SUN_VU_KUNG: Ty jo máš to takové čisté! A tyhle super materiály jsou ještě finančně snesitelné, pokud jde o rozměrově menší věci nebo jednodílné formy. Jo a lukopren v pohodě snese nízkotavitelné kovy – a jsem slyšel, že třeba cín se pak dá elektrolýzou upravit do vzhledu mědi. Mě právě ta skelná tkanina taky štvala, ale pokud šlo o to zavěšení, tak nebylo zbytí. Od spolužačky jsem viděl lampy – takové krystaly o rozměru zhruba 50x50x50cm, nelaminovala to těma kouskama tkaniny, najemno jí nastříhala a zamíchala to do té pryskyřice, dala tam i dřevěné piliny(to bylo spíš výtvarnej záměr) a drží jí to poměrně slušně. Mám dojem, že i pár výrobců řeší takhle ty „samonosné“ materiály ale problém je ten, že cena je hned jiná – lze to vyřešit levněji.

HYLGERT: co jsem někde četl, tak nestékavost gelcoatů je řešená nějakým jemným plnivem z křemíku, takže to by mohlo tomu siloxidu odpovídat... každopádně gelcoat je tixotropní a můžeš ho normálně natřít štětcem v tenké vrstvě jako barvu po celé ploše formy a on drží. Já dávám obvykle dvě vrstvy krátce po sobě.

S tou hlenovitostí přesně vím, co myslíš. To je holt neduh klasického PEs, protože holt nikdo nepředpokládá, že chceš, aby to bylo hezké :) To bys musel koupit transparentní PEs, dělají se specializované, ze kterých umělci třeba v 60tých letech lili velké bloky, a pak je řezali a leštili a vypadalo to jako křišťál.

Aby ti vynikla modelace povrchu, tak právě nesmíš mít povrch transparentní, ale takový, aby tvořil stíny. Proto jsou nejvhodnější světlé tóny (slonová kost, atd.) nebo mírně reflexní (bronzy atdy.). Protože jen hra světla a stínu ti vymodeluje ten povrch. Naprosto nevhodná je třeba černá, protože pohlcuje světlo a černé modely jsou sice sexy, ale jsou hrozně nepřehledné, v podstatě se v nich člověk ztrácí, protože nehrají světlem a stínem. Takže s povrchem to není sranda.

Gelcoat je normálně polyesterová pryskyřice, která je zahuštěná tím plnivem a to plnivo zároveň dělá i to, že pryskyřici obarví tak, že kryje jako barva. Nemusíš tak probarvovat a v podstatě si stačí vybrat rovnou barvu gelcoatu. Dělá se myslím i čirý. Já používám bílý. Když gelcoat naředíš po přidání tužidla rozpouštědlem, tak ho můžeš i stříkat pistolí, vhodné u komplikovaných forem a při nutnosti mít stejnoměrnou sílu. To by bývalo možná řešení pro tu tvou nekrosrnu, jak jsi to chtěl na začátku, ale mě to nenapadlo - vystříkat formu několika vrstvami čirého gelcoatu a nechat to ztvrdnout, bez armatury. Vytvořila by se tak průsvitná skořepina, skoro až průhledná. Každopádně díky tomu, že gelcoat je taky PEs se dokonale spojí s těmi dalšími vrstvami obyčejného PEs, které vrstvíš do formy na něj. Ještě taková věc - gelcoat může být i epoxidový, pokud pracuješ třeba s epoxidem. Před časem jsem komunikoval s jedním obchodním zástupcem firmy, co tohle dováží a nestačil jsem se různým materiálům divit, např. nevím jak tebe, ale mě to armování skleněnou rohoží celkem sere :) no a oni už mají něco jako epoxidovou pastu, prostě pastu pryskyřice s namletým skleněným vláknem, kterou nahňácáš do formy na první vrstvu gelcoatu, udusáš to a uhladíš rukou v gumové rukavici a je to! Vytvrdne to a udělá to skořepinu, která má velkou pevnost ve všech směrech, protože má armaturu všemi směry, díky těm vláknům. Tahle hmota je sice poměrně drahá, ale chci si to s ní někdy vyzkoušet.

