zpívat v úplně prázdném obrovském kostele

kolem celé zahrady máme břečťan a psí víno (nebo jak se to jmenuje..). takže pokud to počasí dovolí, proplétám nové klanící se výhonky zpátky do horní části plotu. Tím stále celá rostlina v plotě houstne. Různě plot obcházím a snažím se najít "prosvítající" místa, které následně "zašiju" dalším výhonkem..

Vykaslat se na drahe ziletky od Gillette a pouzivat na holeni klasickou ziletku..;-) a to same s gelem na holeni ve spreji...

Ranní procházka pasáží centrální banky, která je vždy prázdná a eliminuje všechny ruchy Prahy, takže se cítíte jako jediní na světě.

prvních pár kroků v zimě v šest ráno venku, tma, sních se třpytí a bliká ve vzduchu jako nepostižitelné částečky neskutečna, všude ticho a do toho občas náhodný chodec nebo někam spěchající auto, paradoxně přispívající k atmosféře odloučenosti a nadpozemskosti

Ten pocit, kdy mě táta jako dítě v létě v rybníce nebo na koupališti vyhazoval do vody. .. vždycky jsem si dala nohu do jeho rukou a chytla ho za ramena...a pak už jsme byli celí zmrzlí, ale já chtěla ještě. .. ještě jednou

Koukat na pomalu se sunoucí mraky a představovat si, jak například dinosaurus sežere Krakonoše a nebo jak se předhání králík se stromem ect.

když usínam u kamarádky na statku na půdě a vedle leží kočka a přede

lehnout si do trávy a nasávat slunce... zavřít oči... a jen naslouchat až do polospánku...

sedět na chalupě na dvorku, kouřit, koukat na letadala vysoko na nebi jak křižují oblohu a říkat si, kam ty lidi asi letí

Jednou jsem takhle potřebovala při nějaké psí bojovce vyřešit slovní úlohu... auto A jede rychlostí x km/h, auto B y km/h, někde se setkají a pak ještě nějaká vosa, jakou rychlostí letí... byla jsem ztracená, signál žádnej... v tom jsem uviděla čtyřicátníka s manželkou a třemi dětmi, jedno na zádech, další dvě pobíhaly kolem a házely po sobě šišky... Zeptala jsem se, jestli by mi neporadil :) Byl překvapenej, ale vzal tužku a blok do ruky... trošku se u toho mračil, pak se usmál a dal mi to vypočítaný.. i když ho děcka už tahaly za nohavice :) Byla jsem první nakonec :) Potěšilo...

Poradit někomu, když se ptá na cestu. A prohodit u toho pár slov třeba o počasí.

Takova mala radost, kdyz se pri novym prispevku tady zactu a rikam si ze "to je presne ono" a vzpomenu si na tu danou situaci, ktera se stava i me.. diky lidi!

smích mé mámy. je to nejkrásnější smích ze všech. jednou, když se obzvlášť smála, tak jsem ji nahrála a mám ho u ní uložený jako vyzvánění. když mi volá, tak to první, co slyším je její upřímný a nakažlivý smích.

Když jsem se dnes ráno uvelebil s horečkou pod peřiny a otevřel si první díly Pottera, vrátilo mě to do mých jedenácti, kdy jsem ho poprvé četl a záviděl mu.

SALAMAN: pokud to ovšem nevidim po východu z hospody po prokalené noci

Ten pocit, kdy tělo křičí, že už nemůže... a vy mu dokážete, že může.

Okamžik, kdy zhasnou lampy a a nad Prahou vychází slunce. A taky zvuky vlakového nádraží a vůně kolejí.

nechat kousek od sebe na zábradlí viset krotké netopýry a koukat na rudej západ slunce nad kopcem za vodou

světlušky!

a když se ráno přemůžu a zacvičím si na zahradě na sluníčku