• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBFilosofie existence - Existencialismus
    Existentialism is a term that has been applied to the work of a group of nineteenth and twentieth century philosophers who, despite doctrinal differences, shared the belief that philosophical thinking begins with the human subject — not merely the thinking subject, but the acting, feeling, living human individual. In existentialism, the individual's starting point is characterized by what has been called "the existential attitude," or a sense of disorientation and confusion in the face of an apparently meaningless or absurd world. Many existentialists have also regarded traditional systematic or academic philosophy, in both style and content, as too abstract and remote from concrete human experience.

    Existentialism emerged as a movement in twentieth-century literature and philosophy, foreshadowed most notably by nineteenth-century philosophers Søren Kierkegaard and Friedrich Nietzsche, though it had forerunners in earlier centuries. Fyodor Dostoevsky and Franz Kafka also described existential themes in their literary works.

    Other notable philosophers of existence may follow as such: Albert Camus, Jean-Paul Sartre, Gabriel Marcel, Maurice Merleau-Ponty.
    Major concepts

    * 5.1 A focus on concrete existence
    * 5.2 Existence precedes essence
    * 5.3 Angst
    * 5.4 Freedom
    * 5.5 Facticity
    * 5.6 Authenticity and inauthenticity
    * 5.7 The Other and The Look
    * 5.8 Reason
    * 5.9 The Absurd

    Jazyk klubu je cestina - hlavicka je v anglictine spise z pohodlnosti :)
    Klub by mel reflektovat filosofii, myslenky a pocity filosofu existence, a to i tech, kteri se k filosofum rozhodne nechteli radit (Camus napr.). Ukolem tohoto klubu neni vymyslet nic noveho, spise si polozit otazku, zda a jak je tento myslenkovy proud sto schopny oslovit cloveka a jeho zivot.

    Nejaka literatura k nalezeni na http://x.anise.cz/ebook/
    Pokud mate nejakou knihu ci autora v elektronicke podobe, ktery spada do tematu a neni zde vylistovan, prosim podelte se (me do posty, pridam to tam)
    A prosim, knihy pouze v cestine, pripadne v originalnim jazyce. Cist Nietzscheho v anglictine myslim neni uplne nutne ;)
    rozbalit záhlaví
    EVAD
    EVAD --- ---
    2 odpovědi+2
    YMLADRIS:
    tak napr:
    "Neautentické bytie sa vyznačuje dodržiavaním zvykov a obyčajov a zabúdaním na dočasnosť života.
    Autentická osoba je prístupná nielen svetským požiadavkám, ale aj samotnému bytiu, alebo, ako to podáva Heidegger, svojmu "vnútornému volaniu". Čo predstavuje toto volanie k bytiu? Heidegger síce nedáva presú odpoveď (kto by nakoniec mohol?) ale načrtáva určitý obraz. Je to ako vnútorné volanie básnika - vášnivé, naliehavé a vyvierajúce z hĺbky. Tiež sa podobá tomu, čo cítil Ivan Iljič, keď sa dozvedel o svojej smrteľnej chorobe - je v ňom bázeň i chvála prítomnosti. "
    Schneider, May - Psychológia existencie

    alebo este trochu inak:
    "Citím velké uspokojení, mohu li být opravdový, mohu li být nablízku tomu, co probíhá v mém nitru. Velice rád naslouhám sám sobě. Bezpečně vědět, co v daném okamžiku prožívám, rozhodně není nic snadného, ale cítím se svým způsobem povzbuzen., protože vím, že jsem se v průběhu let zdokonalil. Jsem nicméně přesvědčen, že to je celoživotní úkol a že nikdo z nás není nikdy k obsahu své vlastní zkušenosti dostatečně blízko.
    Namísto slova "opravdovost" jsem občas použil slova "kongruence". Tím mám na mysli skutečnost, že je-li mé prožívání přítomného okamžiku obsahem mého vědomí, a když to, co je přítomno v mém vědomí, je obsahem mé komunikace, pak se všechny tyto tři úrovně prolínají a jsou tak kongruentní. V takových chvílích jsem integrovaný či celistvý, jsem dokonale v jednotě. Po většinu času však, stejně jako kdokoli jiný, vykazuji jistou míru inkongruence.
    Naučil jsem se však, že opravdovost, autentičnost, kongruence - ať už to nazveme jakkoli - je pro skutečnou komunikaci tím nejdůležitějším. "
    Carl R. Rogers - Způsob Bytí