Silikon na formy používám normálně Lukopren, je víc druhů, podle použití a pružnosti a zatékavosti. Na jemné detaily používám modrý, na ty hrubší formy světlý. Mají i svoje čísla. Výroba formy je velmi jednoduchá, už jsem to i lidi učil :) Lukopren se s hlínou snese, ale je potřeba nenechávat ho na modelu moc dlouho, protože hlína má vodu a hůř se z toho pak sundává. Tvar sám o sobě nedrží, je to v podstatě výstelka, která nese detaily, proto musíš tvar fixovat pláštěm, např. ze sádry, já si dělal i plášť z epoxidu.

Schválně přikládám dvě svoje věci v procesu tvorby.


Tady je vidět ten gelcoat po vytvrzení, je to hotový odlitek, spíš teda kompozit. Gelcoat vytváří na povrchu kompozitu bílou vrstvičku, která je hladká a perfektně konzistentní. Pod ní jsou už vrstvy pryskyřice a vlákna.


A tohle je hodně komplikovaný, ale zase jen plošný odlitek z polyuretanu (na lití úžasný materiál). Forma je z hodně zatékavého lukoprenu, v sádrovém loži. Stačí namíchat polyuretan, nalít ho do formy, dvě minuty počkat a vyloupněš hotového trilobita :D

ZANKAZU: Tak s výrobou maket u firem zkušenost nemám, ale před nedávnem jsem viděl cenu makety v jedné kalkulaci a byly to desítky tisíc, takže levné to rozhodně není.

Velikost 80x50 je dost velká plocha, nemluvíš o tom, jak vysoký/hluboký by měl být ten plastický reliéf, popř. jestli je čistě nad rovinou objektu, nebo jde i pod rovinu. Taky jak členitý ten reliéf je. Pro méně členité věci, myšleno v rozdílech nejvyššího a nejnižšího místa, jsou dobré lisy, nebo vakuové tvarování termoplastu. Otázkou je, jestli je tady někde dostupné zařízení s plochou 80x50cm. Myslím, že obvykle to bývá tak 60x60, ale třeba je někde větší. Každopádně to stejně vyžaduje vytvoření kopyta, které bude nést celý charakter reliéfu. Já si myslím, že by stačila sádra, před časem mi jeden odborník tady na nyxu, co má na vukuové lisování klub říkal, že sádru to rozdrtí, ale myslím, že kdyby se zpevnila napuštěním epoxidem, tak by to přežila. Výsledek z vakuového tisku je super, co se týká tvaru a ploch, např:
http://1.bp.blogspot.com/_b1nUCVgg6OA/TC5SvNhkXOI/AAAAAAAAAUE/1g9HttIzywg/s1600/item+-07.jpg

http://www.denford.ltd.uk/images/stories/easyscan/mask-machined.jpg
atd, cokoliv pod náhledem vacuum forming

Teoretickou možností by byla i 3D tiskárna, ale tam bys musela model rozložit do menších částí a ty pak spojit, protože 3D tiskárna netiskne tak velké plochy.

Další možností jsou CRC frézy, ale to chce specializované pracoviště a záleželo by zase na modelu.

A poslední možnost je replikace, takže vytvořit model, např. z modelíny, ten dokonale připravit, vyleštit, udělat formu, udělat odlitek např. polyuretanu. V případě, že by to chtělo ještě retuše, tak odlitek retušovat a upravit a pak udělat další formu a pak užjet načisto.

SUN_VU_KUNG:
SUN_VU_KUNG: Já jsem tu stékavost řešil tím siloxidem (nevím co to přesně je, někdo tomu říká aerosol každopádně s tím se bez roušky dělat nedá) prostě se to tím zahustí a pak se to drží. Ta separace nebyla tak hrozná – stačilo 3 nátěry šelakem a 1 tím voskem odskakovalo to docela hezky. Já jsem chtěl, aby ta první vrstva byla průhlednější, aby vynikla modelace, průšvih je, že to má takovou hlenovitou barvu, což zrovna u srny nevadilo, ale u portrétu spolužáka to nedopadlo tak, jak jsem si to představoval. Ten gelcoat je přesně co – nějaká hustší pryskyřice, která se váže na ty ostatní a je už nějak barevná? Co používáš za ty silikony a je někde na internetech třeba nějaký postup jak na takovou silikonovou formu? Snese se s hlínou a třeba když se dělí drží tvar, nebo je třeba tomu pomoct sádrou jako v případě lukoprenu? Jak se dělá lukoprenová forma nějak tak vím. A slyšel jsem, že i ty polyuretany jdou cenově dolů, tak asi taky budu experimentovat. Jo nedávno jsem narazil na jednu docela fajn věc, určitě se tam v blízké době podívám http://www.happymaterials.com/clanek/Knihovna-materialu-1 .

