CONTINUITY: Mě prostě zajímá, jestlise něco takového děje. J si myslím,že v tom rozdílje dost velkej. Když jsem začala chodit s mým nynějším manželem, byla jsem čistá 2 roky, ani ne. Bylo to hodně znát ten rozdíl. On je velice vyrovnaný, stabilní, člověk. Hodně toho ví a musel čekat téměř rok,než já se srovanala. Hodně mi pomáhla svou trpělivostí, protože se mnou chtěl tak moc zůstat a věřil, že jednou se srovnám, tak byl trpělivý a tolerantní. A vedle takového člověka moje propady byly hoděn znatelný a já sama si uvědomovala,jak jsem na začátku a on to semnou vážně neměl lehký a já jsem ráda, že se na mě nevyprdnul, protože to co jsem předváděla byl hardcore.

Teď jsem si všimla toho záhlaví, uf, to je haluz... S člověkem, kterej by mi předhazoval minulost a shazoval mě, kvůli něčemu, co se současností nesouvisí, bych nežila, patrně bych to skončila hned, jak by něco takového předvedl, protože to by znamenalo, že problém má on, fakt velkej, pro mě nepřijatelnej. Shazovat partnera kvůli něčemu, co kdysi dělal, u čeho ten druhý ani nebyl ani o tom nic neví, je magořina na druhou a s láskou to nemá nic společného.

Dejme tomu, pokud by ten člověk měl nějaké hodně pokřivené a děsivé představy o drogách na základě nějakých dezinformací nebo omezených zkušeností s někým, tak bych mu rozumně vysvětlila, jak je to doopravdy a jak je to se mnou...pokud by byl dostatečně otevřenej novým myšlenkám a schopnej vnímat živýho člověka vedle sebe, ne nějaký mrtvý schéma, pochopil by to. Pokud by trval na nějaký haluzi, bylo by jasný, že se k sobě nehodíme (protože takový nepružný názory by stopro neměl jen na drogy, a to taky nemůžu...).

Z druhé strany...nejsem si přesně jistá, jak se liší člověk s drogovou minulostí od jiného člověka. Každý člověk má naprosto unikátní příběh, zkušenosti, problémy... Člověk co fetoval může mít nabourané sebevědomí nebo psychické problémy, ale to může mít i člověk co nefetoval... Podle mě záleží spíš na tom, jací jsou oba lidi, jak se mají rádi, jak si důvěřujou, rozuměj, vycházej vstříc... Rozdílnýma zkušenostma se můžou doplňovat - jeden v rámci hledání sebe bral drogy, ten druhej dělal něco jinýho, každej z nich se ze svojí cesty něco naučil....nevidím v tom lepší a horší, prostě to tak je.

BUDDHA: Když se změníš ty, změní se vztahy...vyzkoušeno....
Naopak říkat si, že to bude už pořád stejný, je asi spolehlivej způsob, jak si zajistit, že fakt bude.....
Držím palce, ať jsou překvapení, a příjemný :o)

CONTINUITY: Tvá odpověď (Huldymu) - nerad čtu věci ve kterých člověk vidí mezi řádky, že je to přesně on. Nicméně toto přesně pasuje na mě. (ačkoli z tvrdých drog užívám jen alkohol) Přijde mi, že v extrémních situci (v mém případě rozchodu) otevření očí člověka raní a veškeré další vztahy budou stejné - jen s tou změnou, že rozchodu se budu tím více obávat. Snahu mám, ale zas si říkám, že se znám dobře a asi opravdu takto jednat budu. Nechme se překvapit!

CONTINUITY: ;-]

TETA_JELENA: jax to řekla, chápu ;)), to byl zřejmě naprosto zavádějícíí výraz.

