VLAJECKA: Cože?

a taky ten pocit při variacích s Marikou..nejkrásnější co jsem kdy pocítila:))

miluju, když mají starší lidi kolem očí vrásky od smíchu a taky ňufat obličejem do mojí kočičky:))

MADELEINE: ehm, máš blbě přechodník, "drže" má být! ;-) to já jen, že studuju tu češtinu... ale jinak je to úplně jedno, přechodníky už jsou archaismus a všichni se je naučíme až teprve ve škole ... nebo taky ne :-)))

aj, tak vidim, že já mám naopak ráda chaos... vše zmrveně ukrojený, žádný věci narovnaný... ale je tu jedna posedlost nepochopitelná - a to moje poznámky a sešity, ty musej bejt dokonalý a nesmí být ani list ohnutej... takže jsem vlastně jako vy! ;-)

ne ze by me to vytocilo k nepricetnosti, ale vite kdyz je ten chleba ukrojenej blbe, tak to pak neni z toho jidla zadnej pozitek. clovek to nemuze polozit, protoze nelezi rovne, drzet se to da blbe, protoze je to na jedny strane jak papir a na druhy to ma pet centimetru.
s tekutinou v hrnku sem na tom o trosku lip, ale ne o moc :)

ELIZHANNAH: ELS: taky jo :)

SINHIRIELL: Chleba, chleba, hlavně ten chleba ... víš, tak jsem si vzpomněla, že si jednou ráno otec stoupnul do haly, na sobě měl oblek, chystal se ... někam ... v jedné ruce držíce chléb, ve druhé nůž a velice výrazným hlasem pronesl :: "Madleno, já sem ti několikrát říkal, že se k tomu chlebu máš chovat jinak. Já nevim, proč ty ho vždycky tak zkurvíš ..." ... a to si odkrajuju JEN patičku ... a ROVNĚ ! :o)

ELIZHANNAH: jaja :)

GAF:
ELS:
SINHIRIELL:

ajéje, obávám se, že vám všem veeelmi dobře rozumím :-) mám to ve spoustě věcí taky tak :-) mám na spoustu věcí svoje vnitřní směrnice/úchylky, ale platěj jenom na mě, nikomu jinýmu je nenutím a je mi tudíž jedno, kolik mi kdo nalije vody do sklenice atd. atd. :-)

SINHIRIELL: ...protože to dává přece hlubokej smysl ! Já ti rozumim. Teda - no - rozumim tomu po svym, doufam, že to máš stejně.

GAF: Tyhle obsese jsou divný. Já jsem životně docela bordelář, ale některé věci prostě mají svoje neporušitelná pravidla.

Dokážu žít v naprostém zmatku a nesouladu, ale pak mě vytočí nedostatečně nalitý hrnek, nebo nedolitý. A to že mě to skutečně naštve, i když vím že je to blbost. Snažím se krotit, ale jsem jenom člověk. Tak se všem omlouvám.

SINHIRIELL: ano prosím, taky.

Jen bych rád podotknul, že mně u druhých neštve, když to nedělaj - a doufam, že celý život štvát nebude, je to pěkný. Víš, protože lidi jsou prý často naštvaní na ostatní, že vymačkávaj tubu z pasty odprostřed a tak... Tak doufam, že toho zůstanu prostý celý život teda. Jak od jiných tak od sebe.

ELS: a ještě k tomu úzce výběroví :)))))

GAF: ...a příbory musí být srovnány a chleba rovně ukrojen.

GAF: Tak to jsme ze stejný planety, hehe. Žeby trochu perfekcionisti? :P ;)

Nevim, jestli to sem patří - ale mám takový rituální zvyky už odmalička - skleničku nebo hrníček musim naplnit pitím přesně tak, aby zbyl kousek okraje naprosto správný. To správný vychází z přesně předdefinovaného pocitu, který je intuitivní podle typu tekutiny. Voda a čaj jsou na tom stejně, tvrdé pití je z tohoto vyňato teda, a víno tak zvláštně donapůl-ani-ne nebo donapůl-trochu-víc skleničky. Ale to je asi přímo i etiketa.

A pak ještě skoro vždycky se snažim abych v botách měl oba volné konce tkaniček co nejpřesněji stejně dlouhé.

MADELEINE: Jak jsem pravil, jsem nerudnej páprda. Kola na místech pro chodce jedoucí rychleji než rychlý krok mě vytáčí, je mi líto. Čímž kola jako taková neodsuzuji.

A dost, konec kažení té souzvučné nálady, pane Sinhiriell!

SINHIRIELL: Jde o to, jak moc zvládáš svůj nástroj / zbraň / kolo :o)

MADELEINE: To je mnohem víc o úraz.

GAF: ... nebo dobrý je to taky v centru Prahy na kole :o)