecku - meloun!!

věřila jsem časopisu HROM! s kamarádkou jsme si ho kupovaly, abychom posléze mohly nahánět přízraky z časopisu HROM na Petříně!!...pomocí dětskejch vysílaček samozřejmě! High-Tech děti přece!


Jó já chci bejt zase malá :)

Potvrzuji, ze jeste kdyz Misery neumela varit vubec nic, krupicovou kasi uz delala vynikajici ;))

Jo to se sem hodí, vždycky jsem věřil že tam to jídlo opravdu vaří... Do dnešní doby nevím jak to vznikalo ale vaření to určitě nebylo!

MISERY: Já se vždycky vymlouval že mi nechutná abych nemusel pít mléko:) u krupicový kaše snad nevzniknul nikdy, tu mám do teď tak rád že je snědená než se udělá :)

A bracha mi nakecal, ze kdyz zmacknu petku na telefonu tak pride Mikulas ... samo, ze sem ji v lete zmackla ... pak jsem byla uplne na nervy kdyz zazvonil zvonek ... ze jako rusit Mikulase v lete - za to budu hrozne potrestana :D

Já věřila, že kotníky mám z toho, že polykám celý bonbóny :D

když jsem byla malá, tak jsem často ráda česala otce (teda v té době už moc vlasů neměl...) a jednou mě napadlo se ho zeptat, proč má tak málo vlasů. Otec s klidem odvětil, že to máma mu je vytrhala. Na to jsem neřekla nic, ale hodně dlouho jsem podezřívavě pozorovala mámu, proč ji napadlo mého milého tatínka zbavovat vlasové přikrývky. O pravdivosti otcovy odpovědi jsem vůbec nepochybovala :) (ještě navíc se mi to v hlavě spojilo s pohádkou o Dědovi Vševědovi, kterýmu přece jeho máma taky v noci vždycky vytrhla vlas...) :))