Co lidi vede k tomu shromažďovat a uchovávat starý hadry? Zacpat si tím doma svoje bydlení a omezit životní prostor? To je něco mimo moje chápání.

MIST: pokud to není materiál, který je bílý plátno a dá se vyvařit, tak je to prostě hnus. Ano bílé povlečení, vyšívané, které tam bylo z výbavy mojí matky, jsem nechala, stejně tak bílé plátěné košile po dědovi, které už podobné nosím léta u moře. Ale tesilová plizovaná sukně, umělohmotný sračky, to fakt nezaslouží nic jinýho než popelnici. Jo, šaty z tanečních moje tam taky byly a šly do popelnice bez lítosti, i šaty z maturiťáku, nostalgie žádná, na tohle si nepotrpím, bordel mě jen stahuje dolů. Teď mám radost z toho, že jsem ty kvanta harampádí vyházela, byt dala zrekonstruovat a už tam jsou jen vytříděný knížky.

SLASTE: Mno, mám svoje hrůzy alespoň vyžehlené, ale předmětem mé úvahy bylo spíš to, že terylénová sukně z padesátých let bude s největší pravděpodobností už dost zteřelá a tyhle materiály taky docela zasmrádají, skladovat je tudíž téměř šedesát let je úkaz docela zajímavý a vzít si to na sebe mi připadá docela ekl. I to je pochopitelně věcí názoru. Ovšem, od slečny, která se strojí, jako by jí bylo padesát, to musím samozřejmě brát seriózně :-D

Fakt je, že na té sukni je špatně úplně všechno, od pokrčenosti přes barvu po příležitost. Fascinuje mě, že někdo takové hrůzy schovává, a ještě víc to, že si je někdo poté fakt vezme.