Máme tu v lese tři rybníky plné neskutečně líných kaprů. A když je polední pařák, jen tam tak levitují v temně zelené vodě, po hladině, pihovaté slunečními paprsky, pobíhají vodoměrky a všude kolem voní jehličí a lesní bahno (ne takové to sladce rybniční). Lehnete si na břicho na dřevěnou lávku vedoucí k betonovému chrochtadlu (nejsem rybář, ani znalec stojatých sladkých vod, netuším, k čemu to slouží, ale chrochtá to :). Pak strčíte ruku do té teplé vody (která je od deseti centimetrů hlouběji výrazně studenější) a ti vyhřátí sametoví kapři se vám čas od času prosmeknou dlaní, že má až člověk pocit, že by je mohl jen tak vylovit. Datlové posílají zprávy morzeovkou po celém lese, na palouku za vámi vrzaj cvrčci a v lese skřípou stromy, jak fouka vitr.. a to nemluvím o občasném zaržání koní na pastvištích cca 2km daleko, které dolehne až sem..