NELLAS: možná bys mohla začít chodit po chodníku. Troubení přestane.

Tahle debata mi asi vysvětlila, proč se mi někdy stane, že kolem projede troubící auto. Bývám na ulici sama, ničemu nepřekážím, jdu po chodníku, troubení. Ale nejede nikdo známý, úplně cizí chlapi. Vždycky jsem si říkala, že se asi spletli, ale možná fakt existují kokoti, kdo troubí na kohokoli ženského pohlaví, i kdyby to byla zlobryně, co zrovna slezla z hor do civilizace.

SALVATOR: Prominu, jsme v auditku o vtipech a napsal jsem to schválně takhle vtipně :-) Jinak... jinak myslím, že nemusím nic vysvětlovat :-)

FINSON: Tyjo promiň, ale to mi úplně připomnělo ten vtip, jak se týpkovi ztratí manželka, tak to jde na policii nahlásit, tam jim všechno řekne, popíše ji a policajt na to "Tak to máte štěstí, nic takovýho sme nenašli".

VOZKA: Tak je fakt, že na moji manželku, která je stejně vysoká jako já, váží o dost víc, má krátké vlasy, zlomený nos, vyrůstala se starším bráchou a dodnes se mnou zvládne přestěhovat ledničku, si fakt nikdo nic nedovolí, tam nejspíš nějaká taková souvislost, jak popisuješ, bude 😉

ALEA: Tohle je hodně zajímavý téma, akorát se to těžko uchopuje protože hledat vzorce v tom, jakej typ ženskejch "vypadá jako oběť" působí jako victim blaming.

Já si pár let dělám mezi kámoškama soukromej průzkum na trochu podobný téma: o tom jestli někdy dostaly nevyžádanej dick pic a případně kolik/jak často, protože mi to přijde jako zajímavý a přiznám se že i trochu vtipný téma. Dat nemám dost na to abych dedukoval vzorce s nějakou rozumnou jistotou, ale zatím to působí jako že takový ty holky co se v dětství a dospívání bavily primárně s klukama (třeba protože vyrůstaly s bráchama) a působí trošku od rány (stačí trošku) nedostaly i přes používání seznamek nikdy nic, a dvě dámy co jsem potkal který s tím měly nebo maj fakt regulérní problém a absolutně jsem nechápal jak je vůbec možný že se to děje tolik, jsou obě spíš introvertní či uťáplý a s výraznou goth/metal/punk vizáží. Ale obojí furt může být náhoda.

PECA: jak psal Pratchett: "Ty nenosíš v kabelce půlku cihly?"

Tohle si jako "chlap" vůbec nedovedu představit. Jednou jsem to probíral s dcerou, tak jsem si nechal přiblížit jak a proč holkám vlastně vadí, nějaké ty "obdivné" řeči. Ne ty přisprostlé, ale alespoň na první pohled neškodné uznání dojmu, nebo tak něco.
Dozvěděl jsem se, že je to mnohdy o tom, že kolikrát i zdánlivě banální poznámka dokáže zkazit náladu. Stylem, super den, a najednou konec. A je fakt, že by mi asi taky přišlo divný, kdyby mi měla ně jaká pro mě ošklivá (zarostlá, upocená,... každej má něco, že) paní okukovat zadek a měla o něm poznámky...
Pomalu aby holky nosily kabelky na řetězu a v kabelkách dlažební kostku. Přitom mám pocit, že "většina" chlapů absolutně nechápe, že by na oplzlém chování bylo něco špatného.

Ale tak nějak jsme se vzdálili od vysvětlování vtipů.. :)

ALEA: jen chci říct, že pokřikování a nabídky byly v noci, pokusy mě chytit, obklíčit nebo mi vyznat lásku byly během dne, před soumrakem. Jednou mě obklíčila banda divných týpků jen pár minut po poledni v pracovní den v pasáži u Václaváku a zdrhla jsem jen díky tomu, že kolem prošla skupinka dalších lidí...

