MONIOUS: jiná mne nenapadla a tohle se mi líbilo :)

Jedna moje radost... Již druhý rok za sebou jsem udělala animované PFko :)

YouTube - PF 2011
http://www.youtube.com/watch?v=1J_kSuXwgA0

Jééé, teď jsem si vlastně vzpomněla na jednu svoji malou radost z asi předminulých Vánoc:



Taková blbina, ale všichni, co si toho na poličce všimli, se na to hrozně široce usmáli. =))

Dávání plusových bodů lidem, kteří dostali mínus (v případě, že ten mínus necítím taky - i když je zásadně nedávám).

sypat za vokno a postupne si vychovat "klienty"

pozorovat, jaké obrazce, dokonalé i nedokonalé, tvoří takové ty pravé vločky :-) Vždy se pak úplně pozastavuji nad tím, co příroda dokáže, jak je možné, že vytvoří něco tak krásného, jako je vločka?

vcera jsme objevili akci na portske vino v albertu. momentalne mame sedm lahvi vyrovnanych jednu vedle druhe a strasne radostne se na ne divame .) neni to ani takova radost z dobre koupe, spis z te budouci konzumace. a jak to pekne cinka, kdyz se projde kolem!

napadlo mne... a možná je to úplně mimo, ale možná by stálo za to koupit si takové ty korálky do vlasů, jak byly jeden čas strašná moda... takové ty, jak se daly jakoby "rozlousknout" a otevřít a pak dát kolem pramínku vlasů. Občas to ještě někde vídám. A to bys mohla nandat a sundat dle libosti a téměř bez práce a s minimálními pořizovacími náklady.

koupit si věc, po které hrozně toužíte... prostě se rozhodnout, že nadešla ta správná chvíle, kdy vám těch peněz nebude líto, protože už to prostě musíte mít :)

já včera cválala s koníkem ve sněhu... po dlouhé době zase v sedle...

ANIQUE: Pozor na to, aukce jsou děsně návykové.

Právě jsem vyhrála první aukci, první, které jsem se zůčastnila:) Krom mě nikdo jinej nepřihazoval, ale i tak mám strašnou radost:) Chichichi:)

rada pisu psace pismeno F

vcera se mi povedla takova nevsedni radustka: sla jsem si do trafiky v metru koupit ciga a nesla jsem si andelsky (ale cerny) kridla z peri, dost neprakticky je drzet a hledat penezenku v tasce, tak se jediny zakaznik (ocividne kamarad trafikanta) nabidl, ze mi je podrzi. vystrachala jsem penize, zaplatila a panovi sdelila, ze se primluvim aby ho certi zitra (byla jsem tam v sobotu navecer) neodnesli. pan se usmal, rekl, ze ma 150 kg a ze ho neunesou tak jako tak. Potesilo me, ze mi nekdo pomohl a ze na me byli oba mili a trpelivi. No, za dve hodiny jsem se doma nastrojila do trochu dabelskeho cervenocerneho andela s rudou parukou a sla na metro - ten kamarad-zakaznik v trafice jeste klevetil, tak jsem si rekla, ze pany pozdravim - nakoukla jsem dovnitr a rikam "tak jsi pro vas jdu do toho pekla" panove koukali velmi prekvapene a trochu vydesene. tak jsem jim vysvetlila, ze jsem tam byla pred dvema hodinama s tema kridlama. moc mi neverili, ale pak si me prohledli a uznali ze to jsem opravdu ja. a bylo videt, ze jsou fakt radi, ze se k nim hlasim. a ja jsem byla rada, ze kostym byl dostatecne dobrej na to, aby me jen tak nekdo nepoznal.)