• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBFilosofie existence - Existencialismus
    KOMATSU
    KOMATSU --- ---
    JACOB: Fascinující. Od koho to je?
    JACOB
    JACOB --- ---
    Existentialism asserts that people actually make decisions based on the meaning to them rather than rationally. Kierkegaard saw strong rationality as a mechanism humans use to counter their existential anxiety, their fear of being in the world: "If I can believe that I am rational and everyone else is rational then I have nothing to fear and no reason to feel anxious about being free." However, Kierkegaard advocated rationality as means to interact with the objective world (e.g. in the natural sciences), but when it comes to existential problems, reason is insufficient: "Human reason has boundaries". Sartre saw problems with rationality, calling it a form of "bad faith", an attempt by the self to impose structure on a world of phenomena — "the Other" — that is fundamentally irrational and random. According to Sartre, rationality and other forms of bad faith hinder us from finding meaning in freedom. To try to suppress our feelings of anxiety and dread, we confine ourselves within everyday experience, Sartre asserts, thereby relinquishing our freedom and acquiescing to being possessed in one form or another by "the look" of "the Other" (i.e. possessed by another person — or at least our idea of that other person). In a similar vein, Camus believed that society and religion falsely teach humans that "the Other" has order and structure. For Camus, when an individual's consciousness, longing for order, collides with the Other's lack of order, a third element is born: absurdity.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Člověk si ani nemohl položit otázku, odkud to všechno vychází, ani jak je možné, že nějaký svět existuje, víc než co jiného. Nemělo to smysl, svět byl všude přítomen, vpředu, vzadu. Před ním nebylo nic. Nic. Nebyl ani okamžik, kdy by byl mohl neexistovat. To právě mě dráždilo: není samozřejmě žádný důvod, proč by ta tekoucí larva měla existovat. Nebylo však možné, aby neexistovala. Bylo to nemyslitelné: aby si člověk mohl představit nicotu, musí být tu, uprostřed světa, s široce otevřenýma očima a živý: nicota je jen představa v mé hlavě, existující představa, jež se vznáší v té obrovitosti: ta nicota nepřišla před existencí, byla to existence jako každá jiná a objevila se až po mnoha jiných.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Hm, no pokud jsem dostatecne dobre rozlustil tvuj podivne krypticky jazyk, tak si nejsem jistej jestli lze srovnavat retenci s vjemem. Upozornuju ale, ze sem Husserla nestudoval :)

    Je totiz dulezity si uvedomit, ze protence a retence neni(!) pamet, i kdyz jsem to slovo v predchozim prispevku v uvozovkach pouzil. Jde o to, ze Husserl, narozdil od treba Bergsona bere "soucasny moment", dejme tomu, jako jisty interval, ktery se prave prodluzuje smerem do budoucnosti (protence) a do minulosti (retence)
    Napriklad vnimani nejakeho zvuku, treba klavesa klaviru: zmackneme ji, a neco se rozezni, to se rozezni v "TED", o nepatrnou chvilicku pozdeji ale mame ten ton jeste porad "v hlave", nicmene jeste jako kdyby neni v pameti, je "v retenci", a zarovne mame docela dobrou predstavu, jak ten ton bude znit o par milisekund pozdeji, i kdyz je to pro nas jeste budoucnost (protence). A v momente, kdy ten ton dozni, pak teprve si ho ukladame do nejake pameti.
    Osobne bych pouzil treba, ze retence a protence je vedomi pomijeni casu, resp. retence a protence doslova "spojuji" ruzne casove okamziky (TED + TED + TED) a pak z nich teprve vytvari souvislou casovou linii (ktera samozrejme sama o sobe souvisla neni a nebude). O necem podobnym mluvi v podstate i existencialismus jako takovy, i kdyz pravda ne vyslovene sourode ;)
    FONTAIN
    FONTAIN --- ---
    JACOB: ty jo...ta to ja to teda chapu trochu jinak, ale spis verim tobe, protoze ja si moc ve filozofii vyskakovat nemuzu...každopadne to chapu tak, že mame nejakou ur imresi....z te vzbiakjí retence neco jako vjemi, ktere pri svém kriti tvori invariant a z techto invarian vznikaji protence, ktere urcuji nas smer....
    muze to byt nejak tak?
    JACOB
    JACOB --- ---
    no tak protence je opak retence, takze pokud chapes retenci jako nejakou "rozsirenou pamet pritomnosti" smerem do minulosti, tak protence je v podstate nejake "ocekavani" smerem do budoucnosti, vuci tomu, co linie retence -> soucasnost -> protence ukazuje a co se da takto odhadnout
    alespon tak nejak jsem to vetsinou chapal ja
    FONTAIN
    FONTAIN --- ---
    muzete mi nekdo prosim pomoci pochopit protence..??? retence chapúu, ale nejak se nemuzu pres ty protence dostat
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Revolta. Svoboda vuci smrti. Tvari v tvar svobode zabijet neexistuje uz jina mozna svoboda nez svoboda zemrit, to jest potlaceni strachu ze smrti a odkazani teto udalosti do patricnych mezi v radu veci prirozenych. -- Camus