ILTU: nepovažuju se za extra hezkou, ale jsem malá, vypadám mladě a přátelsky.
Pokřikování a nabídky na "rychlovku" mívám poměrně často, když někam jdu v noci. Párkrát se mě snažili více či méně úspěšně zahnat do rohu v tramvaji či podchodu, ale ne vždy šlo poznat, co přesně chtějí... A často si se mnou random lidé povídají. Když mi seniorka či mladý kluk líčí svůj životní příběh, je to víc v pohodě než třeba ten týpek, co se se mnou držel asi hodinu a mimo povídání, jak to má těžký, mi několikrát vyznal lásku, řekl, že jsem jediné světlo jeho života a jestli ho odmítnu, tak se znovu pokusí zabít. Netuším ani jak se jmenoval a celé jsem to "vyvolala" tím, že jsem mu odpověděla na otázku, kdy jede další tramvaj...
Naprostá většina těhle situací nastala v Praze.

Kamarádka říká, že občas působím jako "profesionální kořist". Zvláštní mi přijde, že se to děje, ať mám letní šaty nebo volné zimní oblečení. Možná to spíš souvisí s tím, že jsem mezi lidmi nervózní a trochu plachá...

VOZKA: To jí závidím. Nějak se mě nepovedlo vychovat tím správným způsobem a kolikrát jsem měla potřebu se jít umejt i bez flusanců. Jestli je něco naprosto božího na tom být stará a tlustá, a opravdu si to aktivně užívám, tak že je od podobných "milých pozorností" pokoj. Ostatně jedním z důvodů, proč se teď mladý holky tak masově prohlašují za trans (v deváté třídě měl synek ve třídě hned tři, teď na střední jen jednu ve třídě), je právě náraz s ženskou realitou - a to jsou dneska zvyklý díky netu na podstatně těžší kalibr než my.

Sorry za ot, prostě to muselo ven, příště se tam alespoň toho Hitlera nějak pokusím propašovat :-))

to je asi nejdelší kreslenej vtip, kterej znam

Ty regionální rozdíly jsou někdy hodně humorný, kamarádka která asi v devatenácti emigrovala z Moldavska do ČR říkala, jak byla na začátku trochu zklamaná a myslela si jestli s ní není něco špatně, že na ní na ulici nikdo nepohvizdoval nebo nevolal. Doma, ač je feministka, od malička měla potřebu se kdekoliv zastávat slabších a podobně, brala tohle kulturně jako normální a milý.

Pravda, asi na ní nikdo neflusal a byly tam společensky daný hranice.

Z mých zkušeností je to u nás celkem v klidu. Nejčastější pískání a oprskle hlášky padají od dělníků. Není to ale záležitost každého dne. Někdy jenom slyšíš komentář v pozadí, který tě popisuje. To jsou alespoň vzpomínky na dobu, kdy jsem chodila po městě víc a byla jsem mladší. Na Kypru, nebo v Ekvádoru či Peru to bylo hodně náročné. Každý den několikrát. Na Kypru jsem ráno chodila trasu asi 15 minut do práce a po cestě tak 4x někdo něco zahladil. Častěji to bylo sofistikovanější, rovnou zvali na drink, nebo na jídlo... Dvakrát jsem v životě zažila, že po mně flusal někdo cizí, koho jsem někde míjela. Jednou na ulici přibrzdilo faro, kabriolet s bohatyma mazankama a jeden co pohvizdoval se asi cítil dotčeně, že nereaguju a flusl na mě. Hajzl se trefil. Po druhé to byl borec před klubem, kde jsme s kamarádama kouřili a začal chtít, ať s ním jdu k němu, že budeme mít sex. Ignoroval, že tam s někým jsem a aji to, že na něj mluvili. Tak flusl, naštěstí netrefil. Při stopování v Ekvádoru kamionak říká " Nesnáším ženský" a pak po cestě, téměř na každou ženu venku jdoucí zatroubil.

ILTU: Nevím jestli tolik, ale děje se to. Dcera mi říkala, že je relativně běžné (v Praze) na holky troubit, pískat či dokonce pokřikovat. Ovšem ve srovnání s Budapeští je to u nás prý úplně v pohodě. Byla v Budapešti na víkend s kamarádkou a jako že hodně hodně. :)

ILTU: je dobré všimnout si toho "parody" v názvu a toho "Written and produced with some improv." v Description. Ale klikej okolo a dostaneš se na nějaký real videa k tématu.

COOLER: z mládí vím, že nepískaj, ale padaj jim nástroje, a pak se tomu smějou

Řekl bych, že v USA jsou lidé daleko víc komunikativní. Na ulici si spolu normálně povídají, vedou small talky.... U nás to asi takhle ostré nebude. Ale těžko říci. Nejsem pěkná holka :)