KLEER: me to neslo, dokud mi nebylo mizerne,dokud jsem jeste vnimala realitu nemohla jsem prestat,ale pak ta realita zmenilla svou tvar k nepoznani...a kdyz uz jsem se nemohla spolehnout ani na fyzikalni zakony,zacala jsem se fakt bat...oznacila bych to jako by se mi otevrel svet nizssiho astralu,kde kazda bytost ze me vysavala energii tim,ze mi zpusobovala strach...pak sem zacala zhmotnovat ja veci, kterych se bojim...zmizeli,az kdyz jsem se uklidnila..a tenhle svet se uzavrel,az kdyz jsem prestala brat...brala jsem to jako nesmirny stesti,protoze mi pak psychiatr rekl,ze kdybych to dlouhodobe ignorovala,tak uz by to nemuselo zmizet, po tom,co bych prestala...potkala jsem takovou holcinu,ktera je vlastne zavisla na lecich i kdyz uz nebere.. je zavisla na farmakach, protoze kdyz je pry den nebo dva nema, zas se ji to vraci..hold delsi dobu tenhle stav ignorovala.....zvlastni je, ze nekoho tohle vubec nepotka, znam typka, kterej bere a nikdy to nezazil, rika, ze ja jsem slaba a proto me to potkalo..spis se oznacuju za citlivou a v krajnich situacich silnou, nez za slabou, preci jen me ma reakce na to zachranila...znam ale i druhej extrem, kdy se to ignoruje az do te chvile, kde partner vezme na druheho macetu a zabije ho, protoze se boji a veri tem haluzim, ktere k sobe sam pritahl branim tech hnusu..takhle to znam a proto kdyz me chlap kvuli drogam opustil jsem se zarekla, ze nikoho, kdyz beru nechci..melo to samozrejme vic duvodu, ale jsem za to rada, vyhnula sem se hromade problemu a kdyz jsem prestala, konecne jsem si mohla dovolit milovat a byt milovana..byla to pro me sladka odmena za spravne rozhodnuti a energii vlozene do zmeny