A když vám v ulici voní lípy a lítají roháči, tak je hrozně těžký chodit do práce a držet se na místě.

asi před měsícem a půl jsem v jedný cestovatelský skupině dávala někomu tipy na místa ve Slovinsku. slečna byla vděčná, děkovala. no a protože ve Slovinsku v Piranu produkují výbornou sůl, která se prodává asi tak za stovku v 5 kg pytli, tak jsem zmínila, že dám leccos za to, když si vzpomenou a přivezou mi ji. a ona, že jedou až za měsíc, a snad nezapomene.

dneska v messengeru žádost o zprávu. tak pro tebe máme tu sůl :-) (už jenom, to, že si zapamatovala a našla po takový době moje jméno, je docela zázrak). made my day.

TEDOVSKY: Pripominas mi trosku muj pripad. Ovsem ja sedela za kasou. Chodil ke me na kasu pravidelne jeden prijemny chlap. Od prvniho okamziku jsme se na sebe usmivali. Probehly nesmele pohledy, ja byla vzdy ruda jak rajce :) Jednou prisel na kram a vedl si svou slecnu. V te dobe jsme si uz tykali. Podival se na me a jeho oci rikali - Ano, slecna existuje. Trosku me to sklamalo, ale tak to hold chodi. Nedavno me ovsem uvedl do rozpaku. Potkala jsem ho nahodou v hospode. Rekl mi, ze uz me nepotkava, kdyz jde nakoupit. A take, ze mu chybi jeho spriznena duse za kasou...
No preji Ti do budoucna jen dalsi prijemne okamziky :)

TEDOVSKY

CYBORCA: třeba není, třeba to byla automatická reakce, já teda přítele mám, ale tohle říkám jako automatickou reakci už nějakou dobu. A pak se mi třeba rozleží, že bych s dotyčným ráda šla na kafe..

CYBORCA: Už jsem si myslel že vám nebudu mít o čem napsat . Ale přece jen.
Hned druhý den jsem ráno odhodil práci bokem a bežel nakoupit, třeba jenom žvejky, to je fuk. Hlavně nakoupit a potkat se.) Jenže tam nebyla. Takhle jsme to dělal celý týden a nic. Začínal jsem si říkat že tam byla třeba jenom na záskok.
Celých těch několik dní jsem v kapse schovával na lístečku napsaný vzkaz s mým číslem. Ve čtvrtek jsem šel nakoupit a byla tam! S tím nadšením na mě ale padla nějaká nervozita, taková kterou u sebe vůbec neznám. Vždyť já přece všechno zařídím a zvládnu levou zadní. To však platilo jen do doby, než jsem se bouchl do holky z Billy.
Jdu na kasu, zahlížíme po sobě, usmíváme se, žmoulám v ruce na malou kostičku poctivě přeložené psaníčko, zaplatím, poděkuju, blbě se culím a odcházím. Neřekl jsme nic! Ani jsem nebyl schopnej dát ji kousek papíru na který se mimochodem jasně a zřetelně podívala když jsem platil.
Odcházel jsem tak s hlavou v dlaních a s pocitem totálního selhání. Páni, tohle se mi nestává.
Den na to jdu z tréninku, nafouklej, narvanej endorfinama, kšilt vzad, žvejka, supr hudba ve sluchátkách. Nedávám moc pozor na cestu, zdvihnu hlavu a najednou je na 4 metry předemnou v protisměru. V tom jsem totálně zazmatkoval a vypadne ze mě jen zdvihnutí ruky a Havlovo gesto ala "peace" beze slova a tupej úsměv.
Ona byla ale asi taky evideně v mírnym šoku a pozdravila mě "dobrý den". Pak už jsme oba jen prošli a pravděpodobně se stejně jako já, ani ona neotočila. Hlava v dlaních podruhé. Vlastně po třetí.
Další den jsem byl nakoupit a tentokrát už jsem ji oslovil s tím, že jsem se pár dní zpátky pokoušel se jí zeptat na číslo ale vždycky jsme shořel jak papírek a tak bych to rád zkusil teď. Myslím že se mi klepal trochu hlas, možná jsme si i zamutoval. )) Odvětila mi ale, že by její příítel asi nebyl uplně nadšenej.
Dnes jsem byl nakupovat:

Kdyz si k snidani dam jogurt a vezmu si k tomu dve lzicky - jednou jim ja a druhou krmim svoji kocicku. :)

TEDOVSKY: Budu cekat na report. :)

TEDOVSKY: Tak co dnesni nakup, mame radost? :)

Když mám kamaráda, kterej mě při pozdravu obejme a nemyslí tím nic jinýho než "čáááu, rád tě vidím."
A o kamarádkách to platí jakbysmet, ale s těma se vlastně ani jinak nezdravím.

Až na macešky, aloe a jahody jsem tohle všechno vypiplala od semínka. A teď několikrát denně vylezu na balkon, kochám se úspěchy, plením jahody a bylinky, počítám poupata... Baví mě sledovat, jak se ta kytka v relativně krátkých časových intervalech mění, jak vypadá květ v rlzných fázích, jak se chová když je světlo nebo padne stín... Má to cosi do sebe.

Když jsem platil tak se na mě usmála a já na ni taky. Uhnula pohledem a zaculila se ještě víc. Když mi vracela drobný sebral jsem veškerou svoji odvahu a "zavadil" jsem jí o hřeben ruky. To už jsme se culili oba. Těšim se na zítřejší nákup.

dívat se na malé štěbetající ptáčky, jak trpělivě opakovaně přilétají a staví si po kouskách hnízdo

po vyprahlém dni chodit mezi kapkami deště

ELIZHANNAH: Velice pobavila reakce pana Karlíka: "Pustil jsem si to a je to nádhera. Jen jsem musel pozavírat všechna okna, strašně mě rušilo to hulákání ptactva zvenčí." :-))

Poslouchat tohle rádio: http://www.dobrenoviny.sk/...adio-ktore-nevysiela-nic-len-priamy-prenos-z-lesa-je-to-balzam-na-dusu-
Octla jsem se náhle v lese!

Pustit si na plno dobrou hudbu a tancovat jako ze retezu utrzena po dome, ten pocit ciste a proste radosti ze zivota. :)