    Je pouze jedna svoboda - vyrovnat se se smrti. Po tomto smireni je vsechno mozne. Nemohu te nutit, abys veril v Boha. Verit v Boha znamena prijmout smrt. Az prijmes smrt, otazka Boha bude vyresena - ale ne naopak. -- Camus

    Vtiskuje-li smrtelnik svemu konecnemu zivotu tvar, mel by pritom vedet, ze k tomuto tvaru neodlucne patri i zcela urcita smrt, ktera nebude jeho pouhou negaci, nybrz zpecetenim. Clovek musi nalezat svym bytim zpusob, jak drzet svet otevreny a zaroven soudrzny; kazdy se vyrovnava svymi ciny s naroky tohoto sveta a uzavre nakonec tento vykon svou vlastni smrti. -- Kouba (Nietzsche)
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    YMLADRIS:
    následuje čistě osobní postoj který nemá s mnoha texty co dělat a pletou se do něj i mnozí neexistencialističtí autoři
    Ale ne... není to o tom překonat smrt (konec konců věřícíh existencialistů není málo). Jde o to pochopit a poznat dle možností vše, co k životu jedince patří. Smrt v tomto nestojí jinde nežli například naše tužby, špatné stránky či (když to zvulgarizuji) chrápání. Toto by se mělo dít bez ohledu na případnou hodnotovou nálepku kterou dané věci dáme. Tzn. zkoumat stejně pečlivě svou případnou nesobeckou dobrotivost (kdy ji provádíme, co nás k tomu vede, proč tak někdy činit přestaneme) jako možné tendence k agresivitě když jsme rozčilení.

    Nikdo po člověku nechce aby např. překonával lenost, učil se vzdělaným být atd. - respektive rozhodně ne v první řadě - od toho jsou pak příslušné hodnotové žebříčky, které jsme přijali. Chce se aby pečlivě zkoumal a určil jak je líný, jak nevzdělaný co umí co ne, obecně tedy aby (vzhledem k sám sobě a tomu co vnímá jako okolí) určil a rozpoznal co je doopravdy zač - včetně jevů jako: "a tady si prostě možná jen něco namlouvám aby se mi líp žilo" popř. "tomuhle věřím, asi to nemám jak zdůvodnit, ale pokud bych tomu nevěřil, svět by nedával smysl a já smysl u světa potřebuju". Stejně tak se musí postavit k věcem se kterými je jako člověk spjat navenek. Tj. poctivě zhodnotit svá fyzická omezení a přednosti (zde je ta původně debatovaná smrt) - co z toho plyne a na čem se to zakládá. A následně to jak vnímá živé a neživé věci kolem sebe a vztahy mezi nimi.
    Např. pokud mám nezvladatelnou tendenci udělat něco člověku, který týrá svého psa, musím ji znát, vědět z čeho (asi) plyne, proč to někomu odpustím a někomu ne, co mne vede k tomu se ovládnout atd.

