GABBIANO: Velmi hlasity zpev k tomu sem tam taky patri....ale ze by okolni ridici nevypadali polekane si teda tvrdit netroufam! :o)

BLLUE: Ja si uzivam, kdyz jedu prazdnou tramvaji, tak tam muzu zpivat tak hlasite, jak se mi zlibi :)). Teda nejradsi v druhym vagonu, ze ;).

GABBIANO: a hele, to mě nikdy nenapadlo - asi se budu muset naučit řídit :D

BLLUE: Já si u toho navíc ráda nahlas zpívám. Je to asi jediné místo, kde nikoho nepolekám. ;)

...moje mala/velka radost je rizeni auta...nejlepe kdyz jedu sama ...volant v rukou je pak cire stesti :o)

...usínat v čerstvě povlečených peřinách...celkem častá malá radost! :-)

Když zažiju tu chvilku podzima, když se procházím mezi polema, nesu v ruce draka, je sychravo, soused pálí hromadu listí, je mi zima na ruce a ten okamžik je s jako z Ladových obrázků a i přes to jaký je nečas jsem šťastná, protože toho draka můžu pouštět s mými nejbližšími..

podzim!!!:) javory a jejich listy:)

bavi me moknout,lehnout si do cisty vyprany postele ve vyvetrany mistnosti,hrabat se v kocici srsti.
miluju podzim,kdyz je barevnej a voanevej,kdyz se pali listi a je venku klid...

Byl jsem se projít kusem přírody za Brnem… Šustící listí pod nohama, barvy všude kolem, na jedné straně cesty pár lidí hrajících frisbee, na druhé aportující psi… Krásná procházka v krásných barvách.

Miluju podzim.

Baví mě poslouchat TEN zvuk ořechů jež se přesýpají z proutěného koše do ještě většího proutěného koše..

TAMARIX: taky si říkám:)

HELA: Koukám, že všude je to stejný.. :-))

TAMARIX: jé, ba jo, krabici s knoflíkama jsme měli taky, tou jsem se taky nadšeně prohrabávala:))

EETEE: :-)) Platí zvláště u analinových barviček.. Každopádně ten odstín tmavě modré analinky stojí asi u zrodu mého kladného vztahu k modré barvě.. :-)

TAMARIX: A jak nám vždycky rodiče říkali abychom je nejedli, že jsou jedovaté... Jako bychom někdy jedli pastelky?

HELA: Úpně jsi mi připomněla prohrabávání krabice s knoflíkama - různý tvary, různě starý.. Některý si člověk vybaví dodneška a když se náhodou někde vynoří, je to těžká nostalgie. Stejně tak krabice s pastelkama různých velikostí a značek, kterým vládly pastelky inkoustové ukradené ze starých šuplíkových zásob kamarádčina táty.. :-))