myslel jsem, že tam co byly vždycky vidět červánky je někde zem celá z medu kam na noc odlítaj všechny včely, aby ho hlídaly před zlodějskejma tlustejma dětma. ale žádná romantika to pro mě nebyla, protože jsem alergickej na bodavej hmyz. takže jsem se hrozně bál, že když budu tlustej přestanu se ovládat a budu muset po nocích podnikat smrtelně nebezpečný loupežný výpravy do tý země a včely mě určitě dostanou.
a taky jsem si představoval, vždycky když jsem s rodičema jel kolem polikliniky v modřanech, že ten nápis "poliklinika", kterej byl udělanej plasticky, z písmen vyplněnejch asi mramorem nebo čim, tak že ten mramor je asi bílá čokoláda nebo nějakej druh marcipánu a já jednou vylezu nahoru, naberu si trochu takovou tou zmrzlinářskou lžící a konečně to ochutnám.