CONTINUITY: aha, me pri hlasce "nyx komunita" naskakuje husi kuze;)

TETA_JELENA: Pro mě jsou nyx komunita lidi, s kterýma se znám v reálu a jsou i na nyxu :) Jen ty jsem počítala, nikoho koho znám jen "virtuálně" ;)

YMLADRIS: Díky :)ale když mám propady, těžko se mi drží té linie..Jako vidím ji, ale je to pro mě vzdálený.....v ten moment

BLABOL: mas to vyborne srovnany a je prima ze to takhle vyslo

WASSABI: nějak se mi to tam přehodilo čéče snad to vyluštítš :)

BLABOL: aha, no tak to urcite ne..myslim, ze hodne zalezi na tobe. docela chapu, ze to musi byt tezke, pokud otce sveho ditete milujes, urcite ti musi trhat srdce, ze se nici.
ale obdivuju, zes byla schopna se od nej odpoutat a udelat to nejlepsi a zaroven asi nejtezsi rozhodnuti. ja osobne bych z toho asi byla hodne spatna, ale zase..dite nemam, rika se, ze te dite hodne zmeni a pokud jej milujes, jsi schopna udelat cokoliv, takze to je asi hodne o tom. tohle je asi uplne jiny stupen lasky

jinak souhlasim s tebou, myslim, ze pokud mu pripravite bezpeci, vytvorite mu s pritelem domov a budete ho mit radi, neni mozne, aby stradal, to je jasne.
tatinkovu zavislost asi pochopi pozdeji..no a tvuj ex syna navstevuje? asi ne, ze..(promin, jestli je to uz moc intimni otazka)

WASSABI: Zatím nic :) Je mu teprve 17 měsíců...mám jinýho přítele, kterej ho bere jako vlastního a snad vyjde osvojení......Bude to těžký do budoucna..ale když bude mít malej pevný zázemí, tak to nebude snad taková trága :)

BLABOL: a co na to to vase dite?

CONTINUITY: Opět s tebou souhlasím :) Chodila jsem s fetákem, pomohl mi.....Ukázal mi cestu......a já po níšla.....ten večer jsem pochopila...osvobodila jsem se...krásnej pocit, měla jsem pocit, že můžu lítat a v ten moment jsem si uvědomila, že miluji....a že je to hezčí, než si šlehnout.....od té doby neberu, ale ten člověk mi chybí......pomohl mi, vedl mě......a chybí mi...mám s ním dítě a nemůžu s ním být, protože mě bude vždycky ohrožovat...nemůžu mu věřit, je nestálej.......ani už na něm nepoznám, jestli je na substituci, nebo ne....ale pro fetáka je nebezpečný být s fetákem a já to nebudu riskovat, že by nás o vše zase připravil...

CONTINUITY:mam podobny vztah s clovekem zavislym na pervitinu, znam ho cele roky, vim, ze bychom si ksvele rozumneli, vim, ze me ma rad, je mi ho nekdy lito, nekdy mam zachvat vzteku, ze mu nedokazu pomoci, ale po druhem pokusu jemne ho donutit k navratu do reality, jsem si uvedomila, ze to opravdu nejde, protoze on ma to peri radeji nez sam sebe a to uz je teda laska..
vedela jsem a vim, ze zavisly musi hlavne chtit sam prestat, jinak nema nejaka pomoc cenu, nedonutis nekoho, aby prestal ani za nic..ale nedalo mi nezkusit to, kdyz se mi naskytla druha prilezitost..prvni jsem nezvladla a tu druhou..mozna jsem ji vzdala prilis rychle, alerozhodovala jsem se dlouho..vim, ze az tomu typkovi jednou pujdu na pohreb, nebudu mit vycitky svedomi, ze jsem se ani nesnazila..
coz zni trochu sobecky, ale jinak se to neda

CONTINUITY: ehmmm, nejak me NYX komunita zase az tak nezajima co se tyce mych soukromych veci, pratelstvi apod.. jsem spis realista nez virtualni clovek, co se s lidma schazi a debatuje vetsinu casu na netu. mezi svymi prateli a znamymi (ktery znam osobne a nejen virtualne) vidim zmeny/nezmeny. je preci jasny, ze je mraky uzdravenych lidi....ja je neznam. tot cele.

