• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LARKmalý radosti podle Amélie z Montmartru
    PETRUNA
    PETRUNA --- ---
    bavi me moknout,lehnout si do cisty vyprany postele ve vyvetrany mistnosti,hrabat se v kocici srsti.
    miluju podzim,kdyz je barevnej a voanevej,kdyz se pali listi a je venku klid...
    NACHTIGAL
    NACHTIGAL --- ---
    Byl jsem se projít kusem přírody za Brnem… Šustící listí pod nohama, barvy všude kolem, na jedné straně cesty pár lidí hrajících frisbee, na druhé aportující psi… Krásná procházka v krásných barvách.

    Miluju podzim.
    BARBUCHAFREE
    BARBUCHAFREE --- ---
    Baví mě poslouchat TEN zvuk ořechů jež se přesýpají z proutěného koše do ještě většího proutěného koše..
    KIM13
    KIM13 --- ---
    Jéééé knoflíky!!!!!! No to je moje dětství!! Když jsem vyběhla po shodech do patra, kde bydlela babička s dědou a směla jsme si vyndat krabici s knoflíky!! To bylo blaho!!!!
    HELA
    HELA --- ---
    TAMARIX: taky si říkám:)
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    HELA: Koukám, že všude je to stejný.. :-))
    HELA
    HELA --- ---
    TAMARIX: jé, ba jo, krabici s knoflíkama jsme měli taky, tou jsem se taky nadšeně prohrabávala:))
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    EETEE: :-)) Platí zvláště u analinových barviček.. Každopádně ten odstín tmavě modré analinky stojí asi u zrodu mého kladného vztahu k modré barvě.. :-)
    EETEE
    EETEE --- ---
    TAMARIX: A jak nám vždycky rodiče říkali abychom je nejedli, že jsou jedovaté... Jako bychom někdy jedli pastelky?
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    HELA: Úpně jsi mi připomněla prohrabávání krabice s knoflíkama - různý tvary, různě starý.. Některý si člověk vybaví dodneška a když se náhodou někde vynoří, je to těžká nostalgie. Stejně tak krabice s pastelkama různých velikostí a značek, kterým vládly pastelky inkoustové ukradené ze starých šuplíkových zásob kamarádčina táty.. :-))
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    HELA: :-)) U nás se zase jeden čas nacházely skleněné kuličky. Ne takový ty divný s tím barevným točitým uvnitř, ale větší průsvitný žlutozelený. to bylo tak radosti.. :-)
    ELS
    ELS --- ---
    HELA: Jéé, to jsi mi připomněla, že když jsem jako malá jezdila s našima na Šumavu, tak jsme se jednou nachomejtli u potoka, a na jeho břehu v lesíku jsem objevila rozházené různé barevné, průhlédné a všelijaké korálky... No uplnej poklad :))
    HELA
    HELA --- ---
    TAMARIX: a když jsem u toho nacházení, teď jsem si vzpomněla, jak jako malá s tátou na procházce jsme našli spoustu korálků, ale ne těch obyčejných kulatých, ale různých ozdobných, složitých, jaké jsem ještě neviděla, korálky ze kterých visely další korálky a tak... a to byla fascinace - našli jsme poklad:) no, možná jich nebylo tak moc, ale mně to zůstalo ve vzpomínkách jako velká igelitka odhozená u cesty:)

    a před jedním domem v sousedství někdo rozsypal takové ty maličké skleněné drahokámky, ty jsme tam s děckama nadšeně chodili sbírat:)
    HELA
    HELA --- ---
    dneska jsem si v parku nasbírala velkou kytici barevných javorových listů:)
    HELA
    HELA --- ---
    TRISSIE: jé, dva večerníčky, to zní úžasně:)
    HELA
    HELA --- ---
    TAMARIX: jo, já našla na horách v hotelu takový ten průhledně zelený se třpytkama a to byl poklad:)))
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    SKLIBA: U babičky jsem jako malá objevila takovej průhledně žlutej se třpytkama. Netuším, kde se tam vzal, ale doteďka si naprosto přesně vybavuju ty pocity fascinace, který jsem měla.. :-))
    EETEE
    EETEE --- ---
    Já jsem si před pár lety přivezla hopíka z Domažlic, je velký jako tenisák... ;-)
    Jsem z něj unešená vždycky, když se na mně někde vykoulí...
    RUSALKA
    RUSALKA --- ---
    SKLIBA: Hopíků mám pořád tunu :)...jsem ráda, když je někdy objevím :).
    SKLIBA
    SKLIBA --- ---
    HELA: hopíci!!! já je jako malá měla děsně ráda, vždycky jsem s nimi blbla doma na chodbě a schválně počítala, kolikrát se dokáže odrazit mezi stropem a podlahou :-) nejlíp ze všech skákal obyčejný modrý, než jednoho dne prasknul a nejhůř průhledný se třpytkama - ještě ho někde mám :-)


    mno a nová radost - pravé barevné, blýskavé, vzorované ap. origami papíry, o kterých jsem jako dítko snila, protože byly nafocené v knížce, kterou jsem tenkrát dostala a ze které jsem se učila - a teď s nimi pracuju a vzpomínám :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam