DIVER: Mně přístup "polívka je grunt" dost polívky znechutil. Zeleninová nebo vývar mi prostě nikdy nechutnaly a stejně mě to doma nutili jíst.
V jídelně jsem polívku často ignorovala, protože mě ji nikdo nemohl přinutit sníst. A stejně to byla často jen hodně slaná voda s pár slizkými nudlemi nebo kouskem rozblemcané zeleniny.

TAPINA: fajn, fóčko a je to vyřešený :)

sry, ale nechci řešit kdo se po čem jak moc nají a komu nechutná tohle a tamto a jaký má limity čeho. zakousneš to okurkou a jabkem :)

ten článek od TOOMIX: je zajímavý. vůbec jsem netušil, že děti mají v nějaké větší míře averzi k polévkám.

udivuje mě to a myslím si, že se s tím dá pracovat. a stále trvám na tom, že hutná polévka v dostatečném množství a s přílohou může být i chutným hlavním jídlem a možná může splňovat i ten spotřebitelský koš. každej dělňas už od komárů se takhle naprásknul držkovou, zajed rohlíkama a šel svařovat nebo rubat.

jen tak mimochodem - dneska jsem obědval kulajdu s dalamánkama a zatím stačí. večer budou bedly. není to asi úplně výživový, ale nehubnu ani netloustnu.

a zajímalo by mě, co tyhle děti "polívku ne" jedí u nich doma právě teď v sobotu. v tomhle případě mi fakt přijde něco nezdravého doma, ne ve školních jídelnách. my jsme jako děti polívku nejen jedly, ale taky ji milovaly a občas se na tom vaření i podílely nebo nosily z pole "zelený" navrch.

(ostatně soudím, že jako musí být Kartágo zničeno, děti by měly jíst polívky. a boršč je nejlepší polívka na světě)

DIVER: Nic. Ja jenom rikam, ze razit ze to musi bejt bez ohledu na to, zda se to tem detem libi…mi pripomina nektery jidelnovy traumata.

DIVER: Mě teda polívka k obědu nezasytí.

TOOMIX:

Z Hiltonu do nemocniční kuchyně: Bral jsem 6 ibalginů denně a skoro se popral s řezníkem. Je to mise
https://youtu.be/Auy91K8rosU?si=6KX8ij4r23LX4m7E

Morava šmakuje aneb ochutnávání jídel z regionu ve školní jídelně - Médium.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/katerina-slabikova-morava-smakuje-aneb-dnes-ochutnate-jidlo-z-regionu-84109

Aby měla spolupráce družiny se školní kuchyní hlavu a patu, vznikl „malý velký“ projekt s jasnou vizí, rozvržením úkolů pro jednotlivá oddělení a přesně stanoveným časovým harmonogramem. Nazvali jsme ho příznačně – Morava šmakuje. A v čem projekt spočíval? Jeden den v měsíci jsme jídelníček na jedničku i dvojku sestavili z typických pokrmů moravské kuchyně z konkrétního kraje.

Spolupráce se školní družinou spočívala ve vytvoření výzdoby jídelny na náměty daného regionu a ve výrobě malých vlajek (znaků) centrálního města daného regionu. K výzdobě nástěnky patřily i zajímavé informace o regionálních jídelních zvycích a strávníky vítal velký barevný nápis „Dnes ochutnáte jídlo z regionu…“

Vybraný den jsme na oběd připravili moravskou cibulačku, na jedničku moravské koláče (vdolečky z kynutého těsta plněné tvarohem, zdobené povidly a posypkou) a na dvojku moravského vrabce, červené zelí a bramborový knedlík. Na začátku každého dalšího měsíce pak už následovaly konkrétní kraje, např. Valašsko, Strážnicko, Kyjovsko, Uherskobrodsko či Luhačovické zálesí.

Typickým valašským jídlem je také kontrabáš, což je pokrm z brambor, pohanky, uzeného masa, vajec, mléka, cibule, česneku, koření a sádla. Tento pokrm jsme měli jako druhé hlavní jídlo a ten den si jej objednalo 80 strávníků.

Dále jsme opět zařadili sladký pokrm – ušmúraný (ušpiněný) regiment neboli šlíšky z bramborového těsta s povidlovo-makovou omáčkou.

Kuřecí plátek, ogarková máčka (okurková) a houskový knedlík se špaldovou moukou byl na výběr jako druhé jídlo. Tradiční pokrm je připraven s klasickým houskovým knedlíkem, my jsme ho vylepšili špaldovou moukou. U této kuchyně si dala polovina strávníků sladký oběd a druhá polovina oběd masový.

Paní kuchařky uvařily zasmaženou kmínovou polévku, zapečené horňácké maso s kysaným zelím a bramborami. Druhý oběd byly báleše z kynutého těsta s ovocnou náplní. Báleše jsou vzhledem i chutí podobné známým bavorským vdolečkům.

Nechyběla polévka chábovica (zelná s bramborem). Cibulovou omáčku jsme u nás ještě nevařili, tak jsme byli všichni zvědaví, jak bude strávníkům chutnat. Cibuli jsme očistili, oloupali, nakrájeli na drobné kostky a na oleji osmažili. Podlili jsme vodou a pět minut povařili. Následně jsme ji rozmixovali a podle potřeby zahustili hladkou moukou. Na dochucení jsme zjemnili smetanou, cukrem a citronovou šťávou. Omáčka i pohanková kaše byly výborné a zejména omáčku si děti chodily hojně přidávat.

Výjimečný den výjimečné kuchyně aneb Vietnamské pokrmy ve školní jídelně - Médium.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/katerina-slabikova-vyjimecny-den-vyjimecne-kuchyne-aneb-vietnamske-pokrmy-ve-skolni-jidelne-83772

Tentokrát mne napadlo seznámit strávníky s kuchyní poměrně exotickou – vietnamskou. Nejdříve jsem tento nápad probrala s paní ředitelkou. Paní ředitelka můj návrh sdílela a poté už nic nebránilo tomu oslovit kuchaře a domluvit se na podrobnostech. Vietnamskou kuchyni jsem zvolila proto, že k nám do ZŠ chodí dva chlapci, jejichž rodiče mají ve městě vietnamské bistro. Zkusila jsem je oslovit a nabídkou byli nadšeni.

Když jsme prezentovali, že oběd budou vařit Vietnamci, moc nám děti ani dospělí nevěřili. O to více pak byli všichni překvapení, když kuchaře viděli v kuchyni i při výdeji.

Školáci ten den měli možnost ochutnat nudlovou polévku Xúp ga. Jde o masovou polévku, jejíž základ tvoří pomalu tažený kuřecí vývar, dále obsahuje rýžové nudle, jarní cibulku a koření badyán, hřebíček a skořici. Jako hlavní pokrm se podávaly smažené rolky v rýžovém papíru Neman rán. Rolky naplněné směsí masa, hub, nudlí a dalších ingrediencí si dalo 145 strávníků. Jako druhý pokrm na výběr byly restované nudle s kuřecím masem Mý xáo thit gá, které u dětí zvítězily.

Kuchaři ještě stihli při vaření vyřezávat krásné stromečky, ptáčky a kytičky z mrkve, které pak děti dostaly ke každému pokrmu.