ZUZKAOU: imho to, co říkáš, vychází z přesvědčení, že schizofrenie je primárně a především biologicky podmíněná nemoc. Já ji ale třeba vnímám jako psychosociálně podmíněnou. Taky nemyslím, že to, co by tady (či v jiným podobným případě) bylo léčebné, byl náhled. Podle mě je to především lidský a terapeutický vztah, co pomáhá. Tahle paní doktorka, bez ohledu na svou školu, přijala holku se vším všudy, byla dost trpělivá, neinvazivní, silná a nevím, co ještě. A pro mě důležitá věc, co řekla hned na začátku - že jí nebude její svět brát, když sama nebude chtít, ale najdou něco, čím ho můžou nahradit, něco "zdravějšího". Tohle říká i Syřišťová, tohle říká i Erickson. To není o psychoanalýze, o náhledu, nebo o nevím čem. Tohle může dělat kdokoli. A jestli paní doktorka potřebuje najít pro sebe takovouhle příčinu a pokud to holce nepřekáží, tak proč ne. Imho by to šlo i bez toho. Pro mě je prostě důležitý hlavně to, že operuje s tím, že to, že si vytvořila takovýhle vlastní svět má nějaký (docela dobrý) důvod a není možný ho prostě jen tak sebrat a nastolit vákuum. Když tak o tom přemýšlím, vlastně by to mohlo být (částečné) vysvětlení toho, proč farmaka nemůžou vyléčit.
Imho důvod, proč psychoanalytici, ani nikdo jiný, nebere psychotiky to léčby, je fakt, že je to prostě náročný, vyžaduje to dost invence a kreativity, trpělivosti a lidské síly a opravdovosti.
Já dělám ericksona a tam to třeba kontraindikace není, ale já bych si třeba netroufla inzerovat, že psychotiky beru, protože nemám pocit, že na to (zatím) mám.

Ebook - neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem.
Umělecká díla
http://www.stopstigmapsychiatrie.cz/dila-26.html
Share Send / 85921-10-20300.zip
http://sharesend.com/u7tll

Z knih psaných pacienty to patří k povinné četbě, byť tedy závěr a původní diagnoza jsou z dnešního pohledu diskutabilní.

LIESKOVEC: No, jenže ho nechce mít s tím člověkem co tam skutečně sedí, ale představou co o něm má a ještě jí má nahradit to co nedostávala od ostatních.

Takovéhle očekávání vedou většinou do ošklivých konců i když to nezačíná tak, že jedna strana páru se svěřuje se vším a ta druhá používá profesionální techniky, aby vypadala důvěryhodná a přitom se moc nevystavovala riziku oteveřnosti a zranitelnosti.

Konstalace - dáma v nesnázách a hrdinný rytíř zachránce je dost nerovnoměrná, i když se po rytíři nechce, aby byl v realitě stejně tak idylický, jako v ordinaci.

myslím že spousta klientů a klientek těm orálním zásadám terapeutů moc dobře rozumí a pěkně se na ně chytá.. na letošní psychoterapeutické konferenci v luhačovicích jedna psycholožka měla přednášku - byla to taková první sonda jejího výzkumu, kterej spočíval v dotazníku, kterej byl zaslán psychoterapeutům v čr, kde se jich tázali na otázky jako jestli je možný mít s kleintem poměr a pokud ano, tak kdy - rozuměj doba po skončení terapie.. no a někteří odpověděli třeba hned po skončení, někteří dokonce i během, pak se to stupňovalo postupně po letech.. každopádně z toho bylo znát, že nějaký etický principy sou většině docela šumafuk.. no a to se vlastně vracím k těm orálním zásadám no..

ups ne orální, ale morální :D

mám rozbitou klavesnici - tak bez poznámek přítelé :D

FONTAIN: hmm, to chapu, ze to musi byt tezke. Mne treba trochu strasi ono "planuje zabit" - co to znamena? Vim, ze v nekterych stavech ma clovek ruzne predstavy, ktere ani nemuseji byt jeho vlastni a sam si je vlastne mnoha vecmi velmi nejisty.. a potrebuje se s tim treba zduverit.. a pokud by ho pak zacala honit policie, tak by to nebylo zrovna v prospech.. navic na zaklade podnetu vychazejiciho od psychoterapeuta.


LOJZA: tato logicka posloupnost neni ovsem vlastni uplne vsem klientum.. Osobne jsem casto na psychoterapii prozivala stav blizsi hypnoze nez jakemusi racionalnimu premysleni o zneni zakonu.

LIESKOVEC: Vykopírováno z toho článku... Není tohle řešení?

Co když můj klient si oznámení nepřeje, lze se tomu nějak vyhnout?

Vyhnout se tomu můžete jedině tak, že se o trestném činu nedozvíte. Tedy např. v situaci, kdy klient Vám tuto skutečnost chce sdělit, tak mu vysvětlíte, že se vás oznamovací povinnost vztahuje a odkážete jej na právníka, na kterého se povinnost oznámit spáchání trestného činu ve vztahu k jeho klientovi v souvislosti s obhajobou nevztahuje. Klient pak má na výběr zda a jakým způsobem bude o dané skutečnosti mluvit.

NARVAH: To mi připomělo moc hezkou příhodu, teda reportáž. v čechách přišla blesková povodeň a zachraňovvali babičku z pole. Se jí ptali:"babi a co jste tam dělala." A babička se studem a šibalským úsměvem říka:"no co myslíte. Kradla jsem." :D Byla to taková kouzelná babička.

LIESKOVEC: tak to je dost ošklivě podáno..."běžíme na policii"
v první řadě jde vždy o velmi zásadní etický a profesní problém, protože v psychoterapii má jít hlavně o vztah a důvěru.
Pokud by mi, ale klient svěřil, že někoho zabil, plánuje zabít - je mou poviností to hlásit.
Debatovanou otázkou je jak řešit, pokud se klient chce zabít. Ale to by určitě němělo smyl hlásit na policii - to si snad ani nemusíme vysvětlovat.
Dále pokud jde o ohrožení mravní výchovy dítěte, týrání či zneužívání nezletilých.
Takže vidíš, že jde o opravdu závažná temata....jde taky o to, že se musímme chránit samy. POkud bychom tento fakt nenahlásili, byli bychom souzeni s dotyčným.
A popravdě nedokážu si představit, že bych s takovým člověke pracovala.
Takhle s vrahem jsem pracovala, ale to je zas trochu něco jiného. Ten za to byl dostatečně potrestán. A až pak jsme spolu pracovali - s tím problém nemám.

FONTAIN: myslím že v naší vlasti se nějaká vlastizrada už neřeší.. to se tu úplně rozplyne, pohoda jazz.. třeba já bych nakradení melounů vůbec nehlásil, protože sem z telky naučenej, že takový věci se v pohodě daj uhladit, cajti by se ještě divili, že du něco podobnýho hlásit a tak