Sedím v kavárně pod Lipami, piji bílý svařák, hrají pohodovou muziku a já si kreslím.

Nevím, jestli se to sem počítá, ale zkusím to. Sem tam, když třeba je jasné, že nepřítel má slabší karty nebo když je jasné, že vyhraju na jeden tah, tak ve všech možných karetních, fantasy, sci-fi a jiných online hrách nepřítelovi sdělím, že hrál dobře a nechám se porazit. Vždycky pak přemýšlím, co si ten druhý myslí. Těší ho to? Je vděčný? Je naštvaný a ponížený? Překvapený? A takhle se bavím a učím v nestandardních situacích.

TRISSIE: a stín a kyslík :)

včera jsem načala první opravdu náš broskvový džem. voněl a chutnal po létě a i když toho na zahradě už roste docela hodně (a džemů jsem z toho vyrobila spoustu), tak zrovna u téhle si to nějak sedlo, že díky mé práci je svět o něco hezčí místo, protože v něm roste strom, který dává ovoce...

to, jak Praha vypadá z Libeňského mostu.

.. přijít po několika hodinách práce na zahradě - ve které žije babí léto - dovnitř do domu a cítit takovu tu vůni větru / suché země / Slunce / větví, která se od mého dětství nemění ..

stát pod ořešákem když zrovna ty velké tvrdé hnědožluté listy padají

ELSINOR: Mne takhle jednou trosku zavarila jedna klientka na akci, kde jsem licila vic lidi od nich z firmy. Ted budu citovat: “kdyz jste se mi starala o cecky, tak to bylo super, ale tohle je jeste lepsi” :-D ty pohledy staly za to :-D ale i tak to byla super mala velka radost :)

průvodčí, která mi právě štípala lístek ve vlaku na cestě na punkrockovej koncert, má na nohou ty úžasný marteny s růží!

Vzít si na sebe po půl roce kabát a zjišťovat co jsem nechala v kapsách a vzpomínat

Vyjídat z plechu po pečených bramborách všechen spálený kmín nabíráním na bříško prstu.

Pustit si krásné melodie od Karla Svobody, Y. Tiersena, Yirumy, J. Hisaishiho, zavřít oči a prostě jen poslouchat klavír a další nástroje...

LU_EXE: Je to jako s těma rybičkama. :) Jako dečka jsme chodili tady kousek do zatopenýho lomu, kde bylo pulců v mělký vyhřátý vodě snad tisíc. A tak jsme se nechávali oždibovat. :)

KRMELEC: to je moc skromný přání.
Světlušky jsou hezký. Já zas pozoruju v rybníčku pulce, jak se zvětšujou. Zkusím tam dát nohy, jestli to bude jako s těma masážníma rybičkama.

LU_EXE: Aby to nedopadlo na zem, tak se mi to vlastně i splnilo.

Mimochodem venku fakt jsou světlušky - při desáté jsem přestala počítat.
Přes den obyčejná cestička mezi křovím, loukou a zahradou se na noc promění v pohádkový les plný poletujících světélek.

Mám dvě...
Jedna je, že mi v těhotenství dorostly vlasy nejvíc za život, asi metr... A druhá, že se můj sedmiměsíční syn se zájmem dívá, usmívá a směje, když je před ním rozčesávám.

KRMELEC: Tenhle? ;-) https://www.novinky.cz/veda-skoly/475543-kamery-nad-ceskem-zachytily-extremne-jasny-bolid.html