100_8603.JPG (1185905 B)

Zdravim, chtěla bych poprosit o radu, potřebuju vyrobit několik objektů (4), v podstatě tvaru kreditní karty s plastickým povrchem, každý jiný. Tzn. hodně čistý povrch, ideálně plast. Velikost tak 80*50cm. Napadlo mě oslovit firmu, která se specializuje na designové modely atd., ale obávám se že cena bude mimo moje možnosti. Máte s tím někdo zkušenost? případně co byste poradili za technologii, pokud bych se do toho pustila sama? děkuju

HYLGERT: No, z PEs se často laminují kanoe a tak, je to nejjednodušeji aplikovatelná pryskyřice. Co vím, tak se z toho dělaly i třeba skořepiny na zahradní bazény atd. Pro reakci s vodou je taky důležité mít hrany dokonale zalité, aby nikde nevyčuhovala vlákna skla, protože ta ti pak vedou vodu dovnitř kompozitu jako kapiláry.

S tou maskou je to fakt průšvih, já mám celoobličejovou masku jako hasiči, která má filtry proti organickým párám, není v ní cítit vůbec nic a je tak možné v klidu pracovat, ještě lepší by byla nějaká s přetlakovým obvodem, ale už i tahle stála tři tisíce... každopádně pokud bys s tím chtěl dělat i v budoucnu, tak masku musíš mít, pokud nechceš rakovinu kostní dřeně - polyester je v tomhle opravdové svinstvo. POlyuretan nebo epoxid jsou proti němu úplně v pohodě (pokud třeba epoxid nemá moc ftalátů).

Gelcoat má velkou výhodu v tom, že nemusíš probarvovat a je to svrchní vrstva. Já používám bílý a je to super, celá skořepina má sněhově bílý hladký povrch. Výhodou GC je taky to, že má v sobě nestékavé složky, takže se natírá podobně jako barva i na kolmé stěny formy a nesteče ti, jako normální PEs.

Netušil jsem, že jsi laminoval do sádry, to pak potřebuje mohutnou separaci a na začátek fakt napustit formu šelakem, protože jinak začne sádra nasávat i tu separaci... osobně dělám vždycky se silikonem a už bych nic jiného nechtěl, je to úplně pohodová práce, nemluvě o přesnosti odlitku (silikon je schopen odlít i papilární linie z otisku prstu). Jinak si myslím,ž e forma ze silikonu je určitě jednodušší než ze sádry, ale samozřejmě dražší. Na takhle velkou věc bys spotřeboval určitě kýbl lukoprenu. Na druhou stranu, ten stával tak 1500,- což se ještě dá. Plášť pak můžeš udělat ze sádry s armaturou, hlavně mít dobře pořešené zámky, aby to pěkně sedělo. Výhodou silikonu je perfektní odlitek, pružnost formy, takže se dobře sundává a to, že pokud se o formu staráš a neliješ do ní příliš agresivní věci, tak ti vystačí na velké množství odlitků. V případě polyuretanu do ní můžeš lít skoro pořád.

