...a já se jdu do toho bíla teď projít pěšky ke škole. Sice mám všecky boty děravý, ale to je mi teď jedno, první sníh se musí pořádně užít! =) A někdy doslova na vlastní kůži. =))

měla jsem báječný víkend a když jsem byla v sobotu večer vezena domů autem, tak jsem neposlouchala zbytek posádky, nemluvila jsem, jen jsem zavřela oči, vrátilia jsem se v myšlenkách o pár hodin zpět a pak jsem si uvědomila, že se mi po tváři rozlil takový ten spokojený úsměv. úplně sám od sebe :) a vydržel dlouho :)

MONIOUS: nebo jít v tom tichu, nechat na sebe dopadat vločky, koukat se jak si tak pomalounku letí vzduchem v záři nějaké lampy a přitom poslouchat svou oblíbenou hudbu... tak přesně to jdu ted udělat ;-)

Kousat zrníčka od kiwi, tak zvláštně křupou.

v patek jsem vyrazila na koncert nejoblibenejsi kapely v letni sukynce, teniskach na tancovani, posilena vybornym vinkem a s jejich hudbou v usich a do toho zacal padat prvni snih! dlouho jsem nemela takovou radost jen z toho, ze si tu chvili muzu prozit.

Když se s člověkem, s kterým si osobně navzájem moc nesednem, na něčem shodnem a jsme na stejné straně.

plácnout koně po prdeli

kdyz poprvy zacne snezit..

ANIQUE: Kecááš, já dneska taky! A děsně jsem si ty lístky užívala, nádherně voněj!

Já jsem si dneska udělala radost.... Koupila jsem si mandarinky, jsou na nich kousky vetviček a na nich listy.. trošku to evokuje, jako bych si je trhala sama:)

Nevím, jestli to můžu sobecky označit za 'svoji' malou radost... ale přišlo mi kouzelný, když jsem zjistila, že můj vrstevník (kolem dvaceti), kterýho jsem nedávno poznala, má pět křestních jmen.... je to tak strašně nezvyklý, archaický, vzácný... a každý to jméno má svou roli v jeho životě. Fascinuje mě to - dneska, v době, kdy je normální mít dvouslovný jméno nebo dokonce vystupovat pod jednoslovnou přezdvkou. =) Nemůžu si pomoct.

nechat na účtence rozkreslenou valkýru se sekyrou a sloganem ,,Be bold, be bold but not too bold..."

3L1NK4: já jako malá mávala na lidi ve vlaku (bydleli jsme u nádraží) a taky z vlaku, když jsem jela... A i teď mi udělá radost, když nějaké dítě zamává a já mu můžu zamávat zpátky:)
(a když jsme v létě jeli lodí po Vltavě, tak jsem byla tak nadšená, že jsem ani nehledala záminku a nadšeně mávala na lidi všude kolem, i když jsem se trochu styděla:))