(dobre, Cizinec je pripad extremni, ale..)

VIR_KENNY: nevim, kdyz si vezmu Camuse a jeho Cizince, tak mam skoro pocit, ze autenticke byti skoro vzdy smeruje ke konfliktu s okolim

JACOB: ale bez legrace - nemoc by to asi byla jen v pripade, kdyny nasledkem 'autenticke byti' bylo nejake patologicke projavovani se onë osobnosti na verejnosti - tedy mezi jinymi lidmi a nejak vyrazneto poskodilo schopnost komunikace s ostatnima..

no treba nacisti nebo bolsevici to povazuji za nemoc od zacatku a maji na to i lek

Jsem zvedavej, kdy se dostaneme k tomu, ze 'autenticke byti' je ve skutecnosti nejaka forma poruchy osobnosti :')

JACOB: dekuju, snad se mi jednou podari ze BUDU :)

GREATDRAKE: diky za dotaz. muj point je zrejme neco jako

- jo, existuje neco jako "autenticke prozivani", ale neda se o tom rict "je to tohle a tohle". je to za jakymkoliv uchopitelnym konceptem
- presto moje pysna lidska mysl porad prohledava ruzne systemy abych neprehledla, ze nekdo treba prisel na to, jak o tom neco kvalitniho = pro lidi tam jdouci uzitecneho rict.
Exitencialismus mne vzdycky nejak (malo uvedomele = nevim proc) pritahoval a kdyz je tu tento klub, je to prilezitost zjistit o tom neco vic. Moje inteligence je toho typu ze nejlepe (nejtvoriveji, nejdusledneji) pracuje v diskusi/dialogu
- to je tedy moje motivace proc neco delam v tomto klubu ;)


- pokud jsi se ptal na ten zanik vesmiru spis, tak jde o toto: pripada mi, ze pokud kdokoliv deklaruje nejakou "odpoved", je zajimave se ptat "jaky z toho ma prospech" (ze se priklonil zrovna k teto odpovedi). pokud odpoved existecialisty je neco jako "zit svuj zivot sam za sebe aby to uspokojovalo mne, byt originalnim jedincem" (ci co) a zaroven vim, ze klade duraz na uvedomeni si konecnosti, smrti, tak to muze byt proste snaha prekonat tu smrt. Zaniknu, ale predtim udelam (pokusim se) neco, co bude mit smysl. Takze ten zanik neni tak "strasny". Cili "snaha o autenticitu" = proste zivotni program, nekdo jiny zase ma karieru, deti, cokoliv.

Ano, neni nic spatneho mit takovou berlicku, pokud vime ze je to berlicka, supr.

jenom to tak zkoumam

ad stydet se za svuj idiolekt ;) zajimava moznost, ale asi ji nevyuziju. Ale mohli bychom probrat co existencialismus a stud. Rikaji k tomu neco? Mne je stud krajne nesympaticka forma energie a kdyz nejaky objevim zpravidla se ho snazim nejak zlikvidovat..

LOOK: asi zalezi s ktorou teoriou osobnosti si sa stotoznil. pre mna je ten tvoj popis dost cudzi.

myslim ale, ze sa da povedat, ze stavanie sa autentickym sa da prirovnat k Jungovej individuacii.

EVAD: mozna je mi to jasnejsi, zkusim prevypravet. pokud bychom uvazovali, ze psyche cloveka se sklada z vice podosobnosti (v jungianske terminologii komplexy), pak byt autenticky je ?stav mysli?, ktery respektuje vsechny tyto podosobnosti, je to neco jako stred mezi nimi (jung: bytostne ja). kazda sleduje sve zajmy, ale diplomaticke reseni je pro celek vzdy prinosnejsi nezli valka. pokud cloveka jedna, nebo nekolik, podosobnosti manipuluje do stavu, ktery je mimo tento stred, clovek neni autenticky. pricemz 'ono se' nebo 'ver.ananoym' (jak je aktualne chapu) je specialni a v dnesnim svete hodne zazrana zaminka k manipulaci. (znama hlaska 'co by tomu rekli lidi'. pokud je na vedome urovni, tam se s ni muzeme nejak vyporadat, ale ona pusobi i nevedome).

na berličkách není vůbec nic špatného - pokud jsme si přesně vědomi toho, že to jsou berličky
tesat todle :)

YMLADRIS: And your point is?

Život tu jednou je, žijeme, uvědomujeme si to - je zhola irrelevantní, že umřeme a někdy v budoucnu zmizí Země, Slunce - Vesmír... Podstatné je vyrovnat se se žitím teď a tady. Vyrovnat se s tím, že žijeme uprostřed dynamického světa který na nás má nějaké požadavky a nějak na nás reaguje.
(mimochodem: na berličkách není vůbec nic špatného - pokud jsme si přesně vědomi toho, že to jsou berličky. )

a poznámka na závěr... zkracovat člověk pomocí "clk" je na odstřel a měla by ses za to stydět pokud možno před nastoupeným plukovním bordelem :)

YMLADRIS: hm, vyrovnat sa so zmyslom (alebo absenciou zmyslu) svoho zivota uz musi kazdy sam. ani sebelepsia odpoved tu by ti nepomohla :)

JACOB: supr!

