MARLI_TARN: me prijde, ze uprimnost je vubec problematicky koncept. Uprimnost vuci komu? Vuci sobe - ano, tam je to asi dulezite, ale clovek je k sobe uprimny tak moc, jak umi byt. Typické je tvrzeni - neni uprimny/a sam k sobe. Ale vi o tom ten clovek, neni to jen pohled druhych, kteri vidi neco, co on/ona nevidi? Pak "byt uprimny sam k sobe muze byt cil, kteremu terapie pomaha.
Jinym prikladem je uprimnost k druhym, jak taky chapu tvou otazku, kdy nebyt uprimny znamena neco vedome zatajovat. A pak je to asi fakt na zvazeni a na individualni situaci. Brani to, co zatajuju terapii? Je to pro to, co resim, vubec dulezite? Taky asi je dobry zamyslet se nad tim, proc s necim nechci ven. Je to o duvere v terapeuta, chci jeste pockat? atd... plus souhlas vesmes s tim, co bylo receno nize