Jak na mě chvilku koukal ten potkan, co se zničehonic vynořil z pod tůjky uprostřed vydlážděného náměstíčka na Budějovické. Chvilku mě analyzoval, jestli nejsem nebezpečný, pak z "květináče" přeskočil do odpadkového koše a začal podávat druhému potkanovi hranolky a kousky hamburgerů. Pak skočil pod tůjku, najednou se jich objevilo dalších pět včetně mlaďat, všechno ukořistěné popadli a za pár vteřin po nich nebylo ani památky. Je hezké vidět takovou rodinnou sešlost na takovém nečekaném místě. Kolemjdoucí koukali, proč hypnotizuji tůji a blbě se usmívám.