zasévání semínek do květináčů, přehazování kompostu a vůbec všechny tyhle zahrádkářský práce, který dělat nemusím, ale dělám proto, že chci :-)

vůně předjaří

Pozorovat během divadelního představení při vtipných scénách komparz a herce, kteří zrovna stojí bokem, jak mají co dělat, aby se nerozesmáli a zachovali vážnou tvář.

pletení barevnejch čepic

jít se podívat na spící děti a urovnat jim peřiny

Najít v kapse od kabátu zapomenutou balenou mandli v čokoládě.

ohrat si v plechacku mleko na kakao

Bolecí nohy po 10km výletu k Berounskému Stounhendž.

koukat se cestou domu jak jemně mrholí

Ucit se prvni francouzska slovicka...

DRAGON: Njn. Zimy meho detstvi nejsou ani tak podle Amelie z Montmartru, spis tak Deti z Bullerbynu. Trvalo to od listopadu do dubna a snehu bylo vetsinou tolik, ze jsme bobovali ze strechy :)

PETGRIDUS: přišla jsem sem s tímtéž:)

ale rozvedu to - moc se mi líbí, jak to vždycky vrzne a noha se tím sněhem lehce propadne
jsem ze Šumavy a jako dítě jsem si toho užila fakt hodně - a stejně to pořád miluju

líbí se mi jak mi křupe sníh pod nohama

Začínám se těšit na jaro, plánovat, co zasadím na balkoně. A v mých představách všechno roste a kvete, nic nevadne, nedávají se do toho mšice...

nepřestává mě bavit kombinace voda a slunce:
slunce a déšť či slabé mrholení
slunce a padající sníh
slunce v mlze
duha
...

Nechat zmrznout čerstvé plnotučné mléko v plastové lahvi a potom ho pomalu upíjet, jak odtává. Vysrážená smetana na vršku, mléko s jiskřičkami ledu, které křupou mezi zuby...

Nejdojemnější dárek letošních Vánoc - Včera mi milovaná babička z ničeho nic darovala uplně obyčejnou starou skleničku. Měla ji ještě po svojí mamince. Sklenička je otlučená, poškrábaná a zbarvená od turka, kterýho z ní babička pila celý život... Z původní sady jsou už jen dvě. Jednu mám teď já a druhou babi.

KRMELEC: Mám podobnou radost, i když trochu přírodnější...

V pátek jsem vyrazila brzo odpoledne se sousedkou na asi tři čtvrtě hodiny vzdálenou farmu pro mléčné výrobky - pěšky přes kopec. Všude okolo překrásná centimetrová námraza jako malovaná a kopce zalité sluncem. Jenom v ďolíku, ve vsi kde je farma byla poklička z mlhy (za kterou by se nestyděl ani Rákosníček).
Cestou zpátky jsme vyloženě utíkaly před mlhou, která rychle pohlcovala potok, cestu, pole, přes které jsme šly... Na kopci už se uzavíral kruh jak mlha šplhala...jediné místo, kudy šlo ještě projít. Mlha před námi, mlha za námi! Už mizely stromy, koukaly jenom jejich špičky. Zrychlily jsme a prošly skrz mlhou plížící se u kolen. A najednou už byla mlha pod námi, opět spořádaná hladina, poklička v ďolíku... A za lesem prosvítalo zapadající slunce. Nádhera...

O radosti v podobě čerstvých výtečných kravích mléčných produktů ani nemluvě!