skatemurai:


"..zbytnělé eroticko-sexuální chování může být pokusem o naplnění možnosti být sám sebou, když selhalo osvojení a vynakládání jiných životních možností (např. citové blízkosti, lásky..)"

"Každá akcentace eroticko-sexuálních způsobů vztahování a chování je významná zejména v oblasti spolubytí (mezilidských vztahů), kde je provázána s oslabením jiných možností svobodného setkávání a blízkosti."

Čálek, Skupinová deseinsanalýza, 2005, Triton

teda, to je interpretací takhle od stolu na druhý straně republiky, to se jeden nestačí divit... ne že by jste neměli dobrý nápady, ale to k vám ještě nedorazila teorie o nelineárnosti fungování psychiky? ,-)

SKATEMURAI: problém u takový úvahy je ten, že přemýšlíš jen v jednom rozměru: může se A transformovat v B? Ano, může, ale... nikoliv takto jednoduše.
Když už o tom máš tendenci přemýšlet takto, ptal bych se "jakou roli mi v mým fungování hraje touha po sexu?" - Jaká je skutečná potřeba, je to sex nebo něco jiného? Uspokojí se ta potřeba, když se pomiluješ nebo masturbuješ? Nebo jen někdy?
"CO je to ta touha po kmeni? Jakou roli plní, jakou potřebu má naplňovat?" atd. Imho Tě takovýto způsob uvažování dovede mnohem blíž tomu, na co se ptáš (nebo možná neptáš a chtěl bys, co já vím :o) než se ptát, jestli to se může změnit v tamto... naše psychika není dřevo v ohništi, aby to šlo jednoduše vykreslit...

SKATEMURAI: Ta touha po sexu bude spis obecnou touhou po ukojeni, slasti, navozeni si pocitu libosti. Muze se objevit pri jakekoliv frustraci, nejen socialni. Bude to spis imho kompenzacni mechanismus.

SKATEMURAI: ano, je to tak možný, dokonce se často frustrovaná potřeba blízkosti tou touhou po sexu může projevovat, a pak dochází k tomu, že člověk má sice sexu více a více, ale stále není spokojen, protože neuspokojuje tu původní potřebu blízkosti

ale je třeba říci, že to tak sice může být, ale rozhodně to není pravidlo, neboli znásobená touha po sexu nemusí vycházet jen z toho

Tak já se teda taky vyjádřím k RUŠ, jelikož vím oč jde a znám pár lidí, kteří se v té metodě školili a také jí provozovali. No, ne jednou jsem s těmi lidmi přišla do křížku. Můj názor je takový, že pro toho kdo si potřebuje vyřešit nějakou jednorázovou záležitost tak to třeba může být k užitku. Nicméně pokud se v podhoubí skývá hlubší problém, na který je potřeba se mrknout a chvíli se tím zabývat, tak metoda RUŠ může zdánlivě působit, že pomáhá, že se něco hýbe, ale ve skutečnosti si myslím, že nikoliv. Znala jsem paní, která si všechny problémy "vyrušila" ale na první našlápnutí nebo trefu do něčeho citlivého stejně začala plakat nebo se rozčilovat. Říkala jsem jí, že se to vyrušit nedá, že jí to stejně jednou dostihne, nevěřila mi...Rychlé cesty nejsou dobré a nejsou účinné. Lidem říkávám, proč všechno rušíte?? Proč nestavíte?? A tak...:) Co se týče labilnějších lidí tak bych s tím byla úplně opatrná, ale to nejen tady i v EFT nebo kineziologii...Několikrát se stalo že se po takových metodách lidé téměř dekompenzovali...