    a este skusim ako to chapem ja - "neautenticky dav" je v podruci verejneho anonyma. Viac menej vkuse - vacsina ludi aspon podvedome prisposobuje svoje konanie okoliu, resp. tomu, co si vplyvom vychovy projikuje do okolia - rozne prehnane poziadavky na seba, svoj vykon, porovnavanie sa s druhymi atp. Byt autentickym znamena sa (aspon pokusit) z tohto vymanit a zit svoj zivot, stat sa samym sebou.
    JACOB
    JACOB --- ---
    1 odpověď
    YMLADRIS: Authenticity is a technical term in existentialist philosophy, and is also used in the philosophy of art and psychology. In philosophy, the conscious self is seen as coming to terms with being in a material world and with encountering external forces, pressures and influences which are very different from, and other than, itself. Authenticity is the degree to which one is true to one's own personality, spirit, or character, despite these pressures. Existentialists see this process in different ways.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Authenticity_(philosophy)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    2 odpovědi
    a existuje nejaka koherentnejsi definice toho co to je to autenticke a neautenticke ziti?

    je fakt ze kecy o "nevedomem neautentickem davu" takhle zdalky pusobi jak 18. stoleti - my osviceni belosti vs. tupi divosi, ktere mozna je mozne a mozna neni mozne osvitit.

    ale kdyz by clk navazal hlubsi vztah s kterymkoliv clenem "davu", mozna by se divil... akorat to ten "tupec" mozna nebude umet tak konceptualizovat jako nejakej indianskej nebo maorskej nacelnik, ze jeho zivot je taky kvalitni byt naprosto jiny nez zivot intelektuala

    co je to ta autenticita? dik
    JACOB
    JACOB --- ---
    resp. vysvetluje: sila a vule k moci.. jenze to uz by bylo na prilis sirokou debatu
    JACOB
    JACOB --- ---
    on to bere vsechno desne animalne, to jest, ze existuji proste v grupe zvirata, ktera se (z x ruznych duvodu) stanou vudci a pak jsou zase zvirata, ktera jsou podrobena
    nevysvetluje moc proc to tak je, proste rika jenom, ze to tak je :)
    JACOB
    JACOB --- ---
    GREATDRAKE: ja ti rozumim no, proto jsem tam napsal, ze je to pro me jeste porad takove nejake tajuplne :) nevim presne, odkud se ta prirozenost jako ma brat.. tak to zatim beru jak to rekl a snazim se k tomu nejak postupne dobrat :) predpokladam, ze jednou prijdu na to, ze jsem to chapal cele uplne spatne ;)
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    1 odpověď
    JACOB: Nietze by dodal... a já bych zuřivě nesouhlasil s druhou částí věty. Existencialisty se nerodíme, těmi se stáváme. Přirozenost rozhodně není podmínka postačující a nevidím ani důvod, proč by to měla být podmínka nutná. Když jsem se narodil, nevyšla hvězda na východě :)
    JACOB
    JACOB --- ---
    1 odpověď
    OVERDRIVE: Noo, na Nietzscheho pozor ;) Nietzsche se rad opira do davu, protoze dav existuje. To co jsi pastnul je sice pravda, ale Nietzsche (a imho treba i Heidegger nebo Sartre) by urcite dodali: "jiste, to je sice hezke, ale vetsina lidi [zde je ten dav] o nic takoveho nestoji a nikdy se "stat tim cim je" nehodla".. proste, viz termin neautenticka existence/neautenticke byti. Konec koncu, velka cast Nietzscheho filosofie je prave zalozena na rozliseni davove a individualni

