LIESKOVEC: tak to je dost ošklivě podáno..."běžíme na policii"
v první řadě jde vždy o velmi zásadní etický a profesní problém, protože v psychoterapii má jít hlavně o vztah a důvěru.
Pokud by mi, ale klient svěřil, že někoho zabil, plánuje zabít - je mou poviností to hlásit.
Debatovanou otázkou je jak řešit, pokud se klient chce zabít. Ale to by určitě němělo smyl hlásit na policii - to si snad ani nemusíme vysvětlovat.
Dále pokud jde o ohrožení mravní výchovy dítěte, týrání či zneužívání nezletilých.
Takže vidíš, že jde o opravdu závažná temata....jde taky o to, že se musímme chránit samy. POkud bychom tento fakt nenahlásili, byli bychom souzeni s dotyčným.
A popravdě nedokážu si představit, že bych s takovým člověke pracovala.
Takhle s vrahem jsem pracovala, ale to je zas trochu něco jiného. Ten za to byl dostatečně potrestán. A až pak jsme spolu pracovali - s tím problém nemám.