SUN_VU_KUNG: Použil jsem Polyesterovou pryskyřici Havelpol H 834-REA-30W a tužidlo Butanox M-50, říkali mi že z toho dělají lodě a že je to odolné vůči vodě, což je fajn, prej to často reaguje, slyšel jsem že laminát pracuje ještě 3 týdny a mohl by při styku s vodou i po tak dlouhé době zbělat. Masku jsem neměl – chyba! Na tomhle by se nemělo šetřit, měl jsem před klauzurama trochu skluz, protože jsem nevěděl jak to přesně technologicky provést a dost jsem se bál abych to nepokazil, tak jsem spal průměrně 3 hodiny denně a dýchat do toho ty výpary a pracovat k tomu se skelným vláknem byl pro mě opravdu silný zážitek. V té pryskyřici už je zamíchaná nějaká další složka snad kobalt, takže barevné změny byly úplně stejné jak si popisoval. Dělal jsem to tak že jsem nanesl první nepigmentovanou vrstvy (2) a pak už jsem nanášel tkaninu a tupoval to obarvenou pryskyřicí frontonem (bílá a černá). Formu jsem použil blindku na 4 díly – takže normálně sádra s kompozity z drátů. Je to levnější varianta a snad i snazší. Jdou dělat i lukoprenky, ale to by mě materiál stál o asi 3500 víc a samozřejmě by to bylo na více dílů. Zkušenost se silikonovýma formama vůbec nemám, pro studenty je asi nejdůležitější finanční otázka a asi kdybych dělal takhle komplikovaný tvar počítám, že by musela být vícedílná než jen na 4 části, nebo se pletu? Výhoda předpokládám je že zůstane forma ještě tak na dva až na tři pokusy a nemusí se osekat jako sádrová blindka.
Tenhle materiál mi nepřišel ani moc křehkej. když jsme to osekávali tak jsme do toho dost řezali – jak říkám dělají se z toho lodě a stalo se mi, že mi do toho i někdo kopnul (mame zatím malý ateliér) a nic, rozhodně bych to neházel z dvoumetrové výšky ale myslím si že to něco vydrží.

Ha, nekrosrna :) no vypadá to docela působivě :) Vytvoření skořepiny a její následné slepení je asi ta nejjednodušší cesta, stejným způsobem se dělaly (a možná i dělají) figuríny do prodejen oděvů. Polyester má nevýhodu v křehkosti, když ti to upadne, tak se to rozštípe jako sklo. Ale zase je hodně tvrdý a při broušení a leštění udržuje jinou plochu, než měkčí polyuretan, takže se všechno jakoby víc leskne - mám tady vedle sebe dva trilobity, jednoho jsem dělal z Polyesteru a druhého z polyuretanu a i přes všechno leštění se leskne víc ten z PEs. Další nevýhodou PEs je toxicita, tak doufám, že když jsi to laminoval, tak jsi měl nějakou masku, styren není zrovna kamarád krevních buněk v kostní dřeni. Naopak výhodou PeS je, že snese velké výkyvy tužidla, nemusíš u něj koukat tak přesně na množství, podařilo se mi vytvrdit i velké nepoměry, ale pak nemá polymer takovou kvalitu - jsou řidší vazby mezi molekulami a tuhne to třeba dva dny. Ale je to dobré prostě proto, že když se náhodou člověk utne, tak je pořád ještě možnost, že to samo vytvrdne.

S tím probarvováním - použil jsi gelcoat? Takhle mi to přijde, že jsi pigmentoval už vlastní polyester na laminaci, ten má většinou vlastní složku, která naznačuje, kdy je směs vhodná pro nanášení, v mém případě je polyester modrý a po namíchání tužidla začne světlat a jakoby zelenat, a v nejlepší fázi je nazelenalý a po vytvrdnutí je to taková světlá zeleň. Takový PEs se bude pigmentovat blbě, možná tak sazemi :)

A ohledně separace - to je nutnost, pokud používáš formy ze silikonu, tak styren má tendenci nabobtnávat formu, proto zvětšuje svůj objem, což při uzavření v pevném plášti může dělat docela problémy (mě se tak např. trilobita nepovedlo odlít vůbec, jen jediný se jakž takž povedl, ale hlavně plošné formy mají se styrenem docela problém). Takže separace parafin v benzinu je dobrá cesta, trochu to tu formu vylepší. Jinak silikon díky jeho adhezi sundáš z PEs i bez separace, ale v komplikovaných místech si můžeš formu natrhnout.

RALI: Tuhle sadu mám taky a je naprosto super, třeba na portrét, podle mě nezbytná věc.