    To jest, svymi slovy bych rekl: Existencialismus je zalezitost vysoce (a dejme tomu zcela) individualni, ale ne kazdy chce byt (ci je) individuem na urovni, ve ktere toto muze delat
    Nietzsche by pak jeste dodal, ze toto neni zalezitost volby, ale proste nejake (pro me jeste stale tajuplne) "prirozenosti"
    OVERDRIVE
    OVERDRIVE --- ---
    1 odpověď
    JACOB: Existenci považovali za velice individuální stav, který lze přisoudit pouze člověku a kterou, podle nich, nelze odvodit z ničeho vyššího. Člověk se tedy teprve musí stát tím, čím je, nelze jej vysvětlit věčnými, předem formujícími kategoriemi. [~ wikipedia na tema existencialismus ;]

    nemam zadny konkrenui nazor zalozeny na nejakem hlubokem poznani tematu, spis proste ctu, jen tohle mi proste pripadne jako definujici a v ramci tehle myslenky s kterou se plne stotoznuji si proste odmitam pripustit, ze dav je neco, co by mohlo byt zajimave k pozorovani ;]

    Tedy treba Nietzsche se velmi rad opira do jakesi imaginarni masy hlupaku s tim, ze sebe [resp sveho idealu] se dotyka jako jedince. Tohle je zcela milna predstava, pokud tedy nevnimame davouvou mentalitu jako jakousi entitu. Pak nemuzeme ale mluvit o hlupacich a slabosich ale o hloupem a slabem jedinci.
    JACOB
    JACOB --- ---
    1 odpověď
    Jakoze, chapu tvoji nechut zobecnovat, a jako jedinec (a specialne jako existencialista!) na to mas jiste pravo to nedelat, na druhou stranu, chapu i pouziti kdy je toto opodstatneno, treba pokud jsi nucen se zabyvat vetsi/sirsi skupinou lidi, u ktere nemas moznost uz jednotlivce rozlisovat nebo kazdeho povazovat za unikatniho jako snehovou vlocku, zacnes nektere veci zanedbavat, zaokrouhlovat, soustredit se na vice a vice konkretni ci obecne platnejsi veci..
    JACOB
    JACOB --- ---
    OVERDRIVE: Simpsnovi :) Rekl to Skinner, kdyz prohlasil, ze kluci jsou lepsi v matematice nez zeny, a feministky ho roznesly ;-)
    OVERDRIVE
    OVERDRIVE --- ---
    1 odpověď
    JACOB: rovnost je zase jen nejake zobecneni...

    co je ten citat ktery jsi dal? je to samozrejme blbost, ale mile demagogicka.
    OVERDRIVE
    OVERDRIVE --- ---
    YMLADRIS: jasnejsi.
    zajimave jsou popperovy uvahy a tema nefungujici dlouhodobe kauzality, napriklad dejine, ale to sem zrejme nepatri, ackoliv doporucuju k precteni, tusim se to jmenuje Bida historicismu.

    Zde uz je proste pricina a nasledek v tak slozite vazbe jednotlivosti, ze neni mozne z minulost odvozovat budoucnot.

    Ale jak rikam, to sem vubec nepatri.

    Pamatujete si nekdo Camusuv Mor? Nebyl by nekdo snadno schopny dohledat takovou tu cast, kde se mluvi o subjektivite casu? Je to neco v tom smyslu, ze jedine, kdyz se clovek dostava do meznich situaci, napriklad, ze se velmi boji, hrozne nudi atd, tak jedine tehdy je jeho cas jakoby natazen. Jeho prozivani se jakoby zjemni a dochazi k efektu podobnemu sipu a zelve akorat v osobnim vnimani.
    Je to jednina myslenka, kterou z te knihy uz dlouho nosim v sobe, protoze mi pripadne pravdiva. Rad bych ji mel jako citat, ale nemam uz Mor u sebe, nekdo mi jej ukrad...
    JACOB
    JACOB --- ---
    1 odpověď
    OVERDRIVE: "kazdy varime jina jidla", hehe :) to je ta skoro az prislovnecna "rovnost" 20/21 stoleti, co ;)