    Já nemám moc rád to slovo "autentický" - spíš se mi líbí "poctivý". Poctivý přístup sám k sobě je ona nutnost. Mám-li žít, měl bych žít doopravdy - do takové míry do jaké jsem schopen. A je jedno jestli to obnáší postavení vzducholodi nebo kavárenské povalování se od Nietzscheho k ničemu a od ničeho k Nietzschemu.

    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    JACOB: tak zrovna u mne se nejakyho rozebirani minulosti z dnesnich ujetych pozic bat nemusis, spis me zajimali ty dalsi odpovedi, dekuju.
    JACOB
    JACOB --- ---
    VIR_KENNY: tak jisty typ "nucene" introvertnosti, to jest neschopnosti ci nemoznosti vybijet afekty ven napriklad Nietzsche povazuje za vinika vzniku "duse" a pote i "spatneho svedomi".. ale jak rekla EVAD, nemyslim ze by to melo mit neco vice spolecneho. Ono konec koncu, ja si osobne nemyslim ze vubec jakekoliv "externi" chovani muze jakkoliv dokladat (!) autenticke nebo neautenticke byti, to jest, nezamenujme tady mravy, moralku, to jest, "co clovek dela", a ne/autenticke byti

    No a odkaz na Heideggera a NSDAP nebo Sartrova (a Camusova) komunismu bych tady radeji nerozebiral .. ;) nechci sem tahat politiku, navic zrovna o Heideggerovi a nacismu bylo napsano uz tolik, ze snad uz neni ani co dodat. Jenom bych rekl, ze vsechny ciny by se mely chapat z dobove perspektivy, a ne z post-dobove
    EVAD
    EVAD --- ---
    VIR_KENNY: diky za vycerpavajucu odpoved ;)

    byt autenticky predsa neznamena uzavriet sa do seba, casto to moze dopadnut presne naopak.
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    EVAD
    EVAD --- ---
    VIR_KENNY: preco myslis?

    podla mna to nema s introvertnostou mnoho spolocneho
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    JACOB: nicmene rekl bych pozor na jednu vec, to co tady pada jsou sice zajimave pohledy, ale nekdy to tak trochu zni jako revolucni prohlaseni o velebeni introvertnosti :) a introvertu samych, kteri pak vnitri svet prenaseji ven - tim ze sami zacnou se jinak chovat ci jednat (cimz se muzou dostat do konfliktu s onim okolim :) pricemz v mensi mire se tak deje u umelcu (basnici, poeti, maliri a spisovatele, filmari), ve vetsi u nejak politicky zasahlejch (Heidegger a jeho nehezky proslaveny clenstvi u NSDAP, u Sartra komunismem - byt u obou je dost sporny do jake vlastne miry tomu fakt verili a nakolik to chapali jen ve svych "modelech", protoze v mnohych ohledech ti lide pusobili jako odtrzeni od reality)
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    JACOB: no ale s predsudky a normama svyho okoli budes bojovat i v pripade kdyz budej pacifista, humanista nebo proste odmitnes nadavat na cikany.
    JACOB
    JACOB --- ---
    (dobre, Cizinec je pripad extremni, ale..)
    JACOB
    JACOB --- ---
    VIR_KENNY: nevim, kdyz si vezmu Camuse a jeho Cizince, tak mam skoro pocit, ze autenticke byti skoro vzdy smeruje ke konfliktu s okolim
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    JACOB: ale bez legrace - nemoc by to asi byla jen v pripade, kdyny nasledkem 'autenticke byti' bylo nejake patologicke projavovani se onë osobnosti na verejnosti - tedy mezi jinymi lidmi a nejak vyrazneto poskodilo schopnost komunikace s ostatnima..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam