dívat se, jak se přítel ze spaní usmívá :-)

Brouzdání v podzimním barevném listí... :-)

zkoumat mapy a plánovat trasy, zakreslovat do nich kudy jsem jel nebo kudy bych chtěl jet. Když se hodně nudim, tak si plánuju třeba různý cesty kolem světa, který stejně nikdy nepojedu, zjišťuju si věci o různejch městech a vžívám se do toho, že tam jsem.

Po dlouhe dobe bydlim zase v podkrovnim byte a uplne jsem zapomela, jak je krasny poslouchat dest bubnujici do stresnich oken :) (zvlast kdyz usinate)

MADELEINE: to dela vetsina..imho;)

WOAM: .. a to pozitivno, co v tom slyšíš je např. u mne vzpomínka na dětství, kdy bylo všechno krásný a bezstarostný :o)

GABBIANO: .. to není ujetý, je KOSMICKEJ pocit!

ICOUCH: TY TO DĚLÁŠ TAKY???

Nezištný dětský úsměv, třeba teď v tramvaji..

Hrabat se v krabici Vzpominek a nachazet stare dopisy, podepsane pivni tacky, prvni dudlik meho ditka, pohledy z lasky, jizdenky z cest, diplomy, rucne vyrobene darky, permice ze super lyzovacky, stare skolni fotografie, presskarty, zdravotni dokumentaci, kdyz jsem byla 2v1, prospekty z Aquaparku na Gold Coast a dalsi drobnosti - ty niterne a na prvni pohled bezcenne veci, ktere vam ale vykouzli usmev na tvari, protoze pripominaji chvile, kdy jsem byla... no, asi stastna ...a zaroven je to nadeje neb vim, ze se Vzpominky budou utesene rozrustat o dalsi a dalsi a dalsi....

Asi si koupim truhlu :)

miluju pocit volnosti, když jdu od kadeřnice se zkrácenými vlasy. Báječně šustí a jsou takové svobodné

SEMTELE: a po ranu tlapkajici nohy synatora , nakoukne a ja delam jako ze spim a tlapkani se zase vzdali na chvilku po chvili uz to neprojde a se smichem prohlasi ty nespis!!!!

dneska jsem šla pod nějakým stromem, s takovými těmi vrtulkami se semínkem a zafoukal vítr a hodně těch vrtulek se ze stromu uvolnilo... pořád trochu foukalo směrem, kterým jsem šla, koukala jsem nad hlavu a vrtulky lětěly nade mnou stejnou rychlostí, jako jsem šla... úplně, jako by mě doprovázely :-)

SEMTELE: zvuk, kdyz pes tapka po plovouci podlaze :)

Nedávno jsem byla u nové imunoložky, a tak jsem se bála, jaká bude. Udělalo mi radost, když jsem tam přišla a ona mi podala ruku a představila se - takové malé gesto, ale dává najevo, že pro toho doktora není pacient jen další kus k odbavení, ale člověk... Po velkém lítání po doktorech poslední dobou, kdy jsem ten pocit měla často, to bylo fakt moc milé :)

V lednu umřel děda a já jsem si dala přecevzetí, že se budu o to víc věnovat babičce. Teď si své návštěvy u ní nahrávám. Je strašně zajímavé, jak vykládá o svém mládí a tak.

Dnes mně potěšila tak jedenáctiletá holka v metru, sahala do kapsy pro lízátko a na prst se jí "nalepil" kousek obalu od oplatky Mila (sama o sobě malá radost!). Ona na to tak koukala a pak si ten kousek lepila z prstu na prst a prohlížela, jak ta statická elektřina funguje...
Potěšilo mně, že to dělá i někdo jiný. :-)

... naschval upoustet paru tlakovemu hrnci :)
Tak nejak mam pocit, ze i zaroven me se ta para upousti :D