HULDY: Narazila jsem teď v jedné knízce amerického psychiatra Scotta Pecka na zajímavou myšlenku: že právě lidi, kteří mají sklon k závislým vztahům mívají často sklon i k závislosti na drogách, alkoholu a dalších věcech. Zní to docela logicky, že tam je souvislost, člověk který se dobrovolně začne ničit závislostí v sobě mívá nějaký nezdravý model vztahů, velice často bývá z prostředí, kde vztahy nefungovaly, často hledá mimo sebe, u druhého člověka, jistotu a lásku, kterou potřebuje dát především sám sobě, ale to se potřebuje teprve naučit.... A když se to s lidmi nedaří, látky je zastoupí....
Nevím v kolika případech to sedí, na mě třeba docela ano, měla jsem naprosto nefunkční přístup ke vztahům a do tvrdých drog jsem se kdysi pustila právě po tom, co jsem zjistila, že nedokážu žít s někým, s kým to byla první velká láska, a přemoh mě takovej zoufalej pocit, že ono to nejde s nikým, strach z lidí, atd, atd......vlastně to pak vždycky bylo zástupný chování, místo abych se podívala na to, co se opravdu děje v těch vztazích, a snažila se to léčit a změnit, schovala jsem se za nějakou látku, protože jsem si ani pořádně neuvědomovala, že se s přístupem k vztahům něco dělat dá.... Ale naštěstí ty extrémní situace mě nakonec k uvědomění a změnám přiměly a vesmír s tím hodně moc pomoh :)

TETA_JELENA: Proč nepočítáš lidi, co se uzdravili? V nyx komunitě jich znám desítky, co před mnoha lety brali většinou perník, a dnes na to nemají ani pomyšlení, nechovají se jako "vyléčení feťáci", ale jako normální zdraví lidi, co mají jiný zájmy, jiný hodnoty a jiný hranice než tenkrát.
Myslím, že v tom je právě ten rozdíl, pokud se ten člověk změnil a vyvinul někam úplně jinam a dál, což je IMHO přirozený, tj. žije naplno a je to pro něj minulost, nevidím problém. Teď jsem potkala někoho fakt krásnýho a zdravýho a po všech stránkách na sobě pracujícího, a naprosto jsem zírala, když jsem se dozvěděla, že kdysi ten perník taky bral.... Přijde mi, že říct, že když se z toho ten člověk dostal, nebyla to závislost, je trochu zavádějící, někteří ti lidi smažili docela seriózně, léta, hodně, denně, do žíly.....a skončilo to, a dnes je pro ně představa dát si takovej jedovatej sajrajt naprosto absurdní, ještě víc než pro ty, kdo to nikdy nezkoušeli.... Možná je rozdíl právě v tom, ten kdo se opravdu změnil, nemá žádný "chutě", to je naprostej nesmysl, protože ví co ty látky jsou, a co s ním dělaj, a že je to ničivý, a on že chce být živej, zdravej a v pohodě, a vůbec ví co chce a kam jde, a co s tím je slučitelný a co ne. A pak se samozřejmě s nějakou identitou "feťáka" už neidentifikuje, i když o tom klidně může mluvit jako o něčem v minulosti.

No, jde spíš o to, že když jsem potkala Mýho partnera, tak jsem abstinovala asi rok a byla jsem ještě rozhozená a rozhazovala jsem i jeho....Jako myslím tím malý sebevědomí a další věci s tím spojený...Chutě nemám potřebu řešit...samozřejmě, že je radši, když s ním mluvím o problémech..ale já to vážně hodně hrotila a on měl pocit, že na něm visím a beru ho jako terapeuta...On chtěl být můj partner, ne terapeut....A to je dobře...a ještě že se ozval, bo mi by to nikdy nedocvaklo :)