DELIRIUM: To téma v rodině tam určitě je přítomno, včetně genetické zátěže a je to právě mimo jiné vztah s matkou, která je labilní až hystrionská, má velmi slabý pocit sebehodnoty stran vzhledu a bohužel právě sama taky má sklony k dietickému chování. Mám dojem, že s ní Bára (ta dcera) soupeří. Takže v tomto určitě jsme takzvaně doma. A je to komplexní problém, ale řešení primárně osobnosti matky by podle mě bylo na několik let psychoterapie :/
Hrozný na tom je to, že Bára nikdy nebyla tlustá a nedá se mluvit ani o nadváze, nebo že by byla oplácaná. Měla fakt hezkou štíhlou sportovní postavu, obličej taky moc hezký a je i chytrá, vždy byla napřed a byla s ní legrace :/

DELIRIUM: Díky moc. Tipuju, že teď proběhne další kolečko hospitalizace a následného opětovného zhoršování, takže začínám dělat průzkum a myslím, že pokud se někam objednají případně už teď, aby měla po návratu z léčebny následnou péči, tak to asi bude akorát.

Chci se zeptat, zda tu nemáte někdo nějaké zkušenosti a tipy kam se obrátit v ČR pro kvalitní pomoc v případě anorexie / bulimie?

Jedná se o dceru mého bráchy, je jí 16 a plácá se v tom přes rok, celkem dlouho se to snažili nějak řešit doma a ambulantně, ale neefektivně, přičemž před nimi jedla, ale například pak jí našli v pokoji různě poschovávané plastové nádoby se zvratkama.
Letos v létě došlo na "hospitalizaci" v Havlíčkobrodské léčebně, kde byla 3 měsíce, načež ji pustili a opět jede nanovo, přičemž to mělo takový klasický průběh, že se trochu vykrmila a samozřejmě slibovala hory doly jen aby jí pustili a mohla zase začít lhát a hubnout. Nyní mají opět zažádáno o hospitalizaci a ani jí to neřekli, protože minule vyhrožovala, že se zabije, pokud jí tam zavřou :/

Nemám v úmyslu se do toho nějak zásadně plést, ale z telefonátů s bráchou mám pocit totální bezmoci, kdy celou dobu je všude možně posílají od čerta k ďáblu a vlastně to řešení není dostatečně rychlé a efektivní - termín u psychologa za měsíc, intervaly mezi sezeními 14 dní, holka má necelých 40 kg při výšce 175 cm a vypadá jak reklama na smrt.

za jakékoliv reference budu vděčná, děkuji

DELIRIUM: ahoj, je to zpusob, jak proces podporit specifickym telovym vstupem a na to navazane postupy toho, jak zpracovavat to co se objevi. na urcite druhy problemu dobra vec :)

DELIRIUM: zkusenost ma ID Tadeas...
urcite bych vyzkousela, mit moznost :)

Ahoj, chci se zeptat na metodu EMDR. Terapeutka mi ji nabídka při léčbě traumatu, že to můžeme vyzkoušet.
Má s tím někdo zkušenost? Když si o tom něco čtu, tak mám trochu pochybnosti, že by to mohlo fungovat, ale proč do toho nejít, že jo.
Díky :)

Prosím, ke komu na psychoterapii s čerstvě diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti. Stacionář Bohnice čekačka 3-4 měsíce, Eset 6 měsíců. Je to dost akutní, je třeba následná péče po propuštění z Bohnic a mezi nástupem na některý ze stacionářů. Současná psycholožka má kapacitu max. 2x do měsíce a to je nedostačující.

MORPHLER: aha, tak to problem muze byt dost v tom, ze dost veci nejspis proste nechapu - potrebuji to rict opravdu konkretne a polopate. Ze jsi psal, ze mam mluvit "jak to chci mit", to jsem vubec nepochopila, co jsi tim myslel, az ted, kdyz jsi to vic rozvedl, tak chapu lip.

MORPHLER: a co jinyho mam rikat? Vzdyt to by pak bylo akorat ticho, ne. Mne netrapi nic z detstvi nebo minulosti, trapi me, co se deje ted. A kdyz mu to nepopisu, jak pak bude vedet, co resit? A co vubec budem resit? Vzdyt to tam akorat na sebe budem koukat, ne. Asi nechapu. Nechapu, co jinyho mam rikat. Ja do sebe vubec nevidim, jsem dost akutni skoro nonstop a porad mam nejake aktualni potize v pritomnosti, ktere mam pocit, ze mu je potreba prece rict.

A pomáhá ti to taklhe? Jestli ne, zkus terapii využívat jinak. Záměr se na to jak to chceš mít, ne co se ti denně děje. Terapeut tě že slušnosti nechá mluvit, ostatně dost silne dáváš najevo že to tak chceš, ale není to uz užitečné. Disclaimer: jsem SFBT terapeut..

MORPHLER: ja nevim, jsem ted jiz zvykla z esetu 3 roky dochazet 2x tydne a vyhovuje mi to. 2x mesicne mi prijde fakt malo, stane se mi toho hodne i za tech par dnu, co mivam pauzu ted mezi tema 2 sezenima. Dochazet jen jednou tydne nebo min mi prijde, ze bych celou hodinu akorat vysvetlovala, co se mi za tu dobu, co jsme se nevideli, stalo a vlastne by pro praci s tim materialem ani nebyl pomalu cas. Takovy je muj dojem ze strany klienta... pokud k tomu neco mas, co me osviti, tak dej vedet.
Jinak ano hypnoterapie je dobrej napad, jednu dobu jsem na ni dochazela a mela jsem pocit, ze to je jedina terapie, ktera mi pomahala, ale po roce to terapeut zrusil, protoze pry mel pocit, ze mi nepomaha a mela jsem z toho zasek a blokaci jeste nekolik let a vybudovat si duveru k novemu terapeutovi bylo dost tezke, je to jeden z duvodu, proc se tak drzim ted toho sveho, i kdyz mi jakoby zjevne moc nepomaha, ale uz mam duveru a nebojim se, ze mi jednoho dne rekne, ze tak koncime a neco v smyslu "mne se uz nechce s Vama pracovat, protoze me serete".