    I don't have any opinions anymore. All I know is that no one is better than anyone else, and everyone is the best at everything.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    2 odpovědi
    OVERDRIVE: clovek jehoz schopnost abstraktniho mysleni je vytribenejsi se vice upina k autoritam, potazmo vic hleda boha?

    nee, tak jsem to nemyslela.

    Mela jsem na mysli, ze lidske mysli maji schopnost/oblibu extrapolovat kam az to jde. Jako ze, dite/zvire se nauci rozeznavat nejakou kvalitu, napr. "silnejsi", "slabsi" (clen smecky) a tridit si objekty podle ni. Ok. Ale nositel abstraktniho mysleni provede uvahu na tema "jak by vypadal objekt ktery by byl nejsilnejsi v celem vesmiru????" ... ap ... coz mu vede na koncept boha.

    Podobne s tim smyslem. Co to znamena, ze neco "dava smysl"? Vidis jak holcicce spadla zmrzlina a holcicka nasledne place. To dava smysl = doplnis si tam kauzalitu, ze holcicka place, protoze trpi ztratou zmrzliny. "smysl" vyhledavame kolem sebe v jevech proto, abychom se v nich orientovali, abychom dovedli predvidat budoucnost. Ok.

    Ale opet, abstraktni mysleni provede uvahu "jaky to ma CELY smysl?", proc je tu zivot vesmir a vubec... atd. A resi tuto uvahu, protoze ma ve zvyku extrapolovat svoje normalni vypocty.

    Cele to byla odpoved na

    WOODMAKER:

    Jasnejsi? Asi moc ne
    OVERDRIVE
    OVERDRIVE --- ---
    OVERDRIVE: sorr samozrejme to patri k YMLADRIS
    jo a sorr za pravopis pisu moc veci najednou v nekolika oknech
    OVERDRIVE
    OVERDRIVE --- ---
    3 odpovědi
    hrozne divne napsana veta formulujes podobne nekorektne jako ja, nicmene me zaujala:

    cili imho rozsireni obecne mentalni funkce "hledat vztahy mezi jevy" na megasmysl, stejne jako rozsireni obecne mentalni funkce "uchylovat se k silnejsi autorite/otci" na megaotce = boha.

    Chalu0li dobr, rikas, ze clovek jehoz schopnost abstraktniho mysleni je vytribenejsi se vice upina k autoritam, potazmo vic hleda boha?


    ad zeny vs muzi a absurdni drama vesmiru: nesouhlasim s timto deleni asi stejne jako nesouhlasim, ze muzi jsou lepsi kuchari a zeny horsi. kazdy varime jina jidla a dokonce i kazdy jedinec vari ruzn jidla ruzne rad. je to loupost.
    navic neverim v zadnou generalizaci na urovni abstraktni, nevim, zda bych to byl schopnen argumentacne dokazat, rozhodne ne jen tak z patra, takze brat jako pocit, ale myslim, ze zrovna v tomhle auditu je dobre pripomenout, ze se bavime o jedinci, i kdyz abstraktnim. netahal bych do cele veci masu a moc. jde o osobni vnimani a vlivy, pokud to dobre chapu. zobecneni na tehle rovine bych se ani nesnazil popisovat.
    KOMATSU
    KOMATSU --- ---
    YMLADRIS: Jak pravil klasik: "Potíž s lidskou duší však spočívá právě v tom, že její síly se pohybují naprázdno."
    KOMATSU
    KOMATSU --- ---
    YMLADRIS: ad "touha po smyslu je produktem rozumu"... S tím radikálně nesouhlasím. Jak může být "touha po smyslu" PRODUKTEM rozumu? Znamená to, že rozum je primárnější, než jakákoliv touha, vůle ke smyslu? To evolučně absolutně nesedí. Co to obrátit? Co když je rozum produktem touhy po smyslu? Co když touha po smyslu (nebo i "pouhé" orientaci) je příčinou vzniku nástroje, který k tomu má sloužit? Proč vyjímat rozum z evolučního dění? I ten je evolučně ukotven jako všechno ostatní. Rozum je produktem mozku. Mozek je produktem evoluce. Evoluce je slepý proces. Prý.
    Smysl má primárně emocionální náboj. Raconálnímu kalkulu naprosto uniká, ten může být pouze nástrojem této primární emoce.
    Ženy nikdy nepotřebovaly světu rozumět, protože se jich svět nikdy tak netýkal. Jejich svět byla jeskyně, postarat se o děti a tam, kde končilo ohniště, končil jejich svět. Muž při lovu musel světu rozumět podstatně líp a podstatně líp se v něm taky musel orientovat. Možná i tu se rýsují počátky rozumu vyplývající z potřeby se ve světě orientovat.