EVAD: ok. (ze bych si mela precist H. ;))

s tou smrti je mi to jasnejsi - uvedomeni ze velmi brzy chcipnu urcite zasadne ovlivnuje rozhodovaci proces.

[ ale uz se ve mne zdvihla namitka typu 'takze clk si uvedomi svou konecnost a v panice ze zaniku teda zacne jednat cim tak aby to melo SMYSL aby citil NAPLNENI aby byl AUTENNTICKY atd.; jenomze, zivot zadny smysl nema, proste postupne vsichni chcipnem a pak cely vesmir, takze wtf? Prozit zivot "PODLE SEBE" je jen berlicka aby clk mel pocit, ze ta hruza ze zaniku neni tak hrozna ;-) ]

YMLADRIS: nie nie, je to trochu zlozitejsie, jasne ze tieto tendencie mozu byt aj autenticke. pouzila som len priklady, a mozno nie uplne najlepsie.

dalo by sa na to odpovedat dvoma sposobmi - prvy je, ze by som ti popisala presne ako to mam ja, do toho sa mi ale na diskusaku nechce a pravdepodobne by som sa v tom riadne zamotala :) to je prave praca existencialnych analytikov, aby s tymto rozmotanim klientom (ktori chcu byt autentickejsi) pomohli.
lebo sam to ani moc dobre nejde - potrebujes reflexiu.

skusme este takto :
Původní čas je tedy časem pobytu, jak to ostatně vyjadřují i běžné výroky typu „nemám čas“.[4] „Nemám na něco čas“ znamená, že se mi to nevejde do života, banálně řečeno, nenajdu na to místo ve svém diáři. Tak se pobyt setkává se svou konečností, s omezeností svého smrtelného života. Pokud se odváží podívat na svůj život vcelku, uvidí jej jako „bytí k smrti“. Proto se člověk tomuto pohledu vyhýbá a hledá nějaké pohodlnější, snazší, ale tím také „neautentické“ životní polohy. Nejčastější je únik do obstarávání, zvědavosti a povrchních „řečí“ (das Gerede), únik před sebou samým do povrchního společenství, kde nemusí být sám sebou a může se skrýt za neurčitým „ono se“.

Jen výjimečně – například v úzkosti nebo z popudu „mlčenlivého hlasu svědomí“ – tyto únikové možnosti mizí a člověk se ocitá tváří v tvář svému bytí jako takovému. Tak se mu ukazuje jiná, nesnadná a nepříjemná možnost „autentického bytí“, kterou Heidegger nazývá „možnost být vcelku“ (Ganz-sein-können). To znamená „odhodlaně“ přijmout svůj pobyt jako bytí k smrti a jednat podle toho.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie (cast Heidegger - casovost)

a asi by bolo najlepsie si precitat Heideggera, fakt uz dalej nechcem komolit jeho myslienky, to si nezasluzi :)
Zial neviem najst online Bytí a čas, ale je to predovsetkym cela kapitola § 27. "Každodenní bytí sebou a neurčité ´ono se´".

JACOB: aha, jako ze 'ono se' hodnoty citis jako cizi, zatimco ty "opravdove" citis jako tvoje vlastni, ze sis je sam zvolil nebo tak neco?

EVAD: a proc treba "chtit na verejnosti pusobit dobre" a "chtit verejnost zmanipulovat pro me cile" neni autenticke chovani? Pusobit dobre je super. Zmanipulovat lidi, kteri beztak bloumaji od niceho k nicemu je super ;-). Atd.

konecny arbitr vseho co delas jsi ty, je to tvoje neuralni sit ktera se priklonila udelat to nebo ono. tak jak urcujes, co dela EVAD 'pro sebe' a co dela EVADino 'ono se'?

YMLADRIS: diktat ano, ale muj, to je prave ta pointa ;)
Ja se o me asi nechci bavit ;)

JACOB: a ten soubor meta hodnot, ktere nesmis zradit. Mas nejakou teorii, kde se v tobe vzaly a proc je nesmis zradit atd.?

Nevim jestli znas freudovske superego, to je nazev pro tlak na tema "musim/nesmim". Zpravidla jsou to direktivy smerem k socialnimu prizpusobeni (prevzato od rodicu), jako ze "musim se chovat slusne" atd.
Ale jak to pises ty, prijde mi to jako "musim ... zachovat sve ... metahodnoty..." , "musim byt autenticky", tj. opet diktat, nikoliv rodicovsky ale nietzsovsky ci jaky ;)

Kdyz "se zradis", kdyz se chovas neautenticky, tak co se deje. Nekdo v tobe te tresta, nebo proc to musis delat?