..to mi připomnělo, jak jsem se jednou probouzela u praskání ohně.. doma.. krb nemám.) holt svíčky je lepší zhasnout před spaním, ikdyž už skoro dohořívaj.

..ikdyž jasný, řeč byla o táboráku.)

jinak teď mám novou zábavu, bejt děsně milá na prodavačky. ne že bych dřív byla ňejaká protivná, ale byla jsem tak jako obyč, neslaná nemastná, děkuju bez úsměvu naschle. nyní děkuji s úsměvem atd.

VANOCKA: Mne prave cerstvy povleceni fakt vadi... Musim si ho proste nejak sama oňufňat a pak je to nejlepší :)). (tím nechci říct, že mám jedno rok..)

a když je navíc to povlečení čerstvě povlečený je to dvojnásobná slast ! :)

Mou radostí je spát nahatá... :) Když si tělo může odpočinout od včech gumiček a švů a cejtim na kůži jen látku povlečení.

foukat do skleničky dým z vodnice a koukat jak se odpařuje :)

a předevčírem jsem přišla nabuzená v noci z akce čajem a nechtělo se mi spát tak jsem přemístila a jinak uspořádala obrazy co mám v pokoji .... je to i když stejná ale příjemná změna :)

hodit kostku ledu do horke polevky nebo caje...poslechnout lupnuti a pak sledovat jak taje :-))))

Včera dopoledne, když bylo teplo a tál sníh a led a já stála dole pod vysokým panelákem, do kterého se opíralo slunce. Zavřela jsem oči a poslouchala jsem to praskání, ťukání, žbluňkání a bubnování jako by to byla písnička.

A ten samý den jsem šla kolem takových těch keřů, co nemají moc větví, ale mají hodně jednolitou korunu z jemných hustě kladených lístků. Tak hustě, že se na ní udělala sněhová peřina a pod keřem dole na zemi zůstalo sucho. Přišla jsem až k němu a představovala jsem si, jak by se mi tam žilo, kdybych byla vysoká třicet centimetrů a mohla si tam zabydlet všechny ty skrýšky a výstupky ve větvičkách dole pod tou sněhovou střechou.

tuhle ráno v tramvaji jsem si vzpomněla na jednu - když stihnete MHD na poslední chvíli (zvlášť v metru, když za Váma zaklapnou dveře:) nebo takovýto už to nestíhám, když vidím tram v zastávce, pak stejně vyrazím a dám to, přijdete na zástavku a jede, co potřebujete....

a nebo se jen rozběhnout a utíkat, běhání jsem vždycky nesnášela a teď si občas popoběhnu pro radost:))

No jasně, lázeňské oplatky, kulaté plněné sušenky, hořické trubičky - na všechno existuje správná metoda. Ještě mi to připomnělo krupicovou kaši, jak jsem ji vždycky jedla dokola a dělala si ostrůvek.

Jinak vám s uklízecí radostí taky závidím - i když někdy, když se k tomu dokopu, pak mě to vlastně taky baví, ale dokopat se, to mi nějak nejde. Včetně žehlení, roztáhnout žehlící prkno je problém - ale samotná činnost mě baví. A taky mě baví mýt nádobí, ale taky se mi do toho často nechce.

já to dělám se sendvičem od orionu, nejdřív okoušu sušenku a na závě mi zbyde čokoláda!:)

okusování lázenských oplatek kolem dokola a zarovnávat je hezky podle těch kroužků co tam jsou..))