Dnes jsem šla s psiskem ven naším lesem. Bylo relativně - po té zimě - teplo, čas něco kolem páté, kdesi ve větvích zpívali a štěkali kosové, na hlavu mu dopadal jemný kysele vonící deštík a pod nohama namoklá, něžně rozbahněná půda pokrytá loňským listím. Dlouhý zimní černý kabát jsem měla rozepnutý ... najednou mi to přišlo strašně fajn. Být tam prostě jen tak ... sama ...