MIDORI: Tak ono to sice není pohovor, ale když si jdu dohadovat podmínky návratu po mateřské, tak zaměstnavatele chci přesvědčit, že jsem na mateřské nezblbla, svoji práci nezapomněla a že mu budu stejně prospěšná jako před tím. Přiměřeným oblečením dám najevo, že jsem nezapomněla "firemní kultúru". U matky, co si kvůli schůzce "odskočí od plotny", se nejspíš očekává, že bude trochu ležérnější, takže bych zvolila něco na úrovni "jako v pátek".

LORAIN: Což vo to, já bych džíny nenosila nikam, žádné ani nemám. Spíš jsem myslela, že by mě zajímalo, jak velký "průser" to bude (myslím ten vohoz), protože některé druhy těhle kalhot vypadají rádoby slušně (skoro by si jeden nevšiml, že jsou to džíny), ale některé (většina) jsou hrozivé.
Nevim no, já bych si taky radši koupila nové šaty, když už teda bych žádné neměla (hrozná představa :D).

TORUVIEL: MIDORI jde do firmy, kde "džíny ani v pátek" To mi přijde dostačující na to, abych je tam prostě nenosila.

SITH: Podepisuju. A vůbec nechápu, že je potřeba to tu tak dlouze řešit. Tím, jak se oblíknu, vyjadřuju taky nějakej názor nebo postoj. Pokud mi někdo přijde jako trhan, budu s ním jako s trhanem taky jednat. Šaty totiž opravdu dělají člověka.


MART1NKA: No tak ty mladý zmrdy snad vychovám, ne? Proč bych se měl smířit s tím, že mi chodí někdo do kanclu jako floutek. Jenom proto, že je mladej?

MART1NKA: Ja na jednom pohovoru mel HR jeste jakz takz oblecenou dobre. Vedouci tymu umastene vyhane triko. Vedel jsem hned, ze tam nejdu.

SITH: Tak v shared services, kde je vekový priemer 27 a už nastúpila generácia vychovaná na internete môžeš byť rád, že im netrčí pol zadku z kalhot. Včera som išla v kancli okolo slečny, čo mala diskoguľa flitrové tričko so špagetovými ramienkami. To sa človek cíti trošku starý a tradicionalistický :).

Já jsem v české firmě pracoval jen jednou, poté to vždy byl korporát nebo střední mezinárodní firma. Dress code nebyl oficálně daný, ale vždy se neoficiálně předpokládalo, že se lidi umí obléct adekvátně ke své pozici. Nikdy jsem do práce nepřišel v kraťasech a nikdy jsem do práce nepřišel v tričku s potiskem. To si nechávám na víkend. To jak se oblékám do práce nejenom že reprezentuje mě, ale i mého zaměstnavatele. A taktéž tím dávám najevo úctu k té druhé straně s kterou mám obchodní jednání. Jak mám brát vážně dodavatele když se jeho obch. zástupce neumí obléknout? Jak mám podepsat smlouvu za x tisíc/milion whatever s někým kdo nemá pár tisíc na slušný oblek? Většina těchto firem toleruje casual, klidně džíny+polotričko, pro dny kdy nejsou schůzky nebo návštěvy z centrály

LUCIASHECK: HR trendy idú do diverzity, integrovania rôznych typov zamestnancov (i s handicapom) plus v Prahe je tak nízka nezamestnanosť, že riešiť u dobrého kandidáta neextrémny vohoz by bola imho blbosť. Nám prišla ukrajinka interná kandidátka na pohovor v zlatých legínach a nikto okrem mňa sa nad tým nepozastavil. To je administratíva v kancelárii bez toho, aby človel prichádzal do kontaktu priamo so zákazníkom.

U pozícií na sales je súčasťou pohovoru i dojem a vystupovanie a schopnosť dotyčného sa obliecť. Tam by si naopak mal človek dať pozor, čo má na sebe. U shared services HR/FI/IT supportu na tom až tak nezáleží.

MART1NKA: Mne pripada, ze firmy to tolerujou jen skutecnym esum, o ktera nechteji prijit. A tech fakt neni 12 do tuctu.

Jo a pak sa vám stane to, čo u nás, že prídete na pohovor do korporátu a budúca šéfka (HR manažér) má jeany, tričko a tenisky, pretože tak proste chodí všade. Keď prídu zákazníci, tak cez tričko prehodí čierne sako. A síce to niektorí riešia, ale nikto jej nikdy na to nič nepovedal.

Čo som si tak všimla, tak firmy od tohto dosť upúšťajú a dress code spočíva v tom, aby človek nechodil odhalený/dotrhaný či nevyzeral akoby prišiel z tréningu. My síce nesmieme športové oblečenie, ale dosť ľudí to nedodržuje. U nás by boli dlhé tmavomodré nevyšisované nedotrhané džíny úplne v poriadku i na podpis zmluvy. Nikto by sa nad tým nepozastavil.

Pokud si v podobne jako zde nastinene situaci nejsem uplne jista, volim vzdy radeji variantu byt mirne overdressed nez naopak; jsem pak klidnejsi - urazit to nikoho nemuze, zasadni faux pas to zpusobit nemuze, maximalne muzu pusobit lehce upjate. Coz povazuji za mensi problem nez moznost, ze vyvolam dojem ignorance, nerespektu atd apod. - v dusledku kterezto moznosti bych v potencialne "underdressed" outfitu byla nervozni a nejista, uplne zbytecne. Ta prvni varianta mi rozhodne stoji i za rychly nakup univerzalniho jednoducheho outfitu, ktery tak jako tak v budoucnu kazdopadne vyuziju (coz by byl ten pripad ve zde diskutovane situaci).

Jenze ja nejdu na pohovor, kristova noho... Kolikrat to sem mam napsat, aby to bylo pochopeno?