    ad "touha po smyslu souvisi s touhou po kontrole/moci". To nějak nevim proč... z ničeho mi to tam nevyplývá...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    1 odpověď
    JACOB: ad prvorade je netrpet.

    Opravdu?

    IMHO plno lidi si frci neco jako "zivot stejne nema smysl a je velmi kratky, je potreba si ho uzit i za cenu collateral damage". Kdyz bys vychytal 95 let 'netrpeni' a pak v klidu zesnul, co s tim?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    1 odpověď
    ad muzi a zeny - nekolik trivialnich odpovedi. feministky by mne asi zabily.

    1. touha po smyslu je produktem rozumu; rozum je ta sila ktera se snazi pobrat nejake usporadani kolem sebe. muzi zpravidla jsou racionalnejsi, tj. maji vetsi sklon "to resit" nez zeny; zeny jsou zpravidla iracionalnejsi - vice zvykle operovat pomoci mechanismu, kterym ani samy "nerozumi" (jsou mimorozumove), ergo se i lepe srovnavaji s tim ze ani svetu "nerozumi"; pripadne maji nejakou teorii sveta ale nedrti je jestli je pravdiva atd.

    2. touha po smyslu souvisi s touhou po kontrole/moci. Zena ma v podstate jasny program: zformovat dalsi generaci. Do toho se promitne a to je slast. Propagace genu/memu = nejdulezitejsi cil, ktery je cilem sam o sobe.
    Ale k cemu je na svete chlap? Cim dal tim min k necemu. Muze se tak akorat snazit o nejake druhotne cile typu doletet na Mars nebo pochopit vesmir nebo se stat panembohem atd. Tak to holt furt resi, cim ma ten cas vyplnit, nez chcipne.


    Zamerne to pisu hodne vyhrocene; snad si neuletime na flejmu kolem blbosti. Tj., kazdej ma v sobe vnitrniho muze a vnitrni zenu, ble ble ble, no ale zpravidla neco prevlada, ze.
    JACOB
    JACOB --- ---
    1 odpověď
    GREATDRAKE: Asi to prvni?;)

    YMLADRIS: Ona vira ve smysl, ja dlouho uvazoval, zda je to vubec prirozene (zda to sem nedostahli treba az krestani - coz jsem teda dosel k odpovedi ze ne). A pokud se na to divame z hlediska bolesti (Nietzsche), tak to asi mozna opravdu prirozene bude - neco boli, hledame duvod bolesti, aby prestala. Konec koncu, pokud hledame vysvetleni takovedle jevu, asi se budeme muset zacit zabyvat spise fyziologii nez psychikou, ktera se rozvijela az mnohem pozdeji
    Slast je myslim az druhotna (a prave proto mam velke vyhrady k Levinasovi) - prvorade je netrpet, az druhorade je citit slast
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam