GAF: jurodivý znamená, že je blázen/pošuk, po našem :-)

SCHWEPZ: znamená jurodivý že je to divný juro, juro jakože junák, ale divný ?

GAF: to máš pravdu. ale ještě se jedná o rituály tzv.přírodních národů a národů starověku - vlastně skoro na všech kontinentech, včetně prastarých aboriginů (kdo chce knihu o jejich spiritualitě ať mi napíš do pošty - jmenuje se "u protinožců"). jde o tzv.malou smrt, nějakou formu přechodu, iniciace, provedení /psychopompos/ do světa komplexního výkladu světa daného etnika, society. třeba v egyptě se to provádělo prý 3 denním pobytem v temnotě pyramidy. v tibetu praxe yangtik, někteří tibetští mistři se nechali zazdít na dlouhý čas. indiání mají většinou hledání vize, kontekt s pomocným duchem, neboli fragmentem - wakhan tanka-takunšilá - 3 dny půst, senzorická deprivace, vize. vždy jde o navození speciálního stavu /prahu/ za nímž může člověk hledat nové postoje, přístupy k tomu co nezýváme realita ,) obvykle bývá důležitý průvodce, samouci nemusí dopadnout dobře, hrozí roztříštění jejich náhledu, osobnosti. ale třeba je to otázka individuální karmy. někteří šamani se de facto stávají na nějakou dobu "jurodivými" než se naučí s novými "energiemei" pracovat, komunikovat.

SCHWEPZ: jj, taky ten Lancelot hledal smrt a nalezl těsně po tom okamžiku, kdy se to tak tak nestalo sám sebe.

V alchymii a rozekruciánství je toho taky takovýho něco...

...ti doopravdy se smrtí smíření samurajové měli neochvějné soustředění, klid v mysli a kvůli tomu vlastně takový bullet-time :)...

Je na tom doopravdy něco zvláštního. Tolik různých zdrojů nezávisle na sobě o tom mluví. Taková vlastně "Červená niť poznání", jak o nich mluvěj v Jitru Kouzelníků (teda vlastně v Zelené Tváři od Gustava Meyrinka).

Víš, jakože samuraj se má přestat bát smrti - a hele, ti co takoví byli měli legendrání *nadlidské schopnosti*. Nebo buddhisti říkaj něco jako ať jeden úplně pozbyde ego - a hele, ti co tak udělali jsou osvícení a jsou ultimátně svobodní a maj zase .... nadlidské schopnosti. Ješíš - šel dobrovolně umřít - po smrti je prý ráj pro ty, kteří se jí nebáli... taky tak trochu "zase to pravý jít umřít". Rosekruciání, alchymisti - transformace starého (vlastně jeho smrt) a a a rozvinutí do "zlato schopné vyrábět" přeneseně nebo doopravdy bytosti.

A takovýhle stopy jsou i o jiných věcech, nejenom o smrti. Třeba o snění a spánku. O probuzení a *probuzení* neboli "osvícení" a podobně.

Jsem si jistý, že o tom víš, ale chtěl jsem to říct, ať to zazní. Mně to teda vždycky překvapí, když přijdu na takovouhle stopu a zase jiné a jiné zdroje "s tim samym".

hamatsa po návratu z lesní izolace - Breakthrough...



http://en.wikipedia.org/wiki/Hamatsa

umřít ještě za života je velké mistrovství!
....v rámci iniciaci různých kultur bylo (hierophanty) některým adeptům umožněno "zemřít pro vezdejší svět" a zrodit se jako "duchovnější bytost", bez závazků k sociálním vzorcům a jiným okovům. bylo to takové "Breakthrough".

YMLADRIS: aneb, jak vyzrát na smrt:-D

... protoze vsichni chcipneme, je vtipne (ne-li jedine) reseni chcipnout rovnou rizene, nez nas to dostane nedobrovolne

find death before death finds you: the price is life

KOKES: ..vybrat si smrt je prohra*

jj, já ale myslím, že smrt je prohra. Ztracená, zahozená příležitost k životu.
Co tě děsí na stávajícím systému? Altruismus má smysl v kolektivu a kolektiv je jen další forma jak lépe přežít v nepřátelském prostředí:-)

KOKES: člověk si může vybrat i smrt, ale jinak máš do určitý míry pravdu. spíš mě děsí, jestli je to opravdu absolutní nutnost. pak by byl "altruismus" asi pohádka...
jo a přirozeně nemám nárok ti brát tvůj názor, tak to nedělám, uvažuju nahlas...

ANNA: tak já myslím, že je to nutnost. Absolutní. To že to pro tebe není nutnost, je dáno tím, že žiješ relativně v blahobytu a nemusíš bojovat o život.
Co se stane, až lidstvo prorazí skořápku systému výkonu? Stagnuje a bude smeteno do zapomnění?

OVERSEER: správnější je "všichni chcípneme":-)

OVERSEER: piš aspoň s diakritikou, takhle ti není rozumět :)

KOKES: touha být nejlepší není nutnost... i když do jisté míry možná otázka života a smrti... pokud člověk žije mezi manažrouty dravými... ,)
vlastně chci víc být spokojená, než nejlepší... ale chtělo prorazit skořápku systému výkonu, kdy zvoneček zvoní pro psa, co sliní nejlépe,)
sebezdokonalování mě baví, ale nemůžu mluvit za všechny.
taky u člověka jako společenského tvora je těžké rozlišit jeho osobní pocity a pocity vznikající interakcí s ostatními lidmi a společností (a společnost pro mě zavání příměsí virtuálních představ a "homo urban legends")... a další otázka vyvstává, do jaké míry jsou motivace člověka žijícího v civilizaci spjaté s jeho biologií a do jaké jsou výtvorem civilizace, kde můžou být něčím pro sebe, vytržrného z rámce komplexnosti bytí, protože imo civilizace je poněkud odtržená...
a tak dále...

mě jakékoliv náboženství:-)
jj, je to jen pojmenování. Je-li záměr nebo není, to samozřejmě nevím.
Co je dáno, je vývoj jako produkt života a smrti a s tím přicházející boj o první místo, s tím vzniklé/získané vlastnosti jako touha/strach, nástroje jako jsou geny/DNA apod..

Záměr je ošemetné slovo. Připomnělo mi to Toltéky :)

co takhle: Zábava bude forma tréningu na život/přežití(vývoj), uspokojení je odměna za dosažený cíl. Touha být nejlepší je prostě nutnost, otázka života/smrti, hnací motor vývoje.
DNA(geny) je jen fyzický prostředek k uskutečnění nějakého záměru, záměrem je řekněme vývoj k dokonalejší formě?

btw, není v tý DNA taky něco o zábavě? nebo se ženeme jen tak bezhlavě za "nejlepším"?


NYA: co tě motivovalo k napsání tvého příspěvku?


(já se asi snažím společně dobrat... informací,) a něco o sobě vypovědět... což je sice součástí balíku "informace", ale je to osobnější...)

NYA: nevím, neodvažuju se to až tak shrnout... sice máme společný základ, DNA, ..., ale stejně tak je každej unikát... krom toho, imo duchovní cvičení apod. vedou k odhalení řeči DNA... tj. uvědomění automatických programů... a bla bla bla... vlastně na tom asi moc nesejde... ,)))