jít v dešto bosa po chodníku a cítit, jak je každý druh asfaltu jinak vyhřátý a jinak hrbolatý...

predevcirem sem zase po dlouhy dobe mela moznost posedet s tatou a jeho kamaradem z detstvi. Strasne me bavi poslouchat historky o vecech co zazili, lumparnach co jako maly provadeli a podobne :)

tohle mi dneska drrahý poslal s pokusem o transkripci citoslovce tuleně :-))))

k tomu mýmu potancovávání, je vtipný jak to různé věkové kategorie vnímají odlišně..mladí lidé koukají dost pohrdavě, ti starší absolutně neví, co si mají myslet, jestli jsem zfetovaná, zbláznila se nebo jestli to myslím vážně a ti nejstarší se začnou mile usmívat..no spíš se celí rozzáří .)

namáčet si sušenky v čaji :)

sbírat na jazyk kapičky nektaru z rozkvetlých kvítků voskovky

(vybrala jsem detail, aby ty kapičky byly vidět, ve skutečnosti mají ty kvítky v průměru ani ne centimetr)

ta bezová štáva, co tu vyrábím..)

a tohle všechno se mi vybavilo..:
prababičin dům s bezem na zahrádce, krásný počasí s výhledem na sněžku, moje mamka v tričku s vycpanejma ramenama(ach ty 80léta), strašný smrad po bytě, a pak až do vánoc bylo co pít..

Dnes jsme s mým milým navštívili čínskou tržnici, kam běžně nestrčíme ani nos. Třicet korun nás stála tahle úžasná vstupenka do dětství:

RUSALKA: No jistě, běžně si po přečtení Restaurantu na konci vesmíru zaběhnu k vietnamcům do večerky pro kousek mluvícího telete a pak ho pojídám při poslechu skvostných recitálů vogonské poezie.
"Ó fretná chrochtobuznosti!
Tvé mikturace jsou mi
Co zprudlé žvastopunksery na plzné včele..."

dnesni cesta privozem.
ja: kdy vyjizdite?
namornicek: az si nasednete!
cestou voni reka, vlnky pleskaji o lodku, prede mnou zeleznicni most, za mnou vysehrad, ja jedu do prace. krasnej zacatek.

DOG: :)) Ctes treba Stoparova pruvodce po galaxii? .)

Při čtení beletrie se inspirovat jídlem, které postavy konzumují, a pak si ho v klidu doma uvařit. Člověk by nevěřil, jak zajímavá jídla objeví.

Koupila jsem si vcera knihu v antikvariatu, kterou jsem hledala poslednich par let a nemohla nikde sehnat, byla to takova srdecni zalezitost.. Nedockave jsem se vecer zacetla a hle..nasla jsem uvnitr vylisovany ctyrlistek a sedmikrasku.. Ty roky hledani za to staly.. :)

Dneska jsem si připomněla kreslení medem na chleba s máslem .)

postavit se pod topol, opřít se o kůru kmenu a dívat se, jak "sněží" vatové jehnědy na už tak dost zasněžený palouček. odolat pokušení tu lepkavou cukrovou topolovou vatu ochutnat. požmoulat ji v prstech.

hezky voní ten déšť:)