SUN_VU_KUNG:Moc díky za rady, nakonec jsem od světel upustil. Nakonec jsem laminoval - polyesterová pryskyřice + kompozit skelná tkanina. Od Havla jsem sehnal ji docela levně a byla snad i nizkoemisní, poměrně fajn materiál dá se normálně pigmentovat frontonem, ale je vždycky si provést zkoušku, při pigmentaci nebo při použití plnidla je lepší tam dát i dvojnásobné množství tužidla. Největší problém pro mě bylo spojit ten poslední díl formy (4 díly). Mám pár postřehů, pro ty, kteří by se chtěli pustit do laminace – forma musí být dokonale suchá, jako separace formy se mi osvědčil šelak + vosk rozpuštěný v benzínu. Dávat si pozor na dostatečné množství tužidla! Obával jsem se několika věcí a to zřejmě zbytečně, že když se nanese na jednotlivé díly skořepina, tak že bude mít tendenci pracovat, odskakovat při dělících rovinách od formy a že se bude kroutit, to se nestalo. Pak také i když jsem, při lepení vytvořil poměrně větší hroudy (pryskyřice, na jemno nastříhané skelné vlákno, siloxid – aerosol), tak mi to hořet nezačalo a ani teplo nebylo tak výrazné. Jinak to je moje první zkušenost s formou jako takovou i s tímto materiálem, nemá cenu se ho bát ale zase pokud nemáme jasno je lepší se zeptat.

100_8500.JPG (1345183 B)

KEMPER TOOLS v ČR :)

DECODANCE - KEMPER TOOLS
http://www.decodance.cz/obchod/kemper-tools-kemper-tools/

YYUGH: jak chceš svařovat plast. trubici?
Naplnit by to šlo uv barvou a pak zespodu UV zařivkou podsvítit.

samo, nejrychlesji je, sehnat si desku a na tu to napsat rovnou stetcem.
Ala neco takvoeho:


taky nejsem zena :D

YYUGH: no, moc žen tady není, já teda nejsem, takže spíš "doporučili" :)

Fosforeskující barva je sice hezky znějící, ale v praxi dost pochybuji, že seženeš něco, co není toxické a co by fungovalo, jak potřebuješ. Podle mě by stačilo to možná naplnit destilovanou vodou, a pomocí led diod na koncích to zkusit prosvítit stylem optického kabelu, ale to by se muselo vyzkoušet. Dost pravděpodobně se to tím ale neprosvítí protože se to světlo spíš povede, než že by se rozšiřovalo ven. 3mm je hodně málo na to, dát do toho třeba ledky. A na neon asi nejsou peníze :) Navíc 3mm neon, to asi ani nepůjde technologicky. Možná by šlo ještě nějak přes UV oblast, ale v tom ti neporadím, neboť se v tom neorientuji.

My jsme tady zaměření spíš na sculpting, než tohle, takže se obávám, že ti asi moc nepomůžeme :(

Co byste mi prosím doporučily za nejlevnější možnost ...
Mám tu plastovou čirou trubici, ze který bych chtěla vytvořit nápis, který by měl být ve tmě viditelný. Naplnit ji fosforeskující barvou?
Průměr trubice je -+3mm.

YYUGH: tak nic byl mi přijat jinej koncept ... ikdyž to pro mě bude taky jedna velká neznámá ...

jo, o vosku jsem taky slyšela ..., ale já právě potřebuji něco, co bude stále tvárné, zároneň bude ten tvar držet a nakonec se opět může tvar změnit na jiný, jako ta plastelína. Ale i tak děkuju

to podle mě nebude fungovat.. v praxi se používá např. tvarovatelný syntetický vosk, který používají např. tvůrci prototypů, nahřeje se fénem, nebo horkovzdušnou pistolí a pak jde opracovávat, a po zchladnutí ztuhne...

ještě bych měla dotaz ohledně materiálu. Jaký materiál by byl nejlepší k vytvoření objektu, který by byl libovolně tvarovatelný. Plastelínu ani hlínu nemyslím, chtěla bych to čistý. Např. si vzpomínám, že jako dítě jsem měla balónek nejspíš naplněný moukou? a drželo to tvar, který jsem vytvořila ...
Chtěla bych aby to ten libovolný tvar udrželo. A hlavně by to měl být objekt ve velkém.

Pouze mě napadá ušitá látka (na plavky) naplněná moukou, ale nevím jestli by to fungovalo, tak jak si předtavuji. Děkuju mnohokrát

No nějaké vinylové folie, co mají kovový vzhled určitě půjdou sehnat v nějaké speciálce na tapety/folie, možná i v nějakém kuchyňském studiu